STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
PAOLA MENGOZZIHO
přednesené dne 6. listopadu 2008(1)
Věc C‑473/07
Association nationale pour la protection des eaux et rivières – TOS,
Association OABA
proti
Ministère de l’Écologie, du Développement et de l’Aménagement durables
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Conseil d’État (Francie)]
„Směrnice 96/61/ES – Prevence a omezování znečištění – Životní prostředí – Pojmy ,drůbež‘ a ,prostor pro určitý počet zvířat‘ – Zahrnutí, nebo nezahrnutí křepelek, koroptví a holubů do působnosti směrnice – Maximální počet kusů drůbeže na prostor – Režim ohlášení a režim předběžného povolení zařízení intenzivního chovu drůbeže“
I – Úvod
1. Projednávanou žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce se Conseil d’État (Francie) táže Soudního dvora na výklad bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění(2).
2. Tato žádost byla předložena v rámci žaloby podané Association nationale pour la protection des eaux et rivières (Národní sdružení na ochranu vod a řek, dále jen „ANPER-TOS“) a Association OABA (Sdružení OABA) předkládajícímu soudu, jež směřuje ke zrušení nařízení č. 2005-989 ze dne 10. srpna 2005, kterým se mění nomenklatura určených zařízení(3).
3. Jedná se v podstatě jednak o určení, zda křepelky, koroptve a holubi musejí být považovány za drůbež, na niž se vztahuje působnost směrnice 96/61, která zavádí režim předběžného povolení pro zařízení intenzivního chovu drůbeže s prostorem větším než pro 40 000 kusů. Krom toho v případě kladné odpovědi je položena otázka, zda takový vnitrostátní systém takzvaných „ekvivalentů zvířat“, jaký je stanoven nařízením č. 2005-989, jenž provádí vážení zvířat podle množství skutečně vylučovaného dusíku a jenž je použit pro výpočet prahové hodnoty, od níž zařízení podléhají režimu předběžného povolení, je v souladu se směrnicí 96/61.
II – Právní rámec
A – Právní úprava Společenství
4. Článek 1 směrnice 96/61 stanoví:
„Účelem této směrnice je docílit integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího v důsledku činností, které jsou uvedeny v příloze I. Směrnice stanoví opatření, která mají vyloučit anebo, pokud to není možné, snížit emise z výše zmíněných činností do ovzduší, vody a půdy, včetně opatření týkajících se odpadu, v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, aniž je dotčena směrnice [Rady] 85/337/EHS [ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů určitých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, s. 40; Zvl. vyd. 15/01, s. 248)] a další příslušná ustanovení Společenství.“
5. Článek 2 směrnice 96/61, nazvaný „Definice“, stanoví:
„Pro účely této směrnice se:
[...]
3) ,zařízením‘ rozumí stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I [...]
4) ,stávajícím zařízením‘ rozumí zařízení, které je v provozu, nebo zařízení, které bylo uvedeno do provozu podle právních předpisů platných přede dnem použitelnosti této směrnice anebo je předmětem žádosti o vydání povolení řádně podané u příslušného orgánu za předpokladu, že dotyčné zařízení není uvedeno do provozu později než jeden rok ode dne použitelnosti této směrnice;
[...]
9) ,povolením‘ rozumí část nebo celé znění písemného rozhodnutí (nebo několik takových rozhodnutí), které uděluje oprávnění k provozu celého zařízení nebo jeho části za předpokladu splnění určitých podmínek, jež zaručují, že zařízení vyhovuje požadavkům této směrnice, [...]
[...]“
6. Článek 4 směrnice 96/61 uvádí:
„Členské státy přijmou nezbytná opatření zajišťující, že žádné nové zařízení nebude provozováno bez povolení uděleného v souladu s touto směrnicí, […]“
7. Podle článku 5 směrnice 96/61:
„1. Členské státy přijmou nezbytná opatření zajišťující, že se příslušné orgány na základě povolení podle článků 6 a 8 nebo na základě přezkoumání, případně aktualizace podmínek postarají, aby stávající zařízení bylo provozováno v souladu s požadavky článků 3, 7, 9, 10, 13, čl. 14 první a druhé odrážky a čl. 15 odst. 2, a to nejpozději do osmi let ode dne použitelnosti této směrnice, aniž jsou dotčeny zvláštní předpisy Společenství.
