© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti Č eské republiky, . [Př eklad již zveř ejně ný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti Č eské republiky.] Povolení k opě tnému zveř ejně ní tohoto př ekladu bylo udě leno Ministerstvem spravedlnosti Č eské republiky pouze pro úč ely zař azení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozsudku ze dne 14. listopadu 2013 ve věci č. 40042/11 – Z. M. proti Francii
Senát páté sekce Soudu dospěl jednomyslně k závěru, že vyhoštěním stěžovatele do Demokratické republiky Kongo by bylo porušeno jeho právo chráněné článkem 3 Úmluvy.
(i) Okolnosti případu
Stěžovatel je občan Konga, který žije ve Francii. V roce 2005 stěžovatel oficiálně vstoupil do Hnutí za osvobození Konga (MLC) a vytvořil pro ně několik politických karikatur. Stěžovatel tvrdil, že v roce 2006 byl v Demokratické republice Kongo (DRK) zatčen a po tři týdny zadržován v přeplněné vězeňské cele, kde mu byl mimo jiné odpírán spánek a jídlo, přičemž neměl přístup k soudu ani právnímu zástupci. Stěžovatel dále tvrdil, že podstoupil sérii výslechů, kde byl pálen cigaretami a bičován. Po útěku z vězení se skrýval před úřady, které po něm pátraly, pokračoval v činnosti karikaturisty a účastnil se kampaně pro MLC a jiné opoziční síly.
V roce 2008 stěžovatel odcestoval do Francie. Následně podal žádost o azyl, která byla zamítnuta. Jeho odvolání bylo prohlášeno za nepřípustné. Úřady následně stěžovateli nařídily, aby zemi opustil, a umístily ho do detenčního centra.
Soud vyhověl návrhu stěžovatele na vydání předběžného opatření a francouzské vládě sdělil, že by bylo nežádoucí do skončení řízení stěžovatele vyhostit do DRK. V červenci roku 2011 bylo upuštěno od stěžovatelovy detence, bylo mu však zakázáno vycestovat.
(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu
K tvrzenému porušení článku 3 Úmluvy
Úvodem Soud poukázal na zásady použitelné při řešení podobných případů, zejména pak na skutečnost, že tvrdí-li stěžovatel a předloží-li důkazy o tom, že by mohl být v případě návratu do země původu vystaven jednání v rozporu s článkem 3 Úmluvy, je na vládě, nesouhlasí-li s těmi to tvrzeními, aby je vyvrátila (viz Saadi proti Itálii, č. 37201/06, rozsudek velkého senátu ze dne 28. února 2008). Tvrdí-li stěžovatel, že je součástí skupiny osob systematicky vystavované špatnému zacházení, otázka ochrany poskytované článkem 3 Úmluvy vyvstává tehdy, existují-li závažné okolnosti, z nichž lze usuzovat na takovou praxi a na členství stěžovatele v této skupině. Žadatelům o azyl, vzhledem ke zvláštní situaci, ve které se nacházejí, lze v pochybnostech přiznat určité dobrodiní rozhodování v jejich prospěch. Podává-li však žadatel o azyl rozporné informace, je jeho povinností vysvětlit případné nesrovnalosti a stejně tak je povinen doložit pravost dokumentů, které úřadům předkládá (k tomu viz např. N. proti Švédsku, č. 23505/09, rozsudek ze dne 20. července 2010, § 53 a Mo. P. proti Francii, č. 55787/09, rozhodnutí ze dne 30. dubna 2013, § 53).
V projednávané věci Soud z mezinárodních zpráv, které měl k dispozici, zjistil, že státní příslušníci DRK jsou po návratu do země na letišti automaticky vyslýcháni, a mohou být odvezeni do internačního střediska, předáni vězeňské službě nebo speciálním službám, dojde-li k jejich identifikaci jako odpůrců vlády. K zadržení, které údajně může trvat několik dní i několik měsíců, může dojít i na základě jiných důvodů, jako je například etnický původ. Vězni jsou během zadržení vystaveni nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo jsou dokonce mučeni.
Soud dospěl k závěru, že vzhledem k profilu žadatele (včetně jeho vztahů k opozici, jeho uvěznění a s ohledem na lékařský posudek, který potvrzoval jeho verzi událostí tak, jak ji vyložil úřadům), ve spojení s dokumenty, které předložil na důkaz toho, že je stíhán pro trestné činy, za něž hrozí uložení závažných trestů, existují podstatné důvody se domnívat, že po návratu do DRK by byl zatčen a vyšetřován místními orgány. Za uvedených okolností Soud uzavřel, že v případě návratu stěžovatele do DRK existuje skutečné riziko, že by byl vystaven ze strany konžských orgánů zacházení v rozporu s článkem 3 Úmluvy.
Full & Egal Universal Law Academy