Eternit proti Francii (rozh.) – č. 20041/10
Rozhodnutí ze dne 27. 3. 2012 [V. sekce]
Článek 6
Článek 6-1
Občanská práva nebo závazky
Spravedlivé řízení
Kontradiktorní řízení
Rovnost zbraní
Neposkytnutí zdravotní dokumentace dokládající, že onemocnění zaměstnance je nemocí z povolání: stížnost nepřijatelná
Skutkový stav – V prosinci 2005 předala zdravotní pojišťovna stěžovatelské společnosti prohlášení o nemoci z povolání a další dokumenty, které jí zaslal jeden z bývalých zaměstnanců této společnosti vykonávající dříve dělnickou profesi. Zdravotní pojišťovna následně stěžovatelské společnosti oznámila, že prostudovala zdravotní dokumentaci jejího bývalého zaměstnance a že se s ní společnost může seznámit ve lhůtě 21 dnů. Pojišťovna zaslala společnosti různé dokumenty ze zdravotního spisu, včetně vyjádření posudkového lékaře, podle kterého se jednalo o onemocnění z povolání. V únoru 2006 pak pojišťovna vyrozuměla stěžovatelskou společnost o svém rozhodnutí uznat profesní původ onemocnění bývalého zaměstnance. Stěžovatelská společnost se odvolala k soudu pro záležitosti sociálního zabezpečení a namítala, že nebyla respektována zásada kontradiktornosti řízení, neboť pojišťovna jí neposkytla lékařské informace, o které její posudkový lékař opřel své závěry. V roce 2008 odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně vydaný ve prospěch stěžovatelské společnosti a potvrdil rozhodnutí zdravotní pojišťovny o poskytnutí odškodnění za nemoc bývalého zaměstnance. Stěžovatelská společnost podala dovolání, to však bylo zamítnuto.
Právní posouzení – článek 6 odst. 1: (a) Použitelnost – Občanskou část článku 6 odst. 1 Úmluvy bylo možno použít v případech, kdy zaměstnavatel zpochybnil rozhodnutí o profesním původu onemocnění, a to s ohledem na soukromoprávní aspekty systému sociálního zabezpečení v záležitostech týkajících se úrazů a nemocí z povolání. Vztah mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou je v mnoha ohledech srovnatelný se vztahem mezi pojištěncem a pojistitelem: zaměstnavatel platí odvody zdravotní pojišťovně, která vyplácí odškodnění za úrazy a nemoci z povolání a zaměstnavateli účtuje pojistné, jež částečně zohledňuje počet těchto případů u dané společnosti.
(b) Spravedlivost – Bylo pravděpodobné, že lékařský posudek, pokud se týkal odborné oblasti, o níž neměli soudci žádné znalosti, ovlivní jejich posouzení skutkových okolností a přesvědčí je o profesním původu onemocnění. Nicméně nezpřístupnění zdravotní dokumentace zaměstnance a vyjádření posudkového lékaře zaměstnavateli bylo vysvětleno požadavkem na zachování lékařského tajemství lékařem. Je sice pravda, že právo na lékařské tajemství není absolutní, avšak muselo k němu být přihlédnuto, stejně jako k právu stěžovatelské společnosti na kontradiktorní řízení, a to způsobem, jímž by nebylo zasaženo do samé podstaty těchto práv. Této rovnováhy bylo dosaženo v případě, že zaměstnavatel zpochybňující profesní původ zaměstnancova onemocnění měl možnost navrhnout soudu jmenování nezávislého znalce z oboru lékařství, který mohl přezkoumat zdravotní dokumentaci zaměstnance a – při zachování její důvěrnosti – vypracovat posudek, jímž by se soud i obě strany řídily. Postup, jímž zdravotní pojišťovna dospěla k rozhodnutí ohledně profesní povahy onemocnění či úrazu zaměstnance, obecně respektoval zásadu kontradiktornosti a povinnost informovat zaměstnavatele, jak to stanoví francouzské právo a garantují soudy pro záležitosti sociálního zabezpečení. Možnost, aby zaměstnavatel získal přístup ke zdravotní dokumentaci zaměstnance prostřednictvím znalce v oboru lékařství, zaručovala kontradiktornost řízení, aniž by bylo porušeno právo zaměstnance na důvěrnost jeho zdravotní dokumentace. Skutečnost, že znalecký posudek nebyl zadáván vždy, když to zaměstnavatel navrhl, nýbrž pouze pokud byl soud přesvědčen, že nemá dostatek informací, splňovala požadavky na spravedlivé řízení ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy. Úkolem Soudu nebylo rozhodnout, zda v tomto konkrétním případě měl být znalecký posudek vyžádán, nýbrž určit, zda soudní řízení jako celek, včetně předkládání důkazů, bylo spravedlivé. Zdravotní pojišťovna dospěla k rozhodnutí výlučně na základě vyjádření svého posudkového lékaře. Tento lékař jí však nebyl přímo podřízen, nýbrž podléhal Státní zdravotní zaměstnanecké pojišťovně. To platilo jak pro jeho postavení vůči administrativě zdravotní pojišťovny, tak pro povinnost mlčenlivosti, jíž byl vázán. Ani administrativa zdravotní pojišťovny proto neměla přístup ke zdravotní dokumentaci, kterého se stěžovatelská společnost domáhala, a pojišťovna tedy nebyla v soudním řízení oproti stěžovatelské společnosti nijak zjevně zvýhodněna.
Závěr: stížnost nepřijatelná (zjevně neopodstatněná).
Full & Egal Universal Law Academy