2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby se ustanovení článků 1, 2, 11, 12, čl. 14 třetí odrážky, čl. 15 odst. 1, 3 a 4, článků 16 a 17 a čl. 18 odst. 2 používala na stávající zařízení, počínaje dnem použitelnosti této směrnice.“
8. Článek 9 téže směrnice, nazvaný „Podmínky povolení“, uvádí:
„1. Členské státy zajistí, aby v povolení byla uvedena veškerá opatření nutná ke splnění požadavků pro udělení povolení podle článků 3 a 10, jejichž smyslem je dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku prostřednictvím ochrany ovzduší, vody a půdy.
[…]
3. Povolení obsahují mezní hodnoty emisí pro znečišťující látky, zejména pro látky uvedené v příloze III, které by mohly být emitovány z dotyčného zařízení ve významném množství, se zřetelem k jejich povaze a možnosti přenosu z jedné složky do druhé (vody, ovzduší a půdy). [...] Mezní hodnoty mohou být případně doplněny nebo nahrazeny rovnocennými parametry nebo jinými technickými opatřeními.
U zařízení uvedených v příloze I bodu 6.6 musí stanovení mezních hodnot emisí podle tohoto odstavce brát v úvahu i praktická hlediska provozu zařízení těchto kategorií.
4. Aniž je dotčena platnost článku 10, musí mezní hodnoty emisí, rovnocenné parametry a jiná technická opatření uvedená v odstavci 3 vycházet z nejlepší dostupné techniky, se zřetelem k technickým charakteristikám dotyčného zařízení, k jeho zeměpisné poloze a podmínkám životního prostředí v místě, kde se zařízení nachází, aniž by však bylo předepsáno použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Ve všech případech budou podmínky povolení obsahovat ustanovení týkající se minimalizace dálkového přenosu znečištění či znečištění přesahujícího hranice států a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.
[…]“
9. Článek 16 odst. 2 směrnice 96/61 stanoví:
„Mezi členskými státy a odvětvími průmyslu, která přicházejí v úvahu, zorganizuje Komise výměnu informací o nejlepší dostupné technice, s ní souvisejícím monitorování a též o vývoji v obou zmíněných oblastech. Výsledky této výměny informací Komise každé tři roky zveřejní.“
10. Článek 18 směrnice 96/61 uvádí:
„1. Na návrh Komise a v souladu s postupy určenými Smlouvou [o ES] stanoví Rada mezní hodnoty emisí pro:
– kategorie zařízení uvedené v příloze I, […]
a
– znečišťující látky uvedené v příloze III,
u nichž byla shledána potřeba opatření na úrovni Společenství, a to zejména na základě výměny informací podle ustanovení článku 16.
2. Pokud neexistují mezní hodnoty emisí Společenství stanovené podle této směrnice, je třeba pro provádění této směrnice za minimální mezní hodnoty emisí pro zařízení vyjmenovaná v příloze I považovat příslušné mezní hodnoty emisí, které jsou uvedeny ve směrnicích vyjmenovaných v příloze II a v dalších právních předpisech Společenství.
[...]“
11. Příloha I směrnice 96/61, nazvaná „Kategorie průmyslových činností podle článku 1“, ve svém bodu 6.6 stanoví:
„Zařízení intenzivního chovu drůbeže [...] s prostorem větším než pro
a) 40 000 kusů drůbeže
[…]“
12. Příloha III směrnice 96/61, nazvaná „Seznam nejdůležitějších znečišťujících látek, které je třeba brát v úvahu při stanovování mezních hodnot emisí“, stanoví:
„Ovzduší
[…]
2. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku
[…]
5. Kovy a jejich sloučeniny
[…]
Voda
[…]
2. Organické sloučeniny fosforu
[…]
7. Kovy a jejich sloučeniny
[…]
11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany)
[…]“
B – Vnitrostátní právní úprava
13. Podle článku 1 nařízení č. 2005-989 je tabulka, která představuje nomenklaturu určených zařízení […], přílohou I tohoto nařízení.
