© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti Č eské republiky, . [Př eklad již zveř ejně ný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti Č eské republiky.] Povolení k opě tnému zveř ejně ní tohoto př ekladu bylo udě leno Ministerstvem spravedlnosti Č eské republiky pouze pro úč ely zař azení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
Rozsudek ze dne 12. ledna 2017 ve věci č. 36705/12 – Štulíř proti České republice
Senát první sekce Soudu rozhodl pěti hlasy proti dvěma, že skutečnost, že stěžovateli nebylo v žádné fázi řízení umožněno vyslechnout nebo nechat vyslechnout jedinou přímou svědkyni trestného činu, neměla, s přihlédnutím k tomu, že přijatá vyvažující opatření byla za okolností projednávané věci dostatečná, za následek, že trestní řízení jako celek bylo nespravedlivé. Nedošlo tak k porušení čl. 6 odst. 1 a odst. 3 písm. d) Úmluvy.
I.Skutkové okolnosti
V období od prosince 2005 do června 2006 stěžovatel adresoval své bývalé partnerce výhrůžné e-maily a SMS zprávy. V červnu 2006 svědkyně vypovídala na policii ve Spojeném království, kde pracovala. V červenci 2006 vypovídala matka svědkyně, která uvedla, že stěžovatel svědkyni svázal ve svém bytě. Současně přítelkyně svědkyně vypověděla, že se jí svědkyně svěřila s vydíráním ze strany stěžovatele.
V srpnu 2006 byla svědkyně vyslechnuta formou neodkladného a neopakovatelného úkonu dle § 158a trestního řádu za účasti soudce. V návrhu na provedení uvedeného úkonu bylo uvedeno, že stěžovatel svědkyni vydíral v České republice i Spojeném království. Zaměstnání svědkyni neumožnilo častější cestování do České republiky, kde se navíc necítila vzhledem k proběhlým událostem bezpečně. V té době nebyl stěžovatel obviněn, a proto se výslechu nezúčastnil. Svědkyně uvedla, že stěžovatel neunesl, že ukončila jejich milenecký vztah, a velmi podrobně popsala vydírání z jeho strany formou telefonátů, SMS zpráv, e-mailů, dopisů a ústních výhrůžek. Dále vypověděla, že se dne 29. prosince 2005 se zdržovala v bytě stěžovatele, který ji přivázal k posteli, vyhrožoval jí omámením heroinem, odvezením z bytu a zprostředkováním jejího odvozu do Turecka, pokud mu neslíbí obnovení mileneckého vztahu. Další výhrůžky následovaly.
Svědkyně se omluvila z účasti na hlavním líčení, a proto byla její výpověď z přípravného řízení přečtena. Obvodní soud se pokusil svědkyni předvolat, avšak ta účast odmítla s ohledem na práci v zahraničí a z obav ze stěžovatele.
Rozsudkem z prosince 2008 byl stěžovatel uznán vinným z vydírání a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody ve výši 2,5 roku. Obvodní soud uvedl, že se opřel o výpověď svědkyně a další výpovědi (matky, přítelkyně a psycholožky svědkyně), které výpověď svědkyně podpořily. Dále vzal v potaz znalecké posudky, e-maily a SMS zprávy stěžovatele a dopis, který svědkyně napsala své přítelkyni. Městský soud v březnu 2010 rozsudek obvodního soudu potvrdil s odůvodněním, že vina stěžovatele byla jednoznačně prokázána výpovědí svědkyně a dalšími nepřímými důkazy. Městský soud se velmi podrobně vyjádřil k věrohodnosti svědkyně.
II.Odůvodnění rozhodnutí Soudu
Stěžovatel namítal, že neměl možnost zpochybnit výpověď klíčové svědkyně, která byla vyslechnuta pouze v přípravném řízení prostřednictvím neodkladného a neopakovatelného úkonu bez účasti stěžovatele, a z toho důvodu mu nebylo zaručeno právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 a odst. 3 písm. d) Úmluvy.
