© Ministry of Justice of the Czech Republic, . [Translation already published on the official website of the Ministry of Justice of the Czech Republic.] Permission to re-publish this translation has been granted by the Ministry of Justice of the Czech Republic for the sole purpose of its inclusion in the Court’s database HUDOC.
© Ministerstvo spravedlnosti České republiky, . [Překlad již zveřejněný na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky.] Povolení k opětnému zveřejnění tohoto překladu bylo uděleno Ministerstvem spravedlnosti České republiky pouze pro účely zařazení do databáze Soudu HUDOC.
Anotace rozhodnutí ze dne 9. října 2012 ve věci č. 14991/08 – Dračka a Hlavenková proti České republice
Senát páté sekce Soudu dospěl většinou hlasů k závěru, že stížnost na porušení práva na přístup k soudu ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je nepřijatelná z důvodu neslučitelnosti s ustanoveními Úmluvy.
(i) Okolnosti případu
Stěžovatelé se na vnitrostátní úrovni prostřednictvím žaloby na určení domáhali stanovení lhůty, v níž má vláda zaplatit náhradu za akcie znárodněných podniků, o které jejich rodiče přišli v důsledku tzv. Benešových dekretů a zákona o peněžní reformě z roku 1953. Soudy prvního a druhého stupně žalobě nevyhověly, dovolání stěžovatelů poté Nejvyšší soud odmítl s tím, že otázka údajně zásadního právního významu, kterou stěžovatelé v dovolání vymezili, není otázkou, na které by spočívalo rozhodnutí odvolacího soudu v jejich věci. Ústavní soud následně podanou ústavní stížnost odmítl jako opožděnou, neboť měl za to, že dovolání nebylo odmítnuto z důvodu závisejícího na uvážení Nejvyššího soudu ve smyslu § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu.
(ii) Odůvodnění rozhodnutí Soudu
Stěžovatelé namítali, že byli zbaveni přístupu k Ústavnímu soudu. Soud akceptoval argumenty vlády, která namítala nepřijatelnost stížnosti pro neslučitelnost ratione materiae s ustanoveními Úmluvy ve smyslu článku 35 odst. 3 písm. a) Úmluvy. Soud připomněl, že článek 6 Úmluvy je ve své občanskoprávní části v konkrétním případě použitelný pouze za podmínky, že předmětem daného vnitrostátního řízení byl spor o právo, o kterém lze alespoň hájitelným způsobem tvrdit, že je zakotveno ve vnitrostátním právním řádu. Soud shledal, že tomu tak v daném případě není, neboť z vnitrostátního práva neplyne, že by měli stěžovatelé nárok na náhradu za znárodněný majetek, tím méně se potom mohli v řízení před soudy domáhat určení lhůty k vyplacení takové náhrady.
Full & Egal Universal Law Academy