8.11.2008
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 285/8
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. září 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgerichtshof – Rakousko) – Jörn Petersen v. Landesgeschäftsstelle des Arbeitsmarktservice Niederösterreich
(Věc C-228/07) (1)
(Sociální zabezpečení - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Článek 4 odst. 1 písm. b) a g), čl. 10 odst. 1 a článek 69 - Volný pohyb osob - Články 39 ES a 42 ES - Zákonné důchodové nebo úrazové pojištění - Pojistné plnění z důvodu snížené pracovní schopnosti nebo invalidity - Záloha vyplácená nezaměstnaným žadatelům - Kvalifikování dávky jako „dávka v nezaměstnanosti“ nebo „dávka v invaliditě“ - Podmínka bydliště)
(2008/C 285/12)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Verwaltungsgerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobce: Jörn Petersen
Žalovaný: Landesgeschäftsstelle des Arbeitsmarktservice Niederösterreich
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Verwaltungsgerichtshof – Výklad článku 39 ES a čl. 4 odst. 1 písm. b) a g) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2) – Kvalifikace jako dávka v nezaměstnanosti nebo invalidní dávka peněžité dávky pojištění pro případ nezaměstnanosti, jejíž podmínkou není, aby byl žadatel práceschopný či připraven pracovat a která se uděluje zálohově až do konečného rozhodnutí pouze nezaměstnaným, kteří požádali z důvodu snížené pracovní schopnosti nebo neschopnosti o dávku ze zákonného důchodového nebo úrazového pojištění – Vnitrostátní právní úprava, která pozastavuje nárok na tuto dávku, pokud se dotčený nezaměstnaný zdržuje v jiném členském státě
Výrok
1)
Taková dávka, jaká je předmětem původního řízení, musí být považována za „dávku v nezaměstnanosti“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996.
2)
Článek 39 ES musí být vykládán v tom smyslu, že brání tomu, aby členský stát vázal poskytnutí takové dávky, jaká je předmětem původního řízení a která musí být považována za „dávku v nezaměstnanosti“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení č. 1408/71, na podmínku, podle které musí mít její příjemci bydliště na území tohoto státu, pokud tento členský stát nepředložil žádný poznatek, který by mohl prokázat, že taková podmínka je objektivně odůvodněná a přiměřená.
(1) Úř. věst. C 170, 21.7.2007.
Full & Egal Universal Law Academy