© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti Č eské republiky, . [Př eklad již zveř ejně ný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti Č eské republiky.] Povolení k opě tnému zveř ejně ní tohoto př ekladu bylo udě leno Ministerstvem spravedlnosti Č eské republiky pouze pro úč ely zař azení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozsudku ze dne 19. září 2013 ve věci č. 8772/10 – Von Hannover proti Německu (č. 3)
Senát páté sekce Soudu jednomyslně rozhodl, že zamítnutím návrhu na zákaz další publikace fotografie stěžovatelky a jejího manžela z dovolené k porušení článku 8 Úmluvy nedošlo.
(i) Okolnosti případu
Stěžovatelka, monacká princezna Caroline von Hannover, se opakovaně snažila zabránit zveřejňování fotografií zobrazujících její soukromý život. Ve stávajícím řízení se jednalo o fotografii stěžovatelky a jejího manžela z dovolené v neidentifikovatelné destinaci, publikovanou v březnu 2002 v německém časopise 7 Tage. Fotografie byla součástí článku popisujícího nový trend celebrit pronajímat svá dovolenková sídla. Článek obsahoval fotografie víkendového domu rodiny von Hannover v Keni, včetně jeho podrobného popisu a ceníku ubytování. Stěžovatelka se prostřednictvím vnitrostátního řízení neúspěšně domáhala zákazu publikace předmětné fotografie. Německý Spolkový soudní dvůr jí sice dal s poukazem na koncept tzv. stupňované ochrany zapravdu, Spolkový ústavní soud ale přijal stížnost vydavatele a rozhodnutí zrušil. Zdůraznil potřebu poměřování práva na respektování soukromého života se svobodou projevu tisku, přičemž v daném případě svoboda projevu tisku převážila. Spolkový soudní dvůr následně stěžovatelčin návrh zamítl a uvedl, že publikace fotografie musí být vnímána v kontextu celého článku, který soud označil jako příspěvek k debatě obecného zájmu.
(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu
K tvrzenému porušení článku 8 Úmluvy
Stěžovatelka namítala, že odmítnutím vydání zákazu na další publikace sporné fotografie došlo k porušení článku 8 Úmluvy.
Soud ve vztahu k dané námitce prvně připomněl podstatná kritéria pro vyvažování práva na respektování soukromého života a svobody projevu zakotvená ve své judikatuře [srov. zejm. Axel Springer AG proti Německu, č. 39954/08, rozsudek ze dne 7. února 2012 a Von Hannover proti Německu (č. 2), č. 40660/08 a 60641/08, rozsudek ze dne 7. února 2012]. Těmito kritérii jsou posouzení, zda se jedná o příspěvek k debatě obecného zájmu, míra známosti dotčené osoby, téma reportáže, předchozí chování dotčené osoby, obsah, forma, ohlas na fotografie a okolnosti, za kterých byly fotografie pořízeny.
V projednávaném případě vnitrostátní soudy posuzovaly, zda článek přispěl k veřejné debatě a zda tak šel nad rámec pouhého uspokojení čtenářské zvědavosti. Dle Spolkového ústavního soudu (a následně i Spolkového soudního dvora) fotografie samotná k veřejné debatě nepřispívala, článek, který doprovázela ale ano. Dle Soudu přitom podobné posuzování informační hodnoty fotografie v kontextu článku, který doprovází, není v rozporu s Úmluvou. Soud se neztotožnil se stěžovatelčinou námitkou týkající se rizika zneužití jakékoliv současné události jako záminky pro publikaci jejích fotografií. Zdůraznil, že posouzení dané otázky v konkrétním případě přináleží vnitrostátním soudům a Soud by jejich názor mohl nahradit pouze z vážných důvodů. Ty však dány nebyly. Článek neobsahoval informace o soukromém životě stěžovatelky a jejího manžela, týkal se pouze praktických aspektů vzhledu vily a jejího pronájmu. Soud tedy nepodpořil tvrzení o článku jako o zámince pro uveřejnění fotografií stěžovatelky a akceptoval závěry vnitrostátních soudů, že článek, včetně sporné fotografie, přispěl k veřejné diskuzi.
Co se týče posouzení známosti stěžovatelky, Soud připomněl závěry ze své starší judikatury, kdy konstatoval, že stěžovatelka je veřejnou osobou [srov. Von Hannover (č. 2), cit. výše, § 110]. Co se týče předchozího jednání stěžovatelky, je zejména z vedených soudních řízení zřejmé, že si nepřeje zveřejňování informací o svém soukromém životě. Vnitrostátní soudy ale tento aspekt vzaly do úvahy v dostatečné míře, když zvážily míru veřejné známosti a způsob pořízení fotografie.
Soud uzavřel, že vnitrostátní soudy zohlednily všechna podstatná kritéria pro poměřování rozličných zájmů, i judikaturu Soudu. Vzhledem k této skutečnosti a s ohledem na prostor pro uvážení vnitrostátních soudů proto k porušení článku 8 Úmluvy nedošlo.
Full & Egal Universal Law Academy