© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti Č eské republiky, . [Př eklad již zveř ejně ný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti Č eské republiky.] Povolení k opě tnému zveř ejně ní tohoto př ekladu bylo udě leno Ministerstvem spravedlnosti Č eské republiky pouze pro úč ely zař azení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozsudku ze dne 15. listopadu 2012 ve věci č. 52873/09
Shala proti Švýcarsku
Senát druhé sekce rozhodl většinou čtyř hlasů proti třem, že nedošlo k porušení práva stěžovatele na soukromý život tím, že orgány žalovaného státu rozhodly o jeho vyhoštění na deset let v souvislosti s opakovanou trestnou činností.
(i) Okolnosti případu
Stěžovatel se v sedmi letech v rámci sloučení rodiny přistěhoval z Kosova do Švýcarska, kde absolvoval úplnou školní docházku, vyučil se a pracoval celkem 18 let. V návaznosti na více trestných činů, kterých se v rozmezí několika let dopustil, mezi jiným ublížení na zdraví, závažné porušení dopravních předpisů a útoky na bývalou přítelkyni včetně vyhrožování nakažením HIV a smrtí, mu byl po několika varováních uložen trest vyhoštění na deset let.
(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu
Soud připustil, že povaha a závažnost trestných činů stěžovatele byla menší než v jiných případech, které dříve posuzoval (srov. Emre proti Švýcarsku, č. 42034/04, rozsudek ze dne 22. května 2008; Üner proti Nizozemsku, č. 46410/99, rozsudek velkého senátu ze dne 18. října 2006). Stěžovatel je nicméně spáchal již dospělý, ve značném časovém rozmezí a opakovaně, přičemž jej neodradila ani varování úřadů, že bude vyhoštěn (srov. Bousarra proti Francii, č. 25672/07, rozsudek ze dne 23. září 2010; A. W. Khan proti Spojenému království, č. 47486/06, rozsudek ze dne 12. ledna 2010; Emre proti Švýcarsku, cit. výše). Soud dále zohlednil, že stěžovatel strávil prvních sedm let života v Kosovu, oženil se s Kosovankou, jejíž rodina většinou rovněž žila v Kosovu, stěžovatel s nimi komunikoval albánsky a v Kosovu často před vyhoštěním pobýval. Nejednalo se tedy o případ, kdy by stěžovatel vedl rodinný život s občanem státu, ze kterého má být vyhoštěn, resp. že by k místu původu neměl dostatečně silné vazby a nebyl obeznámen s tamějšími zvyky a obyčeji, na rozdíl od jiných obdobných případů, kde Soud shledal porušení článku 8 Úmluvy (srov. Maslov proti Rakousku, č. 1638/03, rozsudek velkého senátu ze dne 23. června 2008). Soud přiznal určitou váhu i argumentu vlády, že povolání zámečníka, kterým se stěžovatel vyučil, mu může pomoct integrovat se v Kosovu i v obtížné hospodářské situaci. Na závěr Soud přihlédl ke skutečnosti, že trest vyhoštění byl uložen na dobu nikoli neomezenou (srov. Ezzouhdi proti Francii, č. 47160/99, rozsudek ze dne 13. února 2001; Emre proti Nizozemsku, cit. výše). S ohledem na souhrn argumentů žalovaný stát podle názoru Soudu zachoval spravedlivou rovnováhu mezi osobním zájmem stěžovatele a vlastním zájmem na kontrole pohybu osob.
(iii) Oddělené stanovisko
Soudci Popović, Karakaş a Pinto de Albuquerque se nepřipojili k hlasování většiny. Svůj postoj zdůvodnili ve společném odděleném stanovisku třemi argumenty.
Zaprvé, dle jejich názoru povaha trestných činů stěžovatele nebyla natolik závažná (ve věku 19 let stěžovatel na přechodu srazil chodce, který nicméně neutrpěl vážnější zranění, a od nehody ujel; v tom samém věku překročil povolenou rychlost; o rok později se zúčastnil pětiminutové rvačky bez zdravotních následků pro zúčastněné; o tři roky později zneužil telekomunikační zařízení a vyhrožoval své bývalé přítelkyni, avšak nikoli závažně), aby odůvodnila vyhoštění, když v minulosti Soud neshledal jako dostatečně závažné k vyhoštění např. odsouzení za obchodování s drogami (viz Bousarra proti Francii, cit. výše), či obchodování s drogami, vydírání a omezování osobní svobody (viz A. W. Khan proti Spojenému království, cit. výše), stěžovatel svoji trestnou činnost nikdy nepopíral a nevyhýbal se trestu.
Zadruhé, stěžovatel žil ve Švýcarsku s většinou své rodiny, zejména rodiči a sourozenci, téměř dvacet let, získal tam veškeré své vzdělání a vykonával povolání, což svědčí o jeho integraci a podporuje závěr o nepřiměřenosti sankce vyhoštění.
Zatřetí, ani skutečnost, že se stěžovatel oženil v Kosovu s tamější obyvatelkou, nezakládá důvod k opačnému závěru. Podle disentujících soudců stěžovatel chtěl založit rodinu ve Švýcarsku, v čemž mu bylo zabráněno právě rozhodnutím o vyhoštění, učiněným krátce po podání žádosti o sloučení rodiny. Z uvedených důvodů soudci nebyli přesvědčeni, že vyhoštění takto narušující normální průběh rodinného a profesního života bylo v demokratické společnosti nezbytné.
Full & Egal Universal Law Academy