29.3.2008
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 79/2
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 31. ledna 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Centro Europa 7 Srl v. Ministero delle Comunicazioni e Autorità per le garanzie nelle comunicazioni, Direzione generale per le concessioni e le autorizzazioni del Ministero delle Comunicazioni
(Věc C-380/05) (1)
(Volný pohyb služeb - Elektronické komunikace - Činnosti televizního vysílání - Nový společný předpisový rámec - Přidělování vysílacích rádiových frekvencí)
(2008/C 79/02)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Consiglio di Stato
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Centro Europa 7 Srl
Žalovaní: Ministero delle Comunicazioni e Autorità per le garanzie nelle comunicazioni, Direzione generale per le concessioni e le autorizzazioni del Ministero delle Comunicazioni
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Consiglio di Stato – Výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 21) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 33) – Výklad článku 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv – Povinnost členských států zajistit v odvětví rozhlasového a televizního vysílání přístup k sítím a zachování plurality podniků na trhu – Vnitrostátní právní úprava, která umožňuje poskytnutí individuálních práv podnikům, které nemají oprávnění podle vnitrostátního plánu určujícího držitele licencí k televiznímu vysílání a která neumožňuje podniku, který má oprávnění podle vnitrostátního plánu, vykonávat jeho činnost
Výrok
Článek 49 ES a od okamžiku jejich použitelnosti i čl. 9 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice), čl. 5 odst. 1 a 2 druhý pododstavec a čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice), jakož i článek 4 směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací musí být vykládány tak, že v oblasti televizního vysílání brání vnitrostátní právní úpravě, jejíž uplatnění znemožňuje provozovateli, který získal licenci, vysílat z důvodu, že mu na základě objektivních transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií nebyly přiděleny vysílací rádiové frekvence.
(1) Úř. věst. C 10, 14.1.2006.
Full & Egal Universal Law Academy