STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
PAOLA MENGOZZIHO
přednesené dne 17. července 2008(1)
Spojené věci C‑362/07 a C‑363/07
Kip Europe SA
Kip (UK) Ltd
Caretrex Logistiek BV
Utax GmbH
proti
Administration des douanes − Direction Générale des douanes et droits indirects
a
Hewlett Packard International SARL
proti
Administration des douanes − Direction Générale des douanes et droits indirects
[žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Tribunal d’instance du VIIème arrondissement de Paris (Francie)]
„Sazební zařazení – Zařízení pro automatizované zpracování dat – Stroje vykonávající specifickou funkci, jinou než je zpracování dat – Multifunkční přístroje“
I – Úvod
1. V projednávané věci žádá předkládající soud Soudní dvůr o výklad určitých ustanovení celní nomenklatury. Předložené konkrétní otázky se týkají tzv. „multifunkčních“ přístrojů; Soudní dvůr je však v této souvislosti žádán o podání obecnějšího vysvětlení.
II – Právní rámec
A – Ustanovení kombinované nomenklatury
2. Pro skutečnosti projednávaného sporu je použitelná kombinovaná nomenklatura (dále jen: „KN“) z roku 2006, obsažená v nařízení č. 1719/2005 (dále jen: „KN z roku 2006“)(2).
3. Hlava první, první části KN z roku 2006, nazvaná „Všeobecná pravidla“ stanoví:
„1. Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.
[...]
3. Zboží, které lze [...] zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje takto:
a) číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis má přednost před čísly s obecnějším popisem. [...]
b) směsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které nelze zařadit podle pravidla 3 a), se zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy, je-li možno takový materiál nebo komponent určit;
c) zboží, které nelze zařadit podle pravidel 3 a) ani 3 b), se zařadí do posledního z čísel, která podle pořadí přicházejí stejnou měrou v úvahu;
[...].“
4. Třída XVI KN z roku 2006 nazvaná „Stroje a mechanická zařízení; elektrická zařízení; jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů“ je uvedena následujícími „poznámkami“:
„1. Do této třídy nepatří:
[...]
m) výrobky kapitoly 90;
[...]
3. Není-li stanoveno jinak, kombinované stroje sestávající ze dvou nebo více strojů sestavených společně do formy celku a jiné stroje konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, se zařazují jako kdyby sestávaly pouze z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek nebo jako by byly strojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek.
[...].“
5. Třída XVI zahrnuje kapitolu 84 nazvanou „Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti“, která je uvedena následujícími „poznámkami“:
„[...]
5.
[...]
B) Zařízení pro automatizované zpracování dat může být ve formě systémů sestávajících z různého počtu samostatných jednotek.
S výhradou níže uvedeného odstavce E) je jednotka považována za část celého systému, jestliže splňuje všechny následující podmínky:
a) její výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat;
b) je možné ji k centrální zpracovatelské jednotce připojit buď přímo, nebo prostřednictvím jedné nebo více dalších jednotek a
c) je schopná přijímat nebo předávat data v takové formě (kódy nebo signály), kterou může používat celý systém.
[...]
D) Tiskárny, klávesnice, vstupní souřadnicová zařízení a disketové a diskové paměťové jednotky, které splňují ustanovení výše uvedených odstavců B) b) a B) c), se vždy zařazují jako jednotky čísla 8471.
E) Stroje vykonávající specifickou funkci, jinou než je zpracování dat a obsahující nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat, se zařazují do čísel odpovídajících jejich specifické funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje, do zbytkových čísel.
[...].“
6. Číslo 8471 KN z roku 2006 je uspořádáno níže uvedeným způsobem:
„8471 Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky; magnetické nebo optické snímače, zařízení pro přepis dat v kódované formě na paměťová média a zařízení pro zpracování těchto dat, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
[...]
8471 60 − Vstupní nebo výstupní jednotky, též obsahující pod společným krytem paměťové jednotky:
8471 60 20 − − Tiskárny
8471 60 60 − − Klávesnice
8471 60 80 − − Ostatní
[...].“
7. Třída XVIII KN z roku 2006 nazvaná „Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; hodiny a hodinky; hudební nástroje; jejich části, součásti a příslušenství“, obsahuje v kapitole 90 následující čísla:
„9009 Fotokopírovací přístroje s optickým nebo kontaktním systémem nebo termokopírovací přístroje:
− Elektrostatické fotokopírovací přístroje:
[...]
9009 12 00 − − Reprodukující obraz originálu na kopii pomocí zprostředkovacího nosiče (nepřímý postup).“
B – Nařízení (ES) č. 400/2006
8. Nařízení (ES) č. 400/2006(3), kterým Komise rozhodla o kódech kombinované nomenklatury, do nichž je třeba řadit určité zboží, zařadilo v části, o kterou zde jde, do položky 900912 výrobek definovaný takto:
„Multifunkční zařízení schopné provádět následující činnosti:
− skenování,
− laserový tisk,
− laserové kopírování (nepřímý postup).
Zařízení, které má několik zásobníků na papír, je schopné reprodukovat až 40 stránek formátu A4 za minutu.
Zařízení pracuje buď samostatně (jako kopírka), nebo ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat nebo v komunikační síti (jako tiskárna, skener a kopírka)“.
9. Odůvodnění tohoto rozhodnutí je následující:
„Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1, 3c) a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, poznámky 5 E) ke kapitole 84 a podle znění kódů KN 9009 a 9009 12 00. Zařízení má několik funkcí, z nichž žádná nedává výrobku podstatný charakter“.
III – Spor v původním řízení a předběžné otázky
10. Obě věci v původním řízení, v nichž byly předloženy předběžné otázky, o jejichž přezkoumání je Soudní dvůr požádán, se týkají přístroje „KIP 3000“ a dalších tří různých modelů multifunkčních tiskáren Hewlett-Packard (dále jen: „HP“) (laserjet CM 1015 MFP, laserjet M 1017 MFP a laserjet M 1005 MFP).
11. Jedná se o spíše rozdílné výrobky. Zejména KIP 3000 je tiskárna/skener velkého formátu, který je určen hlavně odborné veřejnosti architektů a inženýrů a v němž je zabudován také kompletní počítač Windows. Výrobky HP jsou naopak určeny především k použití v rodinách nebo v malých kancelářích.
12. Uvedeným výrobkům je společné to, že mají současně jednotku tiskárny a jednotku skeneru: tato kombinace tiskárny a skeneru dovoluje výrobkům plnit navíc k funkcím tisku a skenování také kopírovací funkce. Kromě toho mohou být kopírovací funkce prováděny, aniž by bylo nutné připojit přístroj k počítači.
