Věc C-328/04
Trestní řízení
proti
Attilovi Vajnaiovi
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Fővárosi Bíróság)
„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Výklad zásady zákazu diskriminace – Vnitrostátní ustanovení práva, které pod hrozbou stíhání zakazují používání symbolu ve formě červené pěticípé hvězdy za přítomnosti široké veřejnosti – Nedostatek příslušnosti Soudního dvora“
Usnesení Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 6. října 2005
Shrnutí usnesení
Předběžné otázky – Příslušnost Soudního dvora – Meze – Otázka položená v rámci sporu týkajícího se použití vnitrostátní právní úpravy nespadající do rozsahu působnosti práva Společenství – Vyloučení
(Článek 234 ES)
Pokud vnitrostátní právní úprava spadá do rozsahu působnosti práva Společenství, je Soudní dvůr, je-li mu podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, povinen poskytnout všechny prvky výkladu nezbytné k tomu, aby vnitrostátní soud posoudil soulad této právní úpravy se základními právy, jejichž dodržování zajišťuje. Naopak Soudní dvůr není takto příslušný, pokud jde o právní úpravu, která nespadá do rámce práva Společenství a předmět sporu nemá žádný vztah s jakoukoliv situací zamýšlenou ustanoveními smluv.
(viz body 12–13)
USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)
6. října 2005 (*)
„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Výklad zásady zákazu diskriminace – Vnitrostátní ustanovení práva, které pod hrozbou stíhání zakazuje používání symbolu ve formě červené pěticípé hvězdy za přítomnosti široké veřejnosti – Nedostatek příslušnosti Soudního dvora“
Ve věci C‑328/04,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Fővárosi Bíróság (Maďarsko) ze dne 24. června 2004, došlým Soudnímu dvoru dne 28. července 2004, v trestním řízení proti
Attilovi Vajnaiovi
SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
ve složení K. Lenaerts, předseda senátu, K. Schiemann (zpravodaj) a E. Juhász, soudci,
generální advokátka: C. Stix‑Hackl,
vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,
po vyslechnutí generální advokátky,
vydává toto
Usnesení
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu zásady zákazu diskriminace, jakožto základní zásady práva Společenství.
2 Projednávaná žádost byla podána v rámci trestního řízení zahájeného proti A. Vajnaiovi pro porušení článku 269/B maďarského trestního zákona (Büntető Törvénykönyv), který postihuje používání „symbolů totality“ před širokou veřejností.
Právní rámec
3 Článek 269/B maďarského trestního zákona, nazvaný „Používání symbolů totality“, stanoví:
„(1) Kdo
a) šíří,
b) používá před širokou veřejností,
c) nosí na veřejnosti
svastiku, odznak SS, šípový kříž, srp a kladivo, červenou pěticípou hvězdu nebo symbol je představující, dopustí se přečinu, pokud nejsou naplněny znaky skutkové podstaty závažnějšího soudně trestného činu, a bude mu uložena pokuta.
(2) Osoby, které se dopustí jednání definovaného v odstavci 1 za účelem šíření znalostí, vzdělání, vědy, umění nebo informací o historických nebo současných událostech, nejsou trestně stíhatelné.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí na současné oficiální symboly států.“
Spor v původním řízení a předběžná otázka
4 Z předkládacího usnesení vyplývá, že A. Vajnai, místopředseda strany pracujících Maďarska, byl trestně stíhán za to, že před širokou veřejností při shromáždění konaném v Budapešti dne 21. února 2003 nosil na svých šatech červenou pěticípou lepenkovou hvězdu o průměru 5 cm. Policista ve službě vyzval dotyčného, aby tento symbol odstranil, což tento učinil.
5 Rozsudkem ze dne 11. března 2004, Pesti Központi Kerületi Bíróság (Ústřední obvodní soud pro Pešť) shledal A. Vajnaie vinným z použití „symbolu totality“ v rozporu s čl. 269/B odst. 1 písm. b) maďarského trestního zákona. Tento soud trest dotyčného podmíněně odložil na dobu jednoho roku a uvedený symbol zabavil.
