11.3.2006
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 60/48
Žaloba podaná dne 19. ledna 2006 – Romana Tabacchi v. Komise
(Věc T-11/06)
(2006/C 60/90)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Romana Tabacchi Spa (Řím, Itálie) (zástupci: Avv.ti Mario Siragusa a G. Cesare Rizza)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhové žádání žalobkyně
—
podstatně snížit pokutu uloženou Romana Tabacchi;
—
uložit Komisi náhradu nákladů řízení;
—
uložit jakékoli jiné opatření, včetně vyšetřování, které Soud považuje za vhodné.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Předmětem projednávané žaloby je částečné zrušení rozhodnutí Komise ze dne 20. října 2005 v řízení podle čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES (věc COMP/C-38.281/B.2 – surový tabák – Itálie), v rozsahu, v jakém se týká výpočtu pokuty uložené žalobkyni, a následné snížení uvedené pokuty.
V uvedeném rozhodnutí žalovaná shledala, že šest podniků v odvětví zpracování surového tabáku v Itálii se od roku 1995 do začátku roku 2002 jednáním ve vzájemné shodě nebo praktikami směřujícími ke koordinaci jejich individuálních nákupních strategií, včetně prostřednictvím organizace pravidelné výměny informací a vzájemných konzultací, dopustilo porušení čl. 81 odst. 1 ES. Zejména, podle Komise, se zpracovatelé dohodli na maximálních a průměrných dodavatelských cenách pro odrůdu surového tabáku 'Burley', jakož i objemu produkce, která má být nakoupena. Kartelová dohoda byla rozšířena tak, aby zahrnovala jednání ve vzájemné shodě při podávání nabídek na veřejných dražbách organizovaných AIMA-Azienda di Stato (státním sdružením AIMA) v roce 1995 za účelem přijetí opatření na zemědělském trhu a ATI-Azienda Tabacchi Italiani S.p.A. v roce 1998.
Komise rovněž shledala, že v období od února 1999 do listopadu 2001, Associazione Professionale Trasformatori Tabacchi Italiani (Italské profesní sdružení zpracovatelů tabáku) a Unione Italiana Tabacco (Italská tabáková unie) přijaly rozhodnutí týkající se jejich příslušných vyjednávacích pozic, pokud jde o ceny pro jednotlivé stupně jednotlivých odrůd tabáku s cílem uzavřít mezipodnikové dohody.
Na podporu svých návrhů se žalobkyně dovolává:
—
porušení zásady rovného zacházení a zásady proporcionality v rozsahu, v jakém Komise opomněla, za účelem výpočtu základní částky pokuty, zohlednit skutečnost, že kartelová dohoda neměla žádný, nebo jen velmi skromný dopad na trh;
—
nelogičnosti uvedených důvodů a porušení zásady rovného zacházení, pokud jde o nestanovení progresivní základní částky pokuty za účelem její úpravy v závislosti na velikosti podniku, jemuž je pokuta uložena. Zejména v tomto bodě tvrdí, že použití podílů na trhu za celý poslední rok protiprávního jednání by mělo být zmírněno a upraveno ve všech případech, kdy byla účast podniku na údajném jednání ve vzájemné shodě poznamenáno přerušeními;
—
skutečnosti, že zjištění, že doba trvání účasti žalobkyně na kartelové dohodě byla dva roky a osm měsíců je výsledkem zjevně nesprávného posouzení;
—
skutečnosti, že Komise nesprávně nezohlednila dvě polehčující okolnosti: čistě pasivní roli žalobkyně v kartelové dohodě a časté zmatení, pokud jde o účel dohod;
—
skutečnosti, že uvedená pokuta, která téměř dvojnásobně přesahuje její aktiva, je nespravedlivá a nepřiměřená.
Full & Egal Universal Law Academy