A.Obecné zásady
Na úvod Soud s odkazem na věc Al-Khawaja a Tahery proti Spojenému království (č. 26766/05 a 22228/06, rozsudek velkého senátu ze dne 15. prosince 2011) shrnul příslušné zásady vyplývající z čl. 6 odst. 1 a 3 písm. d) Úmluvy. Zdůraznil, že použití výpovědí získaných v rámci přípravného řízení jako důkazů není samo o sobě neslučitelné s uvedenými ustanoveními, která však zpravidla vyžadují, aby obhajoba měla adekvátní příležitost zpochybnit a vyslechnout daného svědka, ať již při jeho výslechu v přípravném řízení či v pozdější fázi trestního řízení. Soud postupuje podle třístupňového testu definovaného v rozsudku Al-Khawaja a Kahery (cit. výše), dle kterého musí určit:
•zda existoval závažný důvod pro nepřítomnost svědka, a tedy i pro připuštění výpovědi tohoto nepřítomného svědka jako důkazu;
•zda byla výpověď nepřítomného svědka výlučným nebo rozhodujícím základem pro odsouzení obžalovaného;
•zda existovaly dostatečné vyvažující faktory, včetně silných procesních záruk, které kompenzovaly obtíže způsobené obhajobě v důsledku přijetí takové výpovědi a zajistily, aby řízení jako celek bylo spravedlivé.
Tyto zásady byly dále upřesněny ve věci Schatschaschwili proti Německu (č. 9154/10, rozsudek velkého senátu ze dne 15. prosince 2015), kdy velký senát potvrdil, že absence závažného důvodu pro nepřítomnost svědka nemůže být sama o sobě rozhodující pro závěr o nespravedlivosti řízení, avšak zůstává velmi důležitým faktorem, který je třeba při posouzení celkové spravedlivosti řízení zvážit a který může jazýček vah vychýlit ve prospěch závěru o porušení čl. 6 odst. 1 odst. 3 písm. d) Úmluvy. Soud připomněl, že je-li důvodem nepřítomnosti svědka skutečnost, že jej nebylo možno kontaktovat, jsou vnitrostátní soudy zásadně povinny využít mezinárodní právní pomoc, zdržuje-li se svědek v zahraničí a mají-li tento mechanismus k dispozici.
Rozsah vyvažujících faktorů potřebných k tomu, aby bylo řízení považováno za spravedlivé, bude záležet na váze důkazu podaného nepřítomným svědkem. Čím významnější bude tento důkaz, tím větší váhu budou muset mít vyvažující faktory, aby mohlo být řízení jako celek považováno za spravedlivé (Seton proti Spojenému království, č. 55287/10, rozsudek ze dne 31. března 2016, § 58 a 59).
B.Použití těchto zásad na projednávanou věc
Soud předeslal, že svědkyně, která v řízení vystupovala rovněž jako poškozená, vypovídala před zahájením trestního stíhání stěžovatele formou neodkladného a neopakovatelného úkonu a její výpověď byla v hlavním líčení přečtena. Obhajoba tak neměla v žádné fázi řízení možnost ji konfrontovat.
a)Zda existoval závažný důvod pro nepřítomnost svědkyně u hlavního líčení
Soud uvedl, že obvodní soud konal hlavní líčení, aniž svědkyni vyslechl. Po neúspěšných pokusech o její předvolání byla její výpověď z přípravného řízení přečtena. Hlavním důvodem její neúčasti na hlavním líčení byla skutečnost, že pobývala ve Spojeném království. Její strach z konfrontace se stěžovatelem byl důvodem podružným. Soud nicméně připouští zvláštní zranitelnost obětí domácího násilí, která vyžaduje aktivní zapojení státu do jejich ochrany (Eremia proti Moldavsku, č. 3564/11, rozsudek ze dne 28. května 2013, § 32–36), což zahrnuje zajištění zvláštních podmínek pro jejich účast na jednání, aby se zabránilo traumatizujícímu opakování výpovědi, a přijetí opatření na účinnou ochranu obětí před výhrůžkami a možnou odplatou.
