© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, . [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
Rozsudek ze dne 24. května 2016 ve věci č. 19181/09 – Sîrghi proti Rumunsku
Senát čtvrté sekce Soudu dospěl jednomyslně k závěru, že tím, že stěžovatel neměl možnost nechat se během úvodního výslechu policií v nemocnici a na policejní stanici zastupovat advokátem, přičemž tyto výpovědi soudy následně použily pro jeho odsouzení a nezabývaly se jeho námitkami porušení práv obhajoby, došlo k porušení čl. 6 odst. 1 a 3 písm. c) Úmluvy.
I.Skutkové okolnosti
Stěžovatel byl v nočních hodinách zastaven policií, když na veřejné komunikaci pod vlivem alkoholu řídil traktor. Stěžovatel policejní hlídce odmítl prokázat svoji totožnost a pokusil se utéct. Policisté ho nicméně zadrželi a převezli do nemocnice, kde test prokázal 1,35 promile alkoholu v krvi. Během pobytu v nemocnici stěžovatel sepsal v přítomnosti jednoho z policistů prohlášení, v němž uvedl, že byl zadržen policií za účelem ověření totožnosti a odvezen do nemocnice. Prohlášení bylo podepsáno jak policistou, tak stěžovatelem.
V ranních hodinách byl pak na policejní stanici o události za přítomnosti stěžovatele a dvou svědků sepsán protokol. V protokolu byly zachyceny i ústní výpovědi stěžovatele, které učinil v nemocnici, v nichž odmítal skutečnost, že řídil traktor, a uvedl, že k věci nechce doplnit žádné další informace. Protokol obsahoval též sdělení stěžovatele učiněné na policejní stanici, že není držitelem řidičského průkazu.
Stěžovatel si protokol odmítl přečíst a podepsat. Sepsal naopak své vlastní prohlášení, v němž uvedl, že traktor vezl do myčky a po cestě zpět byl zastaven policií. Připustil, že vypil jedno pivo a nevlastní řidičský průkaz. Toto prohlášení bylo podepsáno přítomným policistou i stěžovatelem.
Stěžovatel byl následně obžalován z krádeže traktoru a řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu. Během výslechu před soudem prvního stupně stěžovatel uvedl, že traktor neřídil, ale pouze doprovázel kolegu, jehož jméno však nesdělil. Poté, co kolega odešel, stěžovatel při čekání na něj vypil jedno pivo, a v okamžiku, kdy kontroloval, zda jsou dveře traktoru zamčené, byl kontrolován policií. Svá předchozí vyjádření popřel s tím, že byla učiněna pod nátlakem.
Na základě výpovědí několika svědků a dokumentace společnosti, v níž stěžovatel pracoval a které traktor patřil, byl stěžovatel shledán vinným ve všech bodech obžaloby. Stěžovatel se odvolal a poukazoval na porušení svých práv obhajoby, jelikož při svém zadržení nebyl informován o tom, co je mu kladeno za vinu, a nebyl zastoupen advokátem. Odvolací soud odvolání zamítl, aniž se argumenty stěžovatele ohledně porušení jeho práv obhajoby zabýval.
Dovolací soud následně odsouzení stěžovatele potvrdil a k namítanému porušení práv obhajoby uvedl, že je stěžovatel neuplatnil v okamžiku, který stanoví vnitrostátní právo, tedy během prvního výslechu před soudem, a proto se jím meritorně nezabýval.
II.Odůvodnění rozhodnutí Soudu
K tvrzenému porušení čl. 6 odst. 1 a 3 písm. c) Úmluvy
Stěžovatel především namítal, že trestní řízení proti němu nebylo spravedlivé, jelikož během zadržení policisty a výpovědí, které v této době učinil, nebyl zastoupen advokátem.
Soud úvodem připomněl, že ač je hlavním účelem článku 6 Úmluvy zajištění spravedlivého řízení před soudem, může toto ustanovení Úmluvy hrát roli i předtím, než je věc předložena soudu, a to v míře, kdy jeho porušení v této fázi může vážně ohrozit spravedlivost řízení (Salduz proti Turecku, č. 36391/02, rozsudek velkého senátu ze dne 27. listopadu 2008, § 50). Právo na přístup k advokátovi, které je jedním z hlavních prvků spravedlivého trestního řízení, musí být jednotlivci umožněno od prvního výslechu ze strany policie, ledaže existují naléhavé důvody pro omezení tohoto práva. I v těchto případech však dojde k nenapravitelnému zásahu do práv obhajoby, pakliže je následné odsouzení založeno na sebeobviňujících výpovědích učiněných bez přítomnosti advokáta, a to i když obviněný během řízení před soudem advokátem zastoupen byl (Salduz proti Turecku, cit. výše, § 55, 56 a 61). Jakmile je člověk zbaven svobody, musí mít možnost nechat se zastupovat advokátem, a to nezávisle na výsleších, které může podstupovat, jelikož zastoupení advokátem zahrnuje celou škálu služeb (Dvorski proti Chorvatsku, č. 25703/11, rozsudek velkého senátu ze dne 20. října 2015, § 78).
Ve vztahu k projednávané věci Soud konstatoval, že stěžovatel byl zadržen policií, přepraven do nemocnice za účelem vykonání testu na přítomnost alkoholu v krvi a následně převezen na policejní stanici. Dle Soudu tento sled událostí svědčí o tom, že šlo spíše o výslech podezřelého než o podání vysvětlení či shromažďování informací ze strany policie (a contrario, Smolik proti Ukrajině, č. 11778/05, rozsudek ze dne 19. ledna 2012, § 54) nebo prostou silniční kontrolu bez významného omezení jednání stěžovatele (a contrario, Aleksandr Zaichenko proti Rusku, č. 39660/02, rozsudek ze dne 18. února 2010, § 47–48).
Stěžovatel ovšem úvodem svého zadržení nebyl informován o svém právu nechat se zastupovat advokátem. Zjevně se tedy tohoto svého práva nevzdal. Vnitrostátní právo v tento okamžik neukládalo policistům povinnost informovat stěžovatele o jeho právu být zastoupen advokátem, které mu ostatně ani nepřiznávalo, a o jeho právu nevypovídat. Stěžovatel během soudního řízení poukazoval na nepřítomnost advokáta během výpovědí, které učinil v nemocnici a na policejní stanici, avšak soudy tyto námitky věcně nepřezkoumaly, jelikož dle vnitrostátního práva je stěžovatel neuplatnil včas. Soudy tak nenapravily důsledky, které vyplynuly z nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem během úvodního výslechu. Soud prvního stupně a odvolací soud se navíc ve svých rozhodnutích o předmětné výpovědi výslovně opřely. Ačkoli dovolací soud odkázal spíše na protokol sepsaný policisty a předmětné stěžovatelovy výpovědi nezmínil, výslovně je nevyloučil. Stěžovatelovými námitkami ohledně nepřítomnosti advokáta během výpovědí se pak věcně nezabýval.
S ohledem na výše uvedené Soud rozhodl, že nemožnost stěžovatele nechat se během úvodních výslechů v nemocnici a na policejní stanici zastoupit advokátem nenapravitelným způsobem poškodila jeho práva obhajoby. Došlo proto k porušení čl. 6 odst. 1 a 3 písm. c) Úmluvy.
Full & Egal Universal Law Academy