13. Francouzské celní orgány zařadily dotčené přístroje do kódu 9009 12 00 KN, majíce v podstatě za to, že se jednalo o skutečné kopírky. K tomu je třeba poznamenat, že toto zařazení má za následek platbu cla ve výši 6 %. Naopak zařazení do položky 8471 60, které bylo navrženo dovážející společností, nemá za následek placení žádného cla. Odstranění cel pro výrobky „výpočetní techniky“ je důsledkem dohody v tomto smyslu, k níž se dospělo v rámci Světové obchodní organizace (dále jen: „WTO“) a která vyplývá z Ministerské deklarace ze dne 13. prosince 1996 o obchodu s produkty informačních technologií. Tato dohoda byla přijata rozhodnutím Rady 97/359/ES ze dne 24. března 1997 o odstranění cel pro produkty informačních technologií(4).
14. Předkládající soud, který se střetl s tímto problémem, předložil Soudnímu dvoru následující předběžné otázky(5):
„1) Představuje kopírovací funkce multifunkčního zařízení téhož typu, jako je zařízení popsané v tomto řízení, jež bylo konstruováno tak, aby mohlo být používáno v přímém zapojení nebo v zapojení do sítě s jedním nebo více počítači, které však může, pokud jde o samotnou funkci kopírky, fungovat samostatně, ‚specifickou funkci, jinou než je zpracování dat‘ ve smyslu poznámky 5 E) ke kapitole 84 [KN]?
2) Je, v případě kladné odpovědi na první otázku, existence této specifické funkce, která, jak je výslovně uznáno, nedává určitému výrobku podstatné rysy takové povahy, že by vylučovala zařazení tohoto výrobku do kapitoly 84 podle poznámky 5 E), navzdory existenci funkcí tiskárny a skeneru spadajících pod zpracování dat?
3) Nemělo by být v takovém případě zařazení přístroje, který je zařízením skládajícím se ze tří materiálně odlišných jednotek (tiskárna, skener a počítač), provedeno na základě [bodu] 3b) [všeobecných pravidel]?
4) Měl by, v obecnější rovině, vést správný výklad [HS] a [KN] k zařazení tiskáren typu popsaného v [tomto] řízení do položky 8471 60, nebo do podpoložky] 9009 12 00?
5) Není nařízení Komise (ES) č. 400/2006 ze dne 8. března 2006 neplatné zejména z důvodu rozporu s [HS], [KN] a s [body] 1 a 3 b) všeobecných pravidel pro výklad [HS] a [KN], jelikož je odůvodněno odkazem na pojem ‚funkce, která přístroji dává podstatné rysy‘, a vede k zařazení takového typu tiskáren, jako jsou tiskárny popsané [v tomto řízení] do [podpoložky] 90 09 12 00.“
IV – K předběžným otázkám
A – Úvodní poznámky
15. Je třeba podotknout, že konkrétně celní zařazení multifunkčních přístrojů, jako jsou ty, které jsou předmětem tohoto řízení o předběžné otázce, by v budoucnu již nemělo činit problém, neboť verze KN z roku 2007 již neobsahuje číslo 9009, a že sporné výrobky by musely být zařazeny pod číslo 8443, které dnes obsahuje „tiskařské stroje a přístroje určené k tisku [...]; ostatní tiskárny, kopírovací stroje a telefaxové přístroje, též kombinované“. Konkrétně položka 8443 31 zahrnuje v nyní platné verzi pro rok 2008(6) „stroje, které umožňují dvě nebo více z funkcí tisk, kopírování nebo telefaxový přenos, a které je možno připojit k zařízení pro automatizované zpracování dat nebo do komunikační sítě“.
16. Nicméně je třeba upozornit, že jeden z hlavních problémů projednávané věci – a sice výklad poznámky 5 E kapitoly 84 KN – zůstává aktuální, neboť toto ustanovení je v textu KN stále ještě uvedeno.
B – K prvním čtyřem otázkám, týkajícím se výkladu KN
1. Úvodní poznámky
17. Mám za to, že první čtyři otázky předkládajícího soudu mohou být posuzovány společně. Těmito otázkami se totiž uvedený soud táže Soudního dvora na výklad ustanovení KN, která jsou podstatná v projednávané věci, za účelem zařazení výše uvedených přístrojů.
18. Konkrétněji spočívá problém zaprvé v určení, která výkladová ustanovení KN musí být v tomto případě použita, a zadruhé ve způsobu, jak je třeba jim rozumět.
2. Argumenty zúčastněných
19. Společnosti KIP Europe a HP, žalobkyně ve věcech v původním řízení, které jsou zastoupeny týmiž advokáty, předložily shodná vyjádření s cílem prokázat, že dotčené přístroje musí být zařazeny do položky 8471 60.
20. Žalující společnosti především tvrdí, že zařazení do položky 8471 60 musí být provedeno na základě všeobecného pravidla 3 b) s přihlédnutím k tomu, že jednotka tisku (nebo, podpůrně, obě jednotky tisku i skenování společně) je tou částí, která dává těmto přístrojům jejich „podstatné rysy“.
21. Podle těchto účastníků řízení by se naopak nemělo přihlížet k „funkci“ přístrojů, protože tyto prvky nejsou uvedeny v textu všeobecného pravidla 3 b). Kritérium týkající se „hlavní funkce“ je totiž stanoveno pouze v poznámce 3 třídy XVI a tato poznámka se nepoužije, pokud lze zařazení výrobků teoreticky provést také do čísel, která nespadají do třídy XVI (jako je tomu v projednávaném případě)(7).
22. Žalující společnosti se v této souvislosti domnívají, že se Soudní dvůr ve svém rozsudku Xerox(8), dopustil pochybení, když pro účely použití všeobecného pravidla 3 b) uplatnil kritérium „funkce“ namísto kritéria „materiálu“ nebo „komponentu“(9).
23. Co se týče dále poznámky 5 E kapitoly 84 KN, z níž vycházejí úvahy francouzské celní správy, tato poznámka byla použita nesprávným způsobem. Cílem tohoto ustanovení je totiž pouze zabránit tomu, aby zcela odlišné přístroje, které nejsou určeny ke zpracovávání dat, ale z důvodu konstrukce či užívání obsahují počítač nebo k němu mohou být připojeny, mohly být zařazeny jako výrobky výpočetní techniky(10).
24. Použití této poznámky 5 E v projednávaném případě by znamenalo považovat za určující pouze funkci kopírování, aniž by se přihlédlo k funkcím tisku a skenování, jež jsou naproti tomu prokazatelně funkcemi zpracovávání dat. Podle žalujících společností v projednávaných věcech byla poznámka 5 E zpracována výlučně ve vztahu k přístrojům nesoucím pouze jedinou funkci(11).
25. Použitím logiky, z níž vycházely francouzské celní orgány, je podle žalujících společností možno dospět k zařazení počítače ad absurdum jako hodinářského přístroje, jelikož má také funkci hodin(12).
26. Žalující společnosti dále upozornily, že funkce kopírování sama o sobě může být považována za formu zpracovávání dat, vylučujíc tak automaticky možnost použít poznámku 5 E kapitoly 84(13).
27. Francouzská vláda, nizozemská vláda a polská vláda, jakož i Komise, se naopak vyslovily pro zařazení do kódu 9009 12 00.
