© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, . [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí ze dne 15. března 2011 ve věci č. 3222/06 – Altner proti České republice
Senát páté sekce Soudu prohlásil jednomyslně za zjevně neopodstatněnou stížnost, v níž bylo namítáno porušení práva na přístup k soudu jako součásti práva na spravedlivý proces.
(i) Okolnosti případu
Stěžovatel napadal postup Krajského soudu v Ústí nad Labem, který odmítl jeho odvolání proti usnesení Okresního soudu v Litoměřicích vydanému v řízení o výkon rozhodnutí z důvodu neodstranění vad podaného odvolání, a postup Ústavního soudu, který odmítl jeho ústavní stížnost z důvodu, že proti rozhodnutí krajského soudu stěžovatel nepodal žalobu pro zmatečnost.
(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu
K tvrzenému porušení článku 6 Úmluvy
Soud uznal argumenty vlády, která tvrdila, že postup odvolacího soudu byl správný a že na vině je naopak stěžovatel, který nedostatečně dbal svých povinností účastníka řízení. Stěžovatel, který je povoláním advokát, sice v odvolání uvedl, že je v pracovní neschopnosti a odvolání doplní, jakmile mu to jeho zdravotní stav dovolí, poté však zůstal několik měsíců naprosto nečinný, nezajistil si, aby mu pošta (včetně výzvy k odstranění vad podání, kterou mu adresoval krajský soud) byla přeposílána z jeho advokátní kanceláře do místa jeho pobytu, ani se nenechal právně zastoupit jiným advokátem.
Co se týče postupu Ústavního soudu, Soud se ztotožnil s názorem vlády, že stěžovatel brojí obecně proti tomu, aby podání ústavní stížnosti bylo podmiňováno vyčerpáním mimořádného opravného prostředku; na rozdíl od jiných případů tedy netvrdí, že povinnost využít napřed žalobu pro zmatečnost nemohl předvídat. Soud odmítl názor stěžovatele, že taková povinnost je v rozporu s právem na projednání věci v přiměřené lhůtě. Připomněl také výzvu států obsaženou v prohlášení z konference o budoucnosti kontrolního mechanismu Úmluvy, konané v únoru 2010 ve švýcarském Interlakenu, podle které by Soud měl být přísnější při posuzování stížností, zejména pokud jde o podmínky přijatelnosti a meze jeho příslušnosti. Rozhodl se proto držet se námitky, jak ji vymezil stěžovatel, a nezabývat se z vlastní iniciativy případnou námitkou porušení práva na přístup k (Ústavnímu) soudu.
Full & Egal Universal Law Academy