Soud konstatoval, že obvodní soud se příliš nesnažil zajistit přítomnost svědkyně, i když je zpravidla vyžadováno, aby vnitrostátní soudy využily mezinárodní právní pomoci. Obvodní soud se spokojil s písemným vysvětlením svědkyně, která uváděla, že pobývá v zahraničí a přítomnost stěžovatele by pro ni byla velice stresující. Soud dospěl k závěru, že neexistoval závažný důvod pro neúčast svědkyně při hlavním líčení. Tato skutečnost však nemůže být sama o sobě rozhodující pro závěr o nespravedlivosti řízení (Schatschaschwili proti Německu, cit. výše, § 55).
b)Zda byla výpověď svědkyně výlučným nebo rozhodujícím základem pro stěžovatelovo odsouzení
V projednávané věci Soud především konstatoval, že výpověď svědkyně byla sice hlavním důkazem, ale nebyla výlučným nebo rozhodujícím důkazem. Stěžovatelova trestná činnost byla též prokázána řetězcem nepřímých důkazů, které podporují výpověď svědkyně a potvrzují věrohodnost jejích tvrzení. Mezi ně patří e-maily zaslané stěžovatelem, posudky znalců z oboru kybernetika a výpočetní technika a psychiatrie a výpovědi dalších svědkyň. Platí však, že výpověď svědkyně měla významnou váhu a její připuštění mohlo znevýhodnit obhajobu.
c)Zda existovaly dostatečné vyvažující faktory
Soud konstatoval, že český trestní řád umožňuje před podáním obvinění formou neodkladných a neopakovatelných úkonů vyslechnout svědka, u kterého se očekává, že nebude pro účely výpovědi v hlavním líčení k dispozici, a rovněž umožňuje přečíst výpověď svědka v hlavním líčení, pokud mu svědek není přítomen. V projednávané věci obsahovala žádost o provedení neodkladného a neopakovatelného úkonu velmi podrobné odůvodnění, které popisuje, jak stěžovatel svědkyni vydíral v České republice i Spojeném království, a uvádí, že se svědkyně necítila v České republice vzhledem k proběhlým událostem bezpečně. Její výslech se konal za účasti soudce, což sice samo nenahrazuje právo obžalovaného na výslech svědků, kteří ho obviňují (srov. Tseber proti České republice, č. 46203/08, rozsudek ze dne 22. listopadu 2012, § 62) a nevyvažuje nevyužití mezinárodní právní pomoci v případě pobytu svědka v zahraničí, nicméně v tomto případě přítomnost soudce zajistila zákonnost úkonů prováděných policií a byla jednou z procesních záruk chránících právo na spravedlivý proces.
Soud byl dále toho názoru, že přezkum výpovědi svědkyně obvodním soudem byl pečlivý. Obvodní soud si byl vědom toho, že k výpovědi svědkyně musí přistupovat s opatrností. Vyhodnotil, že její výpověď byla věrohodná, jelikož byla v souladu s dalšími důkazy (výpověď matky svědkyně, obsahem dopisu přítelkyni a výpovědí psycholožky svědkyně). Soud dále uvedl, že stěžovatel svědkyni osobně znal mnoho let a mohl tak spolehlivost a věrohodnost její výpovědi důkladně zpochybnit. Soud přiložil významnou váhu důkladnému přezkumu provedenému městským soudem, který se zejména vyjádřil k tomu, proč neexistovaly důvody se domnívat, že svědkyně stěžovatele křivě obvinila, a vyloučil možnost, že by si celý příběh proti stěžovateli vymyslela. Soud byl tudíž přesvědčen, že i v rámci odvolacího řízení byla vynaložena nezbytná péče.
d)Posouzení celkové spravedlivosti trestního řízení
Soud rozhodl, že i přes obtíže způsobené obhajobě připuštěním výpovědi svědkyně z přípravného řízení existovaly dostatečné vyvažující faktory, na jejich základě lze učinit závěr, že nedošlo k porušení čl. 6 odst. 1 ve spojení s čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy.
III.Oddělená stanoviska
Soudkyně Lazarova Trajkovska a soudce Bianku ve svém společném nesouhlasném stanovisku odkázali na důvody, které vedly k jejich nesouhlasnému stanovisku ve věci Bátěk a ostatní proti České republice (č. 54146/09, rozsudek ze dne 12. ledna 2017). Svědkyně se zdržovala v Londýně, avšak stejně jako ve věci Bátěk a ostatní vnitrostátní orgány použily postup, že v případě pobytu svědka v zahraničí není možné jeho výpověď zopakovat v hlavním líčení, přičemž se jedná o svědka pobývajícího v jiném členském státě Evropské unie, v níž by soudní spolupráce měla být účinná.
Full & Egal Universal Law Academy