28. Ačkoli předložily odlišné argumenty, lze základní úvahy těchto zúčastněných reprodukovat následovně.
29. Zařazení do kódu 9009 12 00 podle jejich názoru vyplývá předně z použití poznámky 5 E kapitoly 84 KN. Skutečnost, že dotčené multifunkční přístroje mohou samostatně vykonávat funkce kopírování, a to i bez připojení k počítači, postačuje k použití výše uvedeného ustanovení, a tedy k tomu, aby došlo k zařazení výrobků do kódu odpovídajícího této konkrétní funkci (a to konkrétně do kódu 9009 12 00 KN z roku 2006)(14).
30. Podpůrně může, dle názoru žalujících společností, vycházet totéž zařazení ze všeobecného pravidla 3 c), protože všeobecné pravidlo 3 b) nebude použitelné z důvodu nemožnosti určení prvku, který výrobkům dává jejich „podstatné rysy“(15).
3. Posouzení
a) Obecné poznámky
31. Mám za to, že zvláštní význam projednávané věci spočívá ve skutečnosti, že Soudní dvůr je v tomto případě, spíše než o poskytnutí konkrétního pokynu ke způsobu zařazení konkrétního výrobku, žádán o rozhodnutí o výkladu některých základních pravidel ve věcech celního zařazení. Odkazuji zejména, jak bude zřetelně ukázáno v níže předložené argumentaci, na poznámku 5 kapitoly 84 KN, jakož i na všeobecné pravidlo 3 téže kapitoly.
32. Je třeba také podotknout, že, jak je obecně známo, právo použitelné v projednávaném případě vyplývá částečně z mezinárodních dohod podepsaných Společenstvím.
33. Předně mám samozřejmě na mysli harmonizovaný systém vypracovaný v rámci Světové celní organizace, na němž je založena KN(16). Kromě toho nelze také přehlédnout případný význam dohody WTO o obchodu s produkty informačních technologií(17) v projednávané věci. Případný význam mezinárodních ustanovení v tomto případě budu v tomto stanovisku zkoumat později(18).
34. Je třeba také připomenout, že podle ustálené judikatury musí být celní zařazení zboží prováděno za použití nejobjektivnějších možných kritérií, vycházeje ze znění čísel KN a z charakteristických znaků a objektivních vlastností zařazovaného zboží(19). Pokud jde o vysvětlivky Rady pro celní spolupráci a Komise, ty představují důležité prvky z hlediska výkladu, ačkoli nejsou právně závazné(20).
35. V projednávané věci požádal vnitrostátní soud o odpověď na otázku, zda musí být výše popsané multifunkční přístroje zařazeny pod číslo 8471 KN (které je uvedeno v kapitole 84, ve třídě XVI), anebo pod číslo 9009 (které je součástí kapitoly 90, ve třídě XVIII).
36. Obecně ukazují ustanovení obsažená v KN jasně na to, že vykládající je povinen posuzovat předně ustanovení specifická a podrobná, přičemž se k obecným ustanovením obrací pouze tehdy, pokud zařazení na základě těch prvních není možné. To vyplývá konkrétně ze všeobecného pravidla pro výklad KN č. 1, které zejména stanoví, že uvedená všeobecná pravidla se použijí výlučně v případě nutnosti a vždy, aniž by byl dotčen obsah jednotlivých čísel KN a poznámek, které předchází třídám nebo kapitolám. Kromě toho upřesňuje všeobecné pravidlo č. 3 písm. a), že „číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis, má přednost před čísly s obecnějším popisem“.
37. Veden touto logikou mám za to, že v projednávané věci je tedy třeba zkoumat v první řadě poznámku 5, která předchází kapitole 84 KN, za účelem určení jejího dosahu a případné použitelnosti. Zadruhé bude třeba použít případně poznámku 3 předcházející třídě XVI a nakonec eventuálně všeobecné pravidlo č. 3.
b) K poznámce 5 kapitoly 84 KN
38. Jak bylo uvedeno, stanoví poznámka 5 E kapitoly 84, že „stroje vykonávající specifickou funkci, jinou než je zpracování dat a obsahující nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat, se zařazují do čísel odpovídajících jejich specifické funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje, do zbytkových čísel“.
39. V tomto případě to byly vlády Francie a Nizozemí, které tvrdily, uplatňujíce výše uvedené ustanovení, že dotčené výrobky nespadají do kapitoly 84, protože skutečnost, že mohou provádět kopírování, aniž by bylo nutné je připojit k počítači, vede k jejich zařazení do kapitoly 90.
40. Posouzení týkající se použitelnosti tohoto ustanovení v projednávaném případě musí proběhnout ve třech po sobě jdoucích stádiích. Je třeba nejprve určit, zda uvedená poznámka 5 E může být teoreticky použita pro zařazení konkrétního výrobku mimo kapitolu, které tato poznámka předchází, tj. mimo kapitolu 84. V kladném případě je pak třeba ověřit, zda kopírovací funkce výrobků, které nás zajímají, představuje „specifickou funkci, jinou než je zpracování dat“. A konečně, pokud tato otázka bude zodpovězena kladně, je třeba se tázat, zda lze tuto poznámku použít konkrétně v projednávaném případě.
i) K teoretické použitelnosti poznámky 5 E
41. Je třeba zaprvé přezkoumat možnost použití poznámky 5 E pro zařazení výrobků mimo kapitolu 84, které tato poznámka předchází.
42. V tomto ohledu je možné upozornit obecně na to, že poznámky, které předcházejí jednotlivým pododdílům KN, jsou použitelné výlučně v rámci té části, do níž byly zařazeny(21).
43. Domnívám se nicméně, že uvedená argumentace není dostatečná k vyloučení teoretické použitelnosti poznámky 5 E v tomto případě.
44. Funkcí této poznámky totiž není určit konkrétní zařazení pro určité výrobky, ale pouze určité zařazení vyloučit. Zejména je cílem poznámky zabránit tomu, aby výrobek mohl být označen jako výrobek „výpočetní techniky“ pouze na základě skutečnosti, že obsahuje počítač nebo že funguje při připojení k počítači, třebaže sám o sobě zajišťuje zcela odlišné funkce. Je zřejmé, že zařazení dotčených výrobků jako „výpočetní techniky“ se provede v rámci kapitoly 84 KN z roku 2006, protože výrobky výpočetní techniky patří do této kapitoly. Proto se poznámka, která v tomto případě směřuje k vyloučení zařazení do „výpočetní techniky“, nemůže nacházet na jiném místě než na tom, které bylo zvoleno, tedy v úvodu ke kapitole 84. Ostatně, kdyby výrobky, které obsahují počítač nebo fungují při připojení k počítači, ale které zajišťují funkce jiné, než funkce „výpočetní techniky“, musely být zařazeny do jakékoli jiné kapitoly KN, bylo by alternativou k umístění dotčené poznámky v úvodu ke kapitole 84, zahrnout ji mezi všeobecná pravidla pro zařazení, což by, s přihlédnutím k jejich velmi abstraktní povaze, nebylo právě nejvhodnější.
