Rozsudek Soudu (čtvrtého rozšířeného senátu) ze dne 17. března 2005 − Philips v. Rada
(Věc T‑177/00)
„Dumping – Nepřijetí návrhu nařízení Komise, kterým se zavádí konečný antidumpingový poplatek Radou– Nedostatek prosté většiny nezbytné pro přijetí nařízení – Povinnost odůvodnění“
1. Žaloba na neplatnost – Akty, které mohou být předmětem žaloby – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Nepřijetí návrhu nařízení, kterým se zavádí antidumpingový poplatek – Dopad závazného charakteru antidumpingového řízení – Nedostatek (Článek 230 ES; nařízení Rady č. 384/96 čl. 6 odst. 9) (viz body 30-32)
2. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Dosah – Nepřijetí návrhu nařízení, kterým se zavádí konečný antidumpingový poplatek (Článek 253 ES; nařízení Rady č. 384/96) (viz bod 35)
Předmět
Zrušení rozhodnutí Rady ze dne 8. května 2000, kterým se zamítá návrh nařízení Rady (ES), kterým se zavádí konečný antidumpingový poplatek z dovozů některých součástí televizních kamer pocházejících z Japonska, předložený Komisí Evropských společenství dne 7. dubna 2000 [dokument KOM (2000) 195 konečné].
Výrok
Rozhodnutí Rady ze dne 8. května 2000, kterým se zamítá návrh nařízení Rady (ES), kterým se zavádí konečný antidumpingový poplatek z dovozů některých součástí televizních kamer pocházejících z Japonska, předložený Komisí Evropských společenství dne 7. dubna 2000 [dokument KOM (2000) 195 konečné], se ruší.
Radě Evropské unie se ukládá náhrada nákladů řízení.
Full & Egal Universal Law Academy