Věc C‑333/03
Komise Evropských společenství
v.
Lucemburské velkovévodství
«Nesplnění povinnosti státem – Neprovedení směrnice 98/50/ES – Převod podniku – Zachování práv zaměstnanců»
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 10. června 2004 I- 0000
Shrnutí rozsudku
Žaloba pro nesplnění povinnosti – Přezkum opodstatněnosti Soudním dvorem – Stav, k němuž se má přihlédnout – Stav po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)
10. června 2004(1)
Nesplnění povinnosti státem – Neprovedení směrnice 98/50/ES – Převod podniku – Zachování práv zaměstnanců“
Ve věci C-333/03,
Komise Evropských společenství, zastoupená M.- J. Jonczy, jako zmocněnkyní, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
žalobkyně,
proti
Lucemburskému velkovévodství, zastoupenému S. Schreinerem, jako zmocněncem,
žalovanému,
jejímž předmětem je určení, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Rady 98/50/ES ze dne 29. června 1998, kterou se mění směrnice 77/187/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniku, závodu nebo částí závodu (Úř. věst. L 201, s. 88), nebo v každém případě tím, že o nich Komisi neuvědomilo, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice,
SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),,
ve složení A. Rosas, pověřený předseda třetího senátu, R. Schintgen a N. Colneric (zpravodaj), soudci,
generální advokát: L. A. Geelhoed,
vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,
s přihlédnutím k přijatému rozhodnutí, po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Návrhem na zahájení řízení doručeným kanceláři Soudního dvora dne 30. července 2003 podala Komise Evropských společenství žalobu podle článku 226 ES směřující k určení, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Rady 98/50/ES ze dne 29. června 1998, kterou se mění směrnice 77/187/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniku, závodu nebo částí závodu (Úř. věst. L 201, s. 88, dále jen „směrnice“), nebo v každém případě tím, že o těchto opatřeních Komisi neuvědomilo, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.
Právní rámec a postup před zahájením soudního řízení
2 Směrnice stanoví ve svém článku 2:
„1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 17. července 2001 […].
2. Tato opatření uvedená v prvním odstavci přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Členské státy neprodleně uvědomí Komisi o opatřeních přijatých k provedení této směrnice.“
3 Směrnice Rady 77/187/EHS ze dne 14. února 1977 (Úř. věst. L 61, s. 26) byla zrušena směrnicí Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniku, závodu nebo částí podniku nebo závodu (Úř. věst. L 82, s. 16). Podle článku 12 směrnice 2001/23 se zrušuje směrnice 77/187 v pozměněném znění, aniž by byly dotčeny povinnosti členských států co se týče lhůt pro provedení směrnice stanovených v příloze I části B směrnice 2001/23. Zmíněná příloha I část B stanoví konečné datum pro provedení směrnice na 17. července 2001.
4 Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla oznámena vnitrostátní opatření k provedení směrnice, zahájila řízení o nesplnění povinnosti podle článku 226 ES. Poté, co Komise vyzvala Lucemburské velkovévodství, aby předložilo svá vyjádření, vydala dne 3. dubna 2003 odůvodněné stanovisko, ve kterém vyzvala tento členský stát, aby přijal nezbytná opatření k tomu, aby vyhověl tomuto stanovisku ve lhůtě dvou měsíců od jeho obdržení.
5 Vzhledem k tomu, že Lucemburské velkovévodství neodpovědělo na toto stanovisko, Komise se rozhodla podat tuto žalobu.
K žalobě
Argumenty účastníků řízení
6 Komise shledává, že Lucemburské velkovévodství nepřijalo opatření nezbytná pro dosažení souladu se směrnicí nebo v každém případě o těchto opatřeních Komisi neuvědomilo, a tím nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze zmíněné směrnice.
7 Lucemburské velkovévodství uplatňuje, že návrh zákona č. 4896, který upravuje zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniku, závodu nebo částí závodu, směřující k provedení směrnice, byl předložen dne 27. prosince 2001 Chambre des députés. Po vydání dvou stanovisek Conseil d’État v květnu a červenci 2003 komise pro otázky práce a zaměstnanosti Poslanecké sněmovny rozhodla dne 7. července 2003 předložit pozměňovací návrhy k návrhu zákona. Tyto pozměňovací návrhy byly schváleny Conseil de gouvernement dne 18. července 2003 a předány Conseil d’État a Poslanecké sněmovně. Na schůzi konané dne 7. července 2003 se zmíněná komise rozhodla zařadit návrh zákona na pořad schůze Poslanecké sněmovny, aby se o návrhu zákona hlasovalo v říjnu 2003.
Závěry Soudního dvora
8 Z ustálené judikatury vyplývá, že existence nesplnění povinnosti musí být posuzována vzhledem ke stavu, v němž se členský stát nacházel v době, kdy uplynula lhůta stanovená v odůvodněném stanovisku (viz zejména rozsudky ze dne 15. března 2001, Komise v. Francie, C-147/00, Recueil, s. I-2387, bod 26, a ze dne 4. července 2002, Komise v. Řecko, C-173/01, Recueil, s. I-6129, bod 7).
9 Je ovšem nesporné, že Lucemburské velkovévodství nepřijalo opatření nezbytná k zajištění provedení směrnice ve lhůtě stanovené v odůvodněném stanovisku.
10 V důsledku toho je třeba určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z této směrnice.
K nákladům řízení
11 Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu bude účastníku řízení, který byl ve sporu neúspěšný, uložena náhrada nákladů řízení, pokud účastník, který byl ve sporu úspěšný, náhradu nákladů ve svém návrhu požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení ve svém návrhu a Lucemburské velkovévodství bylo ve sporu neúspěšné, je namístě mu uložit náhradu nákladů řízení.
SOUDNÍ DVŮR (třetí senát)
rozhodl takto :
1) Lucemburské velkovévodství tím, že nepřijalo právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Rady 98/50/ES ze dne 29. června 1998, kterou se mění směrnice 77/187/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniku, závodu nebo částí závodu, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze zmíněné směrnice.
2) Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.
Rosas
Schintgen
Colneric
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 10. června 2004.
Vedoucí soudní kanceláře
Předseda třetího senátu
R. Grass
A. Rosas
1 – Jednací jazyk: francouzština.
Full & Egal Universal Law Academy