45. Navíc je třeba upozornit, že v jediném případě, který je mi znám, v němž měl Soudní dvůr za to, že podmínky použití výše uvedené poznámky 5 E byly naplněny, bylo případné alternativní zařazení ve vztahu ke kapitole 84 provedeno do odlišné kapitoly, do kapitoly 85(22). Jestliže Soudní dvůr považoval poznámku 5 E za použitelnou pouze k tomu, aby umožnila zařazení jiné, než jako „výpočetní techniku“ v rámci kapitoly 84, měl v dotčeném případě od použitelnosti této poznámky upustit.
46. Poznámka 5 E je tedy podle mne v případě, kterým se zde zabývám, teoreticky použitelná.
ii) K existenci „specifické funkce, jiné než je zpracování dat“
47. Nyní je důležité přezkoumat, zda kopírovací funkce multifunkčních výrobků, které jsou předmětem projednávaného sporu, může být označena za „specifickou funkci, jinou než je zpracování dat“ ve smyslu výše uvedené poznámky 5 E.
48. V tomto ohledu mám za to, že by neměla být pochybnost o nezbytnosti zodpovědět tuto otázku kladně.
49. Přinejmenším v rámci KN z roku 2006 byla totiž kopírovací funkce zcela jistě „specifickou funkcí, jinou než je zpracování dat“, neboť spadala do odlišné kapitoly (a do odlišné třídy) KN. Odkazuji samozřejmě na kapitolu 90, do níž Komise a členské státy, které předložily vyjádření, chtějí zařadit dotčené výrobky.
iii) Ke konkrétní použitelnosti poznámky 5 E na projednávaný případ
50. Skutečnost, že by poznámka 5 E mohla být použitelná a že je kopírovací funkce „specifickou funkcí, jinou než je zpracování dat“, ovšem podle mne neznamená, že poznámka 5 E v tomto případě použita být musí.
51. Mám totiž za to, že uvedené ustanovení může být bez výhrady použito, aniž by bylo nutné provádět dodatečný přezkum, za předpokladu, že „specifická funkce, jiná než je zpracování dat“ je konkrétně jedinou funkcí zajišťovanou výrobky, které mají být zařazeny.
52. V jiných případech, když naopak tentýž výrobek spojuje funkce zpracovávání dat s jinými funkcemi, je možnost použití dotčeného ustanovení mnohem nejistější.
53. Taková je situace v projednávaném případě.
54. Zde se totiž jedná o přístroje, které spojují funkce zpracovávání dat – které nepochybně spadají do odpovídající kapitoly KN (v projednávaném případě, funkce tiskárny a skeneru) – s funkcemi, které naopak stojí mimo tuto oblast (v tomto případě funkce fotokopírky).
55. Jestliže by pouhá existence jediné funkce, která stojí mimo oblast zpracovávání dat, postačovala k absolutnímu vyloučení dotčených výrobků ze zařazení jako výrobky „výpočetní techniky“ do kapitoly 84 KN, dostali bychom se podle mého názoru do paradoxní situace, kdy by byl výrobek zařazený na základě funkce, která by také mohla být zcela vedlejší, ne-li bezvýznamná.
56. Bylo by také obzvlášť složité zařadit výrobky, u nichž funkce jiné, než je zpracování dat, nejsou omezeny na jednu: tím se myslí případy, nejen teoretické, multifunkčních výrobků, které mají kromě funkcí tisku, skenování a kopírování také funkce faxování.
57. Nezdá se mi, že se judikatura Soudního dvora vztahující se k poznámce 5 E liší od výkladu, který zamýšlím navrhnout.
58. Soudní dvůr totiž jednak prohlásil, že poznámka 5 E je použitelná s přihlédnutím k tomu, že posuzovaný výrobek provádí „specifickou funkci“ jinou než je zpracovávání dat v případě, kdy výrobek sám o sobě, ačkoli zahrnoval počítač, byl konfigurován a prezentován jako přístroj pro video-dohled prostřednictvím video-kamery. Jinými slovy se jednalo o výrobek, jehož jediná praktická funkce nepředstavuje zpracovávání dat(23).
59. Soudní dvůr dále v různých rozsudcích také určil, že podmínky dovolující považovat přístroj za takový, který provádí „specifickou funkci“ jinou, než je zpracování dat, nebyly naplněny(24).
60. V jednom případě zvláště blízkém tomu, kterým se zabývám a který se týkal multifunkčních přístrojů, které byly kombinací tiskárny, skeneru a faxu, nebyl Soudní dvůr bohužel požádán o rozhodnutí o přesném zařazení dotčených výrobků, neboť předběžná otázka, která mu byla předložena se týkala výlučně platnosti nařízení upravujícího zařazení(25).
61. V projednávaném případě je naopak zjištěno, že kopírovací funkce, představuje pouze jednu z funkcí, které mohou být s dotčenými přístroji spojovány, a že se ve skutečnosti ani nejedná o převládající funkci: přímé a absolutní vyloučení jejich zařazení mezi přístroje výpočetní techniky z důvodu, že mohou provádět také fotokopie, by představovalo nebezpečí skutečného zkreslení KN.
62. Domnívám se tedy, že za účelem zabránění zjevnému narušení celního zařazení, musí být uvedená poznámka 5 E kapitoly 84 KN použita pouze, je-li přítomna specifická funkce výrobku, která je jedinou funkcí zajišťovanou tímto výrobkem. V ostatních případech umožňují určení zařazení ostatní ustanovení KN.
63. Podotýkám, že skutečnost, že v daném specifickém případě se poznámka 5 E nepoužije, s sebou samozřejmě nutně nepřináší zařazení mezi výrobky výpočetní techniky, protože použití jiných ustanovení upravujících zařazení může také vést k odlišným výsledkům.
64. Jelikož kopírovací funkce nejsou jedinými funkcemi dotčených výrobků a nejedná se dokonce ani o jejich hlavní funkci, nelze použít poznámku 5 E kapitoly 84: není tedy možné přímo a absolutně vyloučit možnost jejich zařazení mezi přístroje „výpočetní techniky“ kapitoly 84 KN z roku 2006.
65. Úvahy, které jsem uvedl výše, se ostatně zdají být potvrzeny poznámkou 5 B téže kapitoly 84, která výslovně uvádí, že s výhradou ustanovení bodu E, každá jednotka, zejména jejíž „výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat“ (kurziva provedena autorem tohoto stanoviska), musí být považována za součást systému zpracovávání dat. Jinými slovy, sám zákonodárce vychází z myšlenky, že také složky, které jsou schopny zajišťovat, byť i jen druhotně, funkce jiné než zpracovávání dat, mohou být také považovány za součást výpočetního systému. Jestliže by poznámka 5 E měla být vykládána – jak navrhují Komise a vlády, které předložily vyjádření – v tom smyslu, že i minimální „nikoli výpočetně-technická“ funkce výrobku brání absolutním způsobem zařazení pod „výpočetní techniku“, přítomnost přídavného jména „hlavní“ by byla naprosto zbytečná, vzhledem k tomu, že poznámka 5 B by se použila pouze na výrobky určené výhradně k použití v rámci systému výpočetní techniky.