6 Attila Vajnai se proti tomuto rozsudku odvolal k předkládajícímu soudu.
7 Ve svém předkládacím rozhodnutí Fővárosi Bíróság (soud pro Budapešť) uvádí, že v některých členských státech, například v Italské republice, jsou levicové strany symbolizovány červenou hvězdou nebo srpem a kladivem. Z toho podle tohoto soudu vyplývá, že členové italských levicových organizací mohou nosit symboly dělnického hnutí, aniž by porušili jakýkoli zákaz, zatímco maďarský trestní zákon užívání těchto symbolů zakazuje. Vyvstává tak otázka, zda ustanovení, které v členském státu zakazuje užívání symbolů mezinárodního dělnického hnutí pod hrozbou trestních sankcí, zatímco na území jiného členského státu není za nošení týchž symbolů ukládána žádná sankce, je diskriminační.
8 Za těchto podmínek se Fővárosi Bíróság rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Je článek 269/B odst. 1 maďarského trestního zákona, podle kterého se ten, kdo na veřejnosti používá nebo nosí symbol ve formě červené pěticípé hvězdy, dopustí přečinu (méně závažného soudně trestného činu), pokud nejsou naplněny znaky skutkové podstaty závažnějšího soudně trestného činu, slučitelný se základní zásadou Společenství zákazu diskriminace? Dovolují článek 6 Smlouvy o Evropské unii, podle kterého je Unie založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, nebo ustanovení směrnice 2000/43/ES, která se také týká základních svobod, nebo ustanovení článků 10, 11 a 12 Charty základních práv, osobě, která si přeje vyjádřit své politické přesvědčení symbolem, který toto přesvědčení odráží, aby tak učinila v kterémkoli členském státě?“
K příslušnosti Soudního dvora
9 Maďarská a nizozemská vláda, jakož i Komise, které předložily písemná vyjádření, vyjadřují pochybnosti ohledně příslušnosti Soudního dvora k odpovědi na předběžnou otázku.
10 Za účelem ověření příslušnosti Soudního dvora je třeba přezkoumat předmět položené otázky.
11 Podstatou otázky vnitrostátního soudu je, zda zásada zákazu diskriminace, článek 6 EU, ustanovení směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, s. 22; Zvl. vyd. 20/01, s. 23), nebo články 10, 11 a 12 Charty základních práv Evropské unie, vyhlášené dne 7. prosince 2000 v Nice (Úř. věst. C 364, s. 1), brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je článek 269/B maďarského trestního zákona, který postihuje nošení symbolu, dotčeného v původním řízení, před širokou veřejností.
12 Z ustálené judikatury vyplývá, že pokud vnitrostátní právní úprava spadá do rozsahu působnosti práva Společenství, je Soudní dvůr, je-li mu podána žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, povinen poskytnout všechny prvky výkladu nezbytné k tomu, aby vnitrostátní soud posoudil soulad této právní úpravy se základními právy, jejichž dodržování zajišťuje (viz rozsudek ze dne 29. května 1997, Kremzow, C‑299/95, Recueil, s. I‑2629, bod 15).
13 Naopak Soudní dvůr není takto příslušný, pokud jde o právní úpravu, která nespadá do rámce práva Společenství, a předmět sporu nemá žádný vztah s jakoukoliv situací zamýšlenou ustanoveními smluv (viz výše uvedený rozsudek Kremzow, body 15 a 16).
14 Je nutno konstatovat, že případ A. Vajnaie nemá žádný vztah s jakoukoliv situací zamýšlenou ustanoveními smluv a že maďarská právní úprava použitá na spor v původním řízení nespadá do rámce práva Společenství.
15 Za těchto podmínek je namístě konstatovat, že na základě čl. 92 odst. 1 jednacího řádu je Soudní dvůr zjevně nepříslušný k odpovědi na otázku položenou Fővárosi Bíróság.
K nákladům řízení
16 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
Soudní dvůr Evropských společenství je zjevně nepříslušný k odpovědi na otázku položenou rozhodnutím Fővárosi Bíróság (Maďarsko) ze dne 24. června 2004.
Podpisy.
* Jednací jazyk: maďarština.
Full & Egal Universal Law Academy