14. Příloha I nařízení č. 2005-989 stanoví v položce 2111:
„Drůbež, pernatá zvěř (chov, prodej atd.), s výjimkou zvláštních činností uvedených v jiných položkách:
1. více než 30 000 ekvivalentů zvířat: povolení
2. od 5000 do 30 000 ekvivalentů zvířat: ohlášení
Poznámka – Při počítání drůbeže a pernaté zvěře se použijí následující hodnoty vyjádřené v ekvivalentech zvířat:
křepelka = 0,125;
holub, koroptev = 0,25;
kohoutek = 0,75;
lehké kuře = 0,85;
slepice, kuře, kuře s označenou kvalitou, biologické kuře, kuřice,
nosnice, slepice na chov, bažant, perlička, divoká kachna = 1;
těžké kuře = 1,15;
kachna na pečení, kachna určená pro krmení, kachna na chov = 2;
lehká krůta = 2,20;
krůta ‚medium‘, krůta na chov, husa = 3;
těžká krůta = 3,50;
ptáci s plovací blánou tuční v krmení = 7.“
III – Spor v původním řízení a předběžná otázka
15. Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že ANPER-TOS tvrdí, že způsob výpočtu stanovený v nařízení č. 2005-989 je v rozporu se směrnicí 96/61, zatímco ministerstvo životního prostředí, trvale udržitelného rozvoje a územního plánování má za to, že jednak uvedená směrnice nezmiňuje křepelky, koroptve a holuby mezi drůbeží, na niž se vztahuje, a jednak hodnoty vyjádřené v ekvivalentech zvířat byly vypočítány tak, aby lépe zohlednily množství dusíku skutečně vylučovaného jednotlivými druhy.
16. Předkládající soud uvádí, že podle směrnice 96/61 zařízení intenzivního chovu drůbeže s prostorem větším než pro 40 000 kusů drůbeže musejí podléhat povolovacímu režimu a že na rozdíl od jiných aktů Společenství použitelných na drůbež, které buď zahrnují, nebo vylučují křepelky, koroptve a holuby ze své působnosti, tato směrnice pojem „drůbež“ nedefinuje.
17. Vzhledem k tomu, že Conseil d’État za těchto podmínek usoudil, že otázka, zda se o zařízeních intenzivního chovu drůbeže s prostorem větším než pro 40 000 kusů drůbeže má mít za to, že do jejich působnosti spadají křepelky, koroptve a holubi, vyvolává vážné obtíže, rozhodl se přerušit řízení až do doby, než Soudní dvůr rozhodne o otázce, zda „musí být bod 6.6 písm. a) přílohy I směrnice Rady 96/61 [...], vykládán tak, že jednak do své oblasti působnosti zahrnuje křepelky, koroptve a holuby, a jednak že v případě kladné odpovědi povoluje mechanismus vedoucí k výpočtu prahových hodnot pro povolení na základě systému ekvivalentů zvířat, který provádí vážení počtu zvířat připadajících na prostor podle druhů za účelem zohlednění množství dusíku skutečně vylučovaného jednotlivými druhy“.
IV – Řízení před Soudním dvorem
18. V souladu s článkem 23 statutu Soudního dvora ANPER-TOS, sdružení Association France Nature Environnement, které je vedlejším účastníkem v původním řízení, francouzská a řecká vláda, jakož i Komise Evropských společenství předložily Soudnímu dvoru písemná vyjádření. Tito účastníci řízení byli vyslechnuti na jednání, které se konalo dne 18. září 2008, s výjimkou žalobce a vedlejšího účastníka v původním řízení, kteří se na jednání nedostavili.
V – Analýza