66. Ačkoli to není určující, nelze také opomenout skutečnost, že v nejnovější verzi KN spadají multifunkční přístroje, jako jsou ty, které jsou předmětem tohoto sporu, do kapitoly 84, přesněji do položky 8443 31(26).
67. A konečně mám za to, že restriktivní výklad poznámky 5 E kapitoly 84, který navrhuji, je též potvrzen ve světle dohody WTO o obchodu s produkty informačních technologií.
68. Bez ohledu na otázky týkající se toho, zda se tato dohoda, která nebyla uplatněna účastníky řízení, v projednávaném případě použije(27), je ve světle povinnosti konformního výkladu(28) jasné, že se nezdá být slučitelná s výkladem, který podobně jako výklad navržený Komisí a zúčastněnými vládami směřuje k maximálnímu omezení rozsahu působnosti osvobození od cel.
69. Výše uvedená dohoda totiž hovoří jednoznačně ve prospěch volného, cly nezatíženého, pohybu výrobků výpočetní techniky, u nichž je uznávána „klíčová úloha [...] ve vývoji informačních odvětví a v dynamickém růstu světové ekonomiky“.
c) K poznámce 3 třídy XVI
70. Po vyloučení možnosti použití poznámky 5 E kapitoly 84 a na základě logiky, která, jak jsem již uvedl, je charakteristická pro výkladová ustanovení KN(29), je třeba pro účely celního zařazení dotčených výrobků přezkoumat možnost použití poznámky 3 třídy XVI, podle níž „kombinované stroje [...] a jiné stroje konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí [...] se zařazují, jako kdyby sestávaly pouze z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek“ (kurziva provedena autorem tohoto stanoviska).
71. Zdá se mi však v tomto případě zcela zřejmé, že výše uvedené ustanovení není použitelné.
72. Jak jsem již měl možnost ukázat, dotčené přístroje mohou být zařazeny buď do kapitoly 84, nebo do kapitoly 90. Z důvodu, že se tyto dvě kapitoly nachází v odlišných třídách (konkrétně ve třídách XVI a XVIII), nemůže být poznámka, která je obsažená pouze v jedné z nich, v projednávaném případě použita(30). Také všichni zúčastnění se při ústním jednání na tomto bodě shodli.
73. Upozorňuji dále, že poznámka 1 ke třídě XVI, která tak ukazuje zcela jednoznačný rozdíl mezi těmito dvěma částmi KN, stanoví, že „1. Do této třídy nepatří: [...] m) výrobky kapitoly 90; [...]“(31).
d) Ke všeobecnému pravidlu č. 3
i) Obecné poznámky
74. Na základě úvah, které jsem právě uvedl, je tedy v projednávaném případě zapotřebí použít všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou obsažena v její hlavě I. K zařazování výrobků, které mohou spadat do dvou nebo více čísel se použije konkrétně všeobecné pravidlo č. 3.
75. První ze tří písmen, do nichž se dané pravidlo dále dělí, stanoví, že číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis, má přednost před čísly s obecnějším popisem. Tato zásada, která je v souladu s obecnými parametry systému zařazování KN, není ovšem v projednávaném případě použitelná, poněvadž možná zařazení dotčených výrobků jsou obě stejně specifická a nachází se v různých kapitolách a třídách.
76. Písmeno b) všeobecného pravidla č. 3 naopak stanoví, že „směsi“ se zařadí „podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy“.
77. Jak bylo uvedeno při rekapitulaci názorů zúčastněných, mají Komise a vlády, které předložily vyjádření, za to, že výše uvedené ustanovení není použitelné, vzhledem k tomu, že v projednávaném případě není možné určit prvek, který multifunkčním přístrojům, jež jsou předmětem sporu, dává specifické „podstatné rysy“(32). Je tedy třeba použít písmeno c) téhož všeobecného pravidla.
78. Žalující společnosti ve věci v původním řízení zdůrazňují rozdíl mezi písmenem b) všeobecného pravidla č. 3, na jedné straně, a poznámkou 3 ke třídě XVI, na straně druhé. Zejména pojem „hlavní funkce“, obsažený v tomto posledně uvedeném ustanovení, je nutno přesně odlišit od pojmů „materiál“ a „komponent“, které výrobek charakterizují ve smyslu všeobecného pravidla č. 3 b).
79. Postoj žalujících společností lze vysvětlit, přihlédne-li se k tomu, že možnost dotčených přístrojů provádět samostatně fotokopie může představovat „funkci“, ale zajisté nemůže vycházet ze samotné materiální složky výrobku. Dotčené multifunkční přístroje jsou totiž souborem jednotky tisku a jednotky skenování, což jsou dva jediné prvky, které mohou být fyzicky individualizovány. Schopnost kopírování je jaksi pouze „vedlejším efektem“ spojení dvou výše uvedených jednotek.
80. Podle argumentace žalujících společností by se tedy ke schopnosti produkovat fotokopie, jakožto pouhé „funkci“, nemělo pro účely zařazení ve smyslu všeobecného pravidla č. 3 b) přihlížet. Protože se posouzení musí zakládat výlučně na materiálních složkách výrobku, a protože tyto složky lze podle jejich názoru zařadit výlučně v rámci kapitoly 84 KN, není zařazení do kapitoly 90 možné.
81. Nezdá se mi nicméně, že by toto tvrzení mohlo být přijato. Stejně jako úvahy vlád, které předložily vyjádření, a Komise, ohledně možnosti použít poznámku 5 E ke třídě XVI v projednávaném případě, předpokládají násilné zkreslení právního rámce KN, tak i důsledně doslovný výklad všeobecného pravidla č. 3 b) navržený žalobkyněmi s sebou totiž nese nebezpečí, že povede ke stejně nepřijatelným výsledkům.
82. Přihlížet totiž výlučně k materiálním složkám, které tvoří víceúčelový výrobek, jako jsou multifunkční přístroje dotčené v projednávané věci, a přitom ponechat zcela bez povšimnutí funkce, které tyto výrobky zajišťují, se mi zdá být spíše krátkozrakým výkladovým přístupem, a to tím více v době, kdy při nepřetržitém nárůstu počtu elektronických přístrojů, jejich miniaturizaci a tendenci vyrábět výrobky, které spojují různé funkce ve jménu toho, co se označuje jako „technologická konvergence“, je možnost přihlížet výlučně k vnějším nebo materiálním složkám výrobku, který má být zařazen, stále méně vyhovující.
83. Podle mého názoru, tedy výklad přijatý Soudním dvorem v rozsudku Xerox, zdaleka nepředstavuje výsledek redakčního omylu, jak to předestíraly žalobkyně ve věci v původním řízení během ústního jednání, ale zůstává naopak plně platný, a kritiky, jejichž byl předmětem(33), nelze přijmout.
