© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti Č eské republiky, . [Př eklad již zveř ejně ný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti Č eské republiky.] Povolení k opě tnému zveř ejně ní tohoto př ekladu bylo udě leno Ministerstvem spravedlnosti Č eské republiky pouze pro úč ely zař azení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
Rozsudek ze dne 6. října 2015 ve věci č. 37991/12 – Memlika proti Řecku
Senát první sekce Soudu rozhodl jednomyslně o porušení článku 2 Protokolu č. 1 v souvislosti s průtahy, kterých se státní orgány dopustily při prověřování podezření z výskytu lepry v rodině stěžovatelů, přičemž dotčené děti v důsledku těchto průtahů nemohly po dobu více než tří měsíců navštěvovat základní školu. Soud stěžovatelům přiznal náhradu nemajetkové újmy ve výši 5 000 eur.
I.Skutkové okolnosti
U stěžovatelů – manželského páru a jejich dvou dětí ve věku 7 a 11 let – lékaři v květnu 2011 diagnostikovali lepru. Počátkem června 2011 byli stěžovatelé propuštěni z nemocnice s tím, že léčba bude pokračovat ambulantně. Zároveň místní orgán ochrany veřejného zdraví informoval rodiče i ředitele příslušné základní školy, že děti nemají pokračovat ve školní docházce, dokud o tom nerozhodne komise ustanovená na základě zákona o osobách postižených leprou. Koncem června 2011 se otec rodiny podrobil dalšímu lékařskému vyšetření, jehož výsledky neprokázaly nákazu leprou. Uvědomil o tom místní orgán ochrany veřejného zdraví, který nicméně potvrdil, že děti se nesmí vrátit do školy, dokud v jejich záležitosti nerozhodne výše zmíněná komise.
Nový školní rok začal v září. Komise byla ustanovena v listopadu. Počátkem prosince členové komise vyšetřili stěžovatele a shledali, že ani jeden z nich netrpí leprou. Děti se mohly vrátit do školy dne 12. prosince 2011.
II.Odůvodnění rozhodnutí Soudu
K tvrzenému porušení článku 2 Protokolu č. 1
Stěžovatelé namítali, že vyloučením dětí ze školy došlo k porušení jejich práva na vzdělání.
Soud připomněl, že právo na vzdělání podle první věty článku 2 Protokolu č. 1 zaručuje každému právo na přístup ke školním zařízením existujícím v daném čase (Leyla Şahin proti Turecku, č. 44774/98, rozsudek velkého senátu ze dne 10. listopadu 2005, § 152). Uvedené právo však není navzdory své důležitosti absolutní a může podléhat omezením; ta implicitně vyplývají ze skutečnosti, že toto právo ze své podstaty vyžaduje regulaci ze strany státu. Daná úprava se pochopitelně může v čase a místě lišit, a to mj. v závislosti na potřebách a zdrojích společnosti, jakož i na charakteristických rysech jednotlivých úrovní vzdělávání. Nesmí být však narušena samotná podstata práva na vzdělání: všechna omezení přístupu ke vzdělání musí být pro dotčené osoby předvídatelná a sledovat legitimní cíl. U článku 2 Protokolu č. 1 přitom na rozdíl od článků 8 až 11 Úmluvy neexistuje vyčerpávající výčet takových cílů. Musí také existovat rozumný vztah přiměřenosti mezi použitými prostředky a cílem, jehož má být dosaženo (tamtéž, § 154).
V projednávané věci trvalo vyloučení nezletilých stěžovatelů z docházky do základní školy od 2. června do 12. prosince 2011. Bylo jim tedy znemožněno účastnit se vyučování po dobu více než tří měsíců od začátku školního roku 2011/2012. Dle Soudu byl tento zásah založen na zákoně a sledoval legitimní cíl ochrany zdraví dětí a učitelů školy před závažnou nakažlivou nemocí. Soud nicméně zdůraznil, že za účelem zachování rovnováhy mezi kolektivním zájmem a zájmem dotčených jednotlivců jsou příslušné orgány povinny jednat s náležitou pečlivostí a rychlostí. Zejména je nutné, aby zvláště omezující opatření byla v platnosti toliko po dobu nezbytně nutnou vzhledem ke sledovanému cíli a aby došlo k jejich zrušení okamžitě poté, co důvod jejich zavedení pominul.
V návaznosti na výše uvedené Soud upozornil, že namítaný zásah měl na stěžovatele závažné důsledky, hlavně pokud jde o vyloučení dětí ze školní docházky. Příslušné orgány přitom postupovaly se značnou prodlevou, kterou za okolností projednávané věci nelze hodnotit jako přiměřenou sledovanému cíli. Došlo proto k porušení práva stěžovatelů na vzdělání zaručené článkem 2 Protokolu č. 1.
Full & Egal Universal Law Academy