Papachelas proti Řecku [velký senát] – č. 31423/96
Rozsudek ze dne 25. 3. 1999 [velký senát]
Článek 6
Článek 6-1
Přiměřená lhůta
Délka řízení o stanovení výše náhrady za vyvlastnění: nedošlo k porušení
Skutkový stav – Část nemovitosti patřící stěžovatelům byla vyvlastněna za účelem výstavby nové významné silnice. Zákonem č. 653/1977 byla stanovena nevyvratitelná domněnka, že majitelé přilehlých pozemků budou mít z nové silnice prospěch, a jsou proto povinni přispět na její náklady. Státní orgány byly tedy přesvědčeny, že prospěch ze silnice se stěžovatelům částečně započetl proti jejich nároku na náhradu. V červnu 1991 podal stát žalobu k soudu prvního stupně, jíž se domáhal stanovení prozatímní jednotkové částky náhrady. Rozsudek byl vydán v listopadu 1991. V březnu 1992 podali stěžovatelé k odvolacímu soudu žalobu, v níž požadovali stanovení konečné jednotkové částky. Rozsudek byl vynesen v červnu 1993. Stěžovatelé se v prosinci 1993 odvolali ke Kasačnímu soudu, ale své odvolání odůvodnili až v červnu 1994. Odvolání bylo zamítnuto rozsudkem z června 1995, který byl „dokončen“ v září 1995. Vzhledem k tomu, že Kasační soud své rozsudky nedoručoval, stěžovatelé obdrželi kopii rozsudku v říjnu 1995.
Právní posouzení – článek 6 odst. 1: Zkoumané období začalo běžet v červnu 1991 a skončilo v červnu 1995; trvalo tedy více než čtyři roky. Případ byl relativně složitý, neboť se týkal velkého množství pozemků. Délka řízení u prvoinstančního a odvolacích soudů nebyla nepřiměřená a nadměrná nebyla ani délka řízení u Kasačního soudu, jelikož stěžovatelé své odvolání odůvodnili až šest měsíců po jeho podání.
Závěr: nedošlo k porušení (dvanáct hlasů proti pěti).
Full & Egal Universal Law Academy