84. Ve věci, kterou tímto rozsudkem rozhodl, byl Soudní dvůr vyzván, aby rozhodl o celním zařazení multifunkčního přístroje fax/fotokopírka. V rámci úvah, které rozvinul, vyloučil možnost použít všeobecné pravidlo č. 3 b) „protože dotčené přístroje nenabízejí žádnou funkci, která by dovolovala určit jejich podstatné rysy“(34) (kurziva provedena autorem tohoto stanoviska). Jinak řečeno, podle Soudního dvora, pokud se to ukáže nezbytným vzhledem k technickým parametrům specifického výrobku, je možné vzít v úvahu jeho funkci, zejména pro použití všeobecného pravidla č. 3, i když text tohoto ustanovení nehovoří o „funkci“, ale o „materiálu“ a „komponentu“.
ii) Použití všeobecného pravidla č. 3 v projednávaném případě
85. Nyní přistoupím k použití všeobecného pravidla č. 3 na výrobky dotčené v projednávaném případě, a zde upozorňuji především na to, že použití písmene b) nebo naopak písmene c) tohoto všeobecného pravidla může v zásadě záviset pouze na posouzení provedeném případ od případu.
86. To však s sebou v tomto případě nese další problém.
87. Jestliže uvážím, jak se mi zdá pravděpodobné, že hlavními funkcemi dotčených multifunkčních přístrojů jsou funkce tisku a funkce skenování a že funkce kopírování je vedlejší, vyvstává problém spočívající v určení, zda musí být zařazení provedeno na základě písmene b) nebo písmene c).
88. Kromě toho, i když připustím, že funkce tisku, skenování a kopírování mají rovnocenný význam, nemění to nic na skutečnosti, že funkce tisku a skenování, které mohou být obě označeny za funkce „výpočetní techniky“ ve smyslu KN z roku 2006, představují společně převážnou část funkcí dotčených přístrojů (dvě třetiny zajišťovaných funkcí).
89. Kdyby byla hlavní funkce jedinou funkcí, nebylo by pochyb o tom, že by bylo třeba použít ustanovení písmene b). Jestliže by naopak nebylo možné individualizovat charakteristický prvek, bylo by třeba použít ustanovení písmene c). V tomto případě se nicméně jedná o dvojí „hlavní funkci“ (tisk a skenování, obě funkce z kapitoly 84) a o jedinou „vedlejší funkci“ (kopírování, funkce z kapitoly 90). Musí nemožnost určit jedinou hlavní funkci vést k použití ustanovení písmene c), takže by dotčené výrobky byly zařazeny do kapitoly 90?
90. To se mi nezdá být přijatelné, poněvadž to způsobí zařazení, které bude určeno na základě vedlejšího a relativně okrajového aspektu výrobku, který má být zařazen. Naopak se domnívám, že jestliže jediný výrobek poskytuje více „hlavních funkcí“ (nebo, z materiálního pohledu, více rozlišovacích prvků), které ovšem spadají do jedné kapitoly nebo jediné třídy KN, je nutné zařadit dotčený výrobek do této kapitoly nebo do této třídy, za případného použití úvodních poznámek k této kapitole nebo třídě za účelem spolehlivého určení čísla, do nějž je třeba jej zařadit.
91. Mám tudíž za to, že na základě poznatků, které byly předloženy též v rámci ústního jednání, je pro zařazení dotčených přístrojů nejvhodnějším číslem KN v rámci kapitoly 84 položka 8471 60, která byla také uvedena předkládajícím soudem.
e) Mezitímní závěry
92. Vzhledem k výše uvedeným úvahám navrhuji Soudnímu dvoru, aby odpověděl na první čtyři předběžné otázky takto:
1. Kopírovací funkce multifunkčních přístrojů, jako jsou ty, které byly popsány v tomto řízení, představuje „specifickou funkci, jinou než je zpracování dat“ ve smyslu poznámky 5 E kapitoly 84 KN.
2. Existence této specifické funkce brání zařazení pod výrobky výpočetní techniky kapitoly 84 ve smyslu poznámky 5 E této kapitoly pouze tehdy, jestliže je tato funkce jedinou funkcí zajišťovanou přístrojem, který má být zařazen.
3. V rámci KN z roku 2006 musí být zařazení multifunkčních přístrojů, které zajišťují funkce tisku, skenování a kopírování, uskutečněno na základě všeobecného pravidla č. 3. Pokud je možné určit jedinou převažující funkci nebo soubor převažujících funkcí, které mohou spadat do téže třídy nebo téže kapitoly KN, musí být zařazení uskutečněno na základě písmene b) výše uvedeného všeobecného pravidla, za případného použití poznámek, které předcházejí dotčené třídě nebo dotčené kapitole. V opačném případě je třeba použít písmeno c).
4. Multifunkční přístroje, jako jsou ty, jež jsou předmětem tohoto řízení, musí být zařazeny do položky 8471 60 KN z roku 2006.
C – K platnosti nařízení č. 400/2006
1. Argumenty zúčastněných
93. Žalující společnosti zdůrazňují nutnost prohlásit nařízení č. 400/2006 za neplatné. V tomto nařízení, jak bylo uvedeno, zařadila Komise do kódu 9009 12 00 multifunkční zařízení schopné provádět činnosti skenování, laserový tisk a kopírování. Toto zařazení bylo zvoleno zejména na základě použití výše uvedených ustanovení, vzhledem k tomu, že „zařízení má několik funkcí, z nichž žádná nedává výrobku podstatný charakter“.
94. Podle těchto společností musí být výrobek, který Komise ve výše uvedeném nařízení posuzovala, naopak zařazen do kapitoly 84 KN, stejně jak to navrhují tito účastníci v případě výrobků, které jsou předmětem projednávané věci. To vyplývá z použití téže logiky a z téhož postupu při výkladu, jež byly vyloženy výše.
95. Komise má naproti tomu za to, opírajíc se o řešení, které navrhla pro první čtyři otázky, že o páté otázce není nutné rozhodnout(35).
96. Francouzská vláda a nizozemská vláda navrhují, aby Soudní dvůr na základě týchž důvodů prohlásil, že je nařízení č. 400/2006 platné(36). Polská vláda, která se touto otázkou zabývá důkladněji, se vyjadřuje ve stejném smyslu(37), přičemž mimo jiné zdůrazňuje, že je vhodné, aby Soudní dvůr, jestliže rozhodne naopak o zrušení dotčeného nařízení, přijal nezbytná ustanovení k omezení časových účinků svého rozsudku(38).
2. Posouzení
97. Ačkoli se zdá, že zúčastnění v tomto řízení považují za jisté, že musí existovat souběžný přístup pokud jde o rozhodnutí Soudního dvora ve věci zařazení dotčených multifunkčních přístrojů na jedné straně, a platnosti nařízení č. 400/2006 na straně druhé, osobně se domnívám, že tyto dvě otázky musí být jednoznačně rozlišeny.
98. Jak Soudní dvůr jasně potvrdil, nařízení o zařazení se totiž použije výlučně tehdy, pokud výrobky, které mají být zařazeny, v konkrétním případě skutečně odpovídají těm, na které se nařízení samotné vztahuje. Je tedy především nutné, aby měly nejen totožné funkce, ale také, pokud zajišťují více různých funkcí, aby jejich hlavní funkce byla totožná(39).
99. Za tímto účelem je třeba uznat speciální význam odůvodnění uvedeného v samotném nařízení o zařazení(40).
100. Nezdá se mi přitom, že multifunkční přístroje, které jsou předmětem projednávané věci, mohou být považovány za podobné přístroji, kterým se zabývalo nařízení č. 400/2006.
101. Podotýkám především, že mezi důvody, které vybízely k zařazení výrobku posuzovaného v nařízení č. 400/2006 do kódu 9009 12 00 KN, přiznala sama Komise v rámci odůvodnění nařízení převažující roli skutečnosti, že žádná z funkcí zajišťovaných tímto výrobkem nemůže být uznána za převažující. Domnívám se, že v projednávaném případě naopak existuje, jak již bylo uvedeno, převaha funkcí tisku a skenování.
102. Dále je třeba také upozornit, že mezi technickými parametry přístroje, který je předmětem nařízení č. 400/2006, Komise uvedla to, že dané „zařízení, které má několik zásobníků na papír, je schopné reprodukovat až 40 stránek formátu A4 za minutu“. Jedná se tedy evidentně o výrobek, jehož kopírovací funkce jsou obzvlášť pokročilé, se vší pravděpodobností spojením s automatickým podavačem stran ke kopírování. Naproti tomu přístroje, které jsou předmětem tohoto řízení, jsou z tohoto úhlu pohledu zcela jiné, přinejmenším proto, že srovnání ukazuje, že jejich kopírovací funkce jsou naprosto nepokročilé(41).
103. V souladu s výkladovým postupem k poznámce 5 ke kapitole 84 KN z roku 2006, který jsem navrhl výše, se jediná kritická poznámka, kterou je možno učinit ve vztahu k dotčenému nařízení, týká skutečnosti, že toto nařízení uvedlo poznámku 5 E mezi ustanoveními použitelnými pro zařazení výrobku. Jak bylo uvedeno, tato poznámka je totiž obtížně použitelná v případě multifunkčních přístrojů tiskárna/skener/fotokopírka. Zdá se mi navíc zřejmé, že i při odstranění tohoto normativního odkazu, by zařazení navržené v nařízení č. 400/2006 bylo odůvodněno bez jakýchkoli problémů ostatními uvedenými ustanoveními, a zejména všeobecným pravidlem č. 3 c).
104. Domnívám se tudíž, že neexistují důvody pro to, aby nařízení č. 400/2006 bylo považováno za neplatné.
V – Závěry
105. S ohledem na výše uvedené úvahy navrhuji Soudnímu dvoru, aby na otázky položené Tribunal d’instance du VIIème arrondissement de Paris odpověděl takto:
1. Kopírovací funkce multifunkčních přístrojů, jako jsou ty, které byly popsány v tomto řízení, představuje „specifickou funkci, jinou než je zpracování dat“ ve smyslu poznámky 5 E kapitoly 84 KN.
2. Existence této specifické funkce brání zařazení pod výrobky výpočetní techniky kapitoly 84 ve smyslu poznámky 5 E této kapitoly pouze tehdy, jestliže je tato funkce jedinou funkcí zajišťovanou přístrojem, který má být zařazen.
3. V rámci KN z roku 2006 musí být zařazení multifunkčních přístrojů, které zajišťují funkce tisku, skenování a kopírování, uskutečněno na základě všeobecného pravidla č. 3. Pokud je možné určit jedinou převažující funkci nebo soubor převažujících funkcí, které mohou spadat do téže třídy nebo téže kapitoly KN, musí být zařazení uskutečněno na základě písmene b) výše uvedeného všeobecného pravidla, za případného použití poznámek, které předcházejí dotčené třídě nebo dotčené kapitole. V opačném případě je třeba použít písmeno c).
4. Multifunkční přístroje, jako jsou ty, jež jsou předmětem tohoto řízení, musí být zařazeny do položky 8471 60 KN z roku 2006.
5. Přezkum položené otázky neodhalil žádné důvody, které by mohly ovlivnit platnost nařízení Komise (ES) č. 400/2006 ze dne 8. března 2006 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury.
1 – Původní jazyk: italština.
2 – Nařízení Komise (ES) ze dne 27. října 2005, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku; Úř. věst. L 286, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382.
3 – Nařízení Komise (ES) ze dne 8. března 2006 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. L 70, s. 9).
4 – Úř. věst. L 155, s. 1; Zvl. vyd. 11/26, s. 3. V květnu 2008 se Spojené státy formálně obrátily na WTO s cílem zpochybnit celní praxi Společenství týkající se zejména multifunkčních přístrojů, jako jsou přístroje dotčené v projednávané věci. V době vyhotovení tohoto stanoviska, mám v tomto ohledu k dispozici pouze obecné novinářské zprávy, takže není ještě možné přesné posouzení této otázky.
5 – Text, který uvádím, je textem otázek položených v rámci věci C‑362/07. Text otázek položených ve věci C‑363/07 je totiž v podstatě shodný a vykazuje pouze drobnou variantu třetí otázky, v níž byla vynechána zmínka o počítači, jako doplňkové součásti dotčených přístrojů; dotčené přístroje tedy, výlučně v tomto případě, zahrnují dvě složky, a nikoli tři.
6 – Obsažena v nařízení Komise (ES) č. 1214/2007 ze dne 20. září 2007, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 286, s. 1).
7 – Písemná vyjádření žalujících společností, body 37 a 38.
8 – Rozsudek ze dne 9. října 1997 (C‑67/95, Recueil, s. I‑5401).
9 – Tamtéž, bod 30. Naopak, Soud prvního stupně Evropských společenství se podle jejich názoru ve svém rozsudku ze dne 30. září 2003, Sony Computer Entertainment Europe v. Komise (T‑243/01, Recueil, s. II‑4189, bod 124) tomuto pochybení vyhnul: viz písemná vyjádření žalujících společností, body 41 až 43.
10 – Písemná vyjádření žalujících společností, bod 48.
11 – Tamtéž, bod 66 a následující.
12 – Tamtéž, bod 71.
13 – Tamtéž, bod 56 a následující.
14 – Vyjádření Komise, body 32 až 37; francouzské vlády, body 23 až 27; nizozemské vlády, body 27 a 28, a polské vlády, bod 25.
15 – Viz vyjádření Komise, bod 43 a následující; francouzské vlády, body 51 až 56; nizozemské vlády, body 31 až 39, a polské vlády, body 22 až 24.
16 – K postavení ustanovení KN v harmonizovaném systému vypracovaném v rámci Světové celní organizace viz rozsudek ze dne 12. ledna 2006, ASAD (C‑311/04, Sb. rozh. s. I‑609, bod 25 a tam uvedená judikatura).
17 – Viz výše bod 13.
18 – Viz níže uvedený bod 67 a následující.
19 – Viz např. rozsudky ze dne 18. prosince 1997, Techex (C‑382/95, Recueil, s. I‑7363, bod 11); ASAD, uvedený v poznámce pod čarou 16, bod 26; ze dne 4. března 2004, Krings (C‑130/02, Recueil, s. I‑2121, bod 28), a ze dne 17. března 2005, Ikegami (C‑467/03, Sb. rozh. s. I‑2389, bod 17).
20 – Viz rozsudky ze dne 10. října 1985, Daiber (C‑200/84, Recueil, s. 3363, body 13 a 14); ze dne 19. května 1994, Siemens Nixdorf (C‑11/93, Recueil, s. I‑1945, body 11 a 12), Techex, uvedený v poznámce pod čarou 19, bod 12; ze dne 18. července 2007, Olicom (C‑142/06, Sb. rozh. s. I‑6675, bod 17), a ze dne 5. června 2008, JVC France (C‑312/07, Sb. rozh. s. I-4165, bod 34).
21 – To bude zřejmé zejména dále v případě poznámky 3, která předchází třídě XVI KN z roku 2006: viz bod 70 a násl. tohoto stanoviska.
22 – Rozsudek Ikegami, uvedený v poznámce pod čarou 19. Viz zejména bod 12.
23 – Rozsudek Ikegami, výše uvedený v poznámce pod čarou 19. Co se týče úvah týkajících se způsobů uvádění na trh a prezentace výrobku, jakož i okruhu příjemců, kterým jsou určeny, viz zejména body 21, 23 a 24 rozsudku. Ve stejném smyslu viz stanovisko generální advokátky Kokott v téže věci, které bylo předneseno dne 20. ledna 2005, bod 55. Viz také rozsudek Olicom, uvedený v poznámce pod čarou 20, bod 18 a uvedenou judikaturu.
24 – Rozsudky Olicom, uvedený v poznámce pod čarou 20, bod 30 (v případě kombinovaných síťových karet/modemu); Techex, uvedený v poznámce pod čarou 20, bod 21, (grafické karty do počítače); ze dne 19. října 2000, Peacock (C‑339/98, Recueil, s. I‑8947, body 16 a 17, síťové karty); Siemens Nixdorf, uvedený v poznámce pod čarou 20, bod 16 (obrazovka počítače); ze dne 10. května 2001, Cabletron (C‑463/98, Recueil, s. I‑3495, bod 27, různé síťové přístroje), a ze dne 7. června 2001, CBA (C‑479/99, Recueil, s. I‑4391, bod 27, zvukové karty do počítače).
25 – Rozsudek ze dne 17. května 2001, Hewlett Packard (C‑119/99, Recueil, s. I‑3981). Viz v každém případě stanovisko generálního advokáta Mischo v této věci, které bylo předneseno dne 18. ledna 2001 (zejména body 13 až 18), v němž se vyslovil pro neplatnost nařízení, jež pro všechny multifunkční přístroje zahrnující fax, stanoví jejich automatické zařazení na základě funkce faxu.
26 – Navzdory tomu, že, jak připomněl Soudní dvůr, technologický vývoj postupuje tak, že orgány Společenství musí přizpůsobit KN; avšak neumožňuje vykládat KN způsobem měnícím její obsah dříve, než je pozměněna (rozsudek ze dne 19. listopadu 1981, Analog Devices (122/80, Recueil, s. 2781, bod 12), a Rank Xerox Manufacturing, uvedený v poznámce pod čarou 8, bod 22).
27 – Je všeobecně znáno, že Soudní dvůr opakovaně potvrdil, že možnost použít dohodu WTO k posouzení legality aktu Společenství podléhá velmi přísným podmínkám, které se nezdají být naplněny v tomto případě: viz zejména rozsudek ze dne 30. září 2003, Biret & Cie v. Rada (C‑94/02 P, Recueil, s. I‑10565, body 55 a 56 a uvedená judikatura). Soudní dvůr v tomto rozsudku potvrdil, že pro možnost provést přezkum legality aktu Společenství na základě dohody WTO je nezbytné, aby „Společenství zamýšlelo vykovávat konkrétní závazek, přijatý v rámci WTO, nebo v případě, kdy akt Společenství výslovně odkazuje na konkrétní ustanovení dohod WTO“. Žádná z těchto podmínek se v případě KN nezdá být naplněna.
28 – Ve vztahu k této povinnosti, viz obecně rozsudky ze dne 24. listopadu 1992, Poulsen (C‑286/90, Recueil, s. I‑6019, bod 9); ze dne 10. září 1996, Komise v. Německo (C‑61/94, Recueil, s. I‑ 3989, bod 52), a ze dne 14. července 1998, Bettati (C‑341/95, Recueil, s. I‑4355, bod 20). Pokud jde konkrétně o dohodu TRIPS, která je zařazena v systému WTO a sdílí jeho charakteristické rysy, viz rozsudky ze dne 16. června 1998, Hermès International (C‑53/96, Recueil, s. I‑3603, bod 28); ze dne 14. prosince 2000, Dior a další (spojené věci C‑300/98 a C‑392/98, Recueil, s. I‑11307, bod 47), a ze dne 16. listopadu 2004, Anheuser-Busch (C‑245/02, Sb. rozh. s. I‑10989, bod 55).
29 – Bod 36.
30 – Viz rozsudek Rank Xerox Manufacturing, uvedený v poznámce pod čarou 8, body 28 a 29.
31 – Považuji ostatně za nepodložený argument, uplatněný zejména Komisí, podle něhož tato poznámka 1 m) ke třídě XVI vylučuje možnost umístit do této třídy výrobky dotčené v projednávané věci, protože mohou být také zařazeny do kapitoly 90. Upozorňuji totiž, že poznámka 1 m) vymezuje jednoznačný rozdíl mezi oběma třídami, ale neuvádí, že v případě pochybností mezi kapitolou 90 a některou kapitolou třídy XVI, má přednost první z nich.
32 – Viz výše bod 30.
33 – Viz bod 22 výše.
34 – Rozsudek Rank Xerox Manufacturing, uvedený v poznámce pod čarou 8, bod 30.
35 – Vyjádření Komise, bod 51.
36 – Vyjádření francouzské vlády, bod 58; vyjádření nizozemské vlády, bod 40.
37 – Vyjádření polské vlády, body 28 až 34.
38 – Tamtéž, bod 35 a násl.
39 – Rozsudek Hewlett Packard, uvedený v poznámce pod čarou 25, body 21 a 22. Ačkoli Soudní dvůr připustil obecně možnost analogického použití nařízení o zařazení (rozsudek Krings, uvedený v poznámce pod čarou 19, bod 35), nezdá se mi, že v tomto případě jsou podmínky pro to naplněny.
40 – Rozsudek Hewlett Packard, uvedený v poznámce pod čarou 25, bod 20.
41 – Stojí patrně za to zdůraznit, že v novějších verzích KN je rychlost kopírování multifunkčních přístrojů v položce 8443 31 určující pro jejich zařazení a případné uplatnění cla.
Full & Egal Universal Law Academy