Anotace rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
Rozsudek ze dne 16. července 2020 ve věci č. 40888/17 – Rana proti Maďarsku
Výbor čtvrté sekce Soudu rozhodl, že tím, že stěžovateli, kterému byl udělen status uprchlíka z důvodu pronásledování v zemi původu kvůli jeho transgender identitě, nebylo zpřístupněno řízení, v němž by byla meritorně posouzena jeho žádost o právní uznání změny pohlaví, došlo k porušení článku 8 Úmluvy.
I.Skutkové okolnosti
Stěžovatel se narodil v Íránu jako žena. Od útlého věku se nicméně identifikoval s mužským pohlavím. V září 2015 požádal v Maďarsku o azyl. V prosinci 2015 mu příslušný orgán udělil status uprchlíka s tím, že stěžovatel byl v zemi svého původu pronásledován z důvodu své genderové identity (transsexuality).
V březnu 2016 stěžovatel požádal imigrační úřad o zaregistrování změny pohlaví a jména na mužské. V červenci 2016 úřad jeho žádost odmítl s tím, že není příslušný o ní rozhodnout. Toto rozhodnutí v listopadu 2016 potvrdil správní soud, podle něhož o změně pohlaví není vydáváno žádné formální rozhodnutí, ale toliko se příslušné údaje opraví v matrice; jelikož však stěžovatel jakožto cizinec není veden v maďarských matričních knihách, není možné opravu provést.
Stěžovatel se následně obrátil na ústavní soud, který v červnu 2018 jeho ústavní stížnost odmítl s tím, že správní soud nemohl postupovat jinak, jelikož neexistuje žádný zákonný základ pro změnu pohlaví legálně na území Maďarska pobývajících cizinců. Uvedl nicméně, že každý má právo na jméno, které je v souladu s jeho pohlavím. Stát je proto povinen přijmout právní úpravu, která by i občanům jiných států, kteří jsou na území Maďarska legálně usazeni, umožnila dosáhnout změny pohlaví a jména, a to včetně občanů států, které změnu pohlaví neumožňují. Změna jména nemusí být dle ústavního soudu provedena v matrice, ale může být realizována například v dokumentech, které maďarské orgány cizincům vystavují. Ústavní soud dal zákonodárci pro přijetí takové úpravy čas do konce roku 2018.
Do rozhodnutí Soudu příslušná právní úprava přijata nebyla.
II.Odůvodnění rozhodnutí Soudu
K tvrzenému porušení článku 8 Úmluvy
Stěžovatel namítal, že odmítnutím změnit jeho jméno a údaj o pohlaví z ženského na mužské došlo k porušení článku 8 Úmluvy.
Soud úvodem připomněl, že právo na respektování soukromého života zahrnuje i genderovou identitu a jméno jakožto komponenty osobní identity. Článek 8 Úmluvy v části chránící soukromý život je tedy na projednávanou věc použitelný.
Soud dále konstatoval, že maďarský právní řád transgender osobám umožňuje právně uznat jejich genderovou identitou změnou záznamu o pohlaví a jménu v matrice. Žadatel musí předložit lékařskou zprávu diagnostikující u něj transsexualitu a doporučující operativní změnu pohlaví, jejíž provedení však není podmínkou pro změnu zápisu. Jak však shledal i ústavní soud, žádná právní úprava neexistuje pro legálně usazené občany jiných států. Dle Soudu je tak namístě v projednávané věci určit, zda žalovaný stát dostál svému pozitivnímu závazku zajistit respektování stěžovatelova práva na soukromý život.
V této souvislosti poznamenal, že zásada konzistentnosti a spolehlivosti matrik a šířeji potřeba právní jistoty jsou veřejnými zájmy, které odůvodňují zakotvení přesných a přísných postupů. Úlohou Soudu není stanovit nejvhodnější politiku v oblasti změny pohlaví a jména, proto Soud volbu žalovaného státu uznávat změnu pohlaví formou zvláštního řízení o změně jména v matrice nijak nezpochybnil. Připomněl nicméně, že genderová identita je zásadní otázkou intimní identity člověka, a proto zde státy požívají úzkého prostoru pro uvážení (A. P., Garçon a Nicot proti Francii, č. 79885/12 a další, rozsudek ze dne 6. dubna 2017, § 123).
V projednávané věci příslušné orgány vzájemně soupeřící zájmy nijak nevážily. Stěžovatelova žádost byla odmítnuta z čistě formálních důvodů s odkazem na neexistenci právní úpravy, která by věc regulovala. Individuální situace stěžovatele nebyla nijak zkoumána. Příslušné orgány nevzaly v potaz, že stěžovateli byl udělen status uprchlíka právě z důvodu pronásledování kvůli jeho transgender identitě. Nemohlo tedy být od něj rozumně požadováno, aby o uznání změny pohlaví a jména usiloval v zemi svého původu.
Soud uznal, že posuzování žádostí osob, které nemají zápis v matrice, může představovat dodatečnou administrativní zátěž. Ta však sama o sobě nemůže být důvodem pro nepodmíněné odmítnutí stěžovatelovy žádosti. Pozitivní závazek, jak ho nastínil ústavní soud, je dle Soudu ostatně poměrně úzký a nezdá se, že by byl pro stát náročný.
Soud s ohledem na výše uvedené rozhodl, že tím, že stěžovateli nebylo zpřístupněno řízení, v němž by byla meritorně posouzena jeho žádost o právní uznání změny pohlaví, nebyla nastolena spravedlivá rovnováha mezi veřejným zájmem a právem stěžovatele na respektování soukromého života. Došlo proto k porušení článku 8 Úmluvy.
Full & Egal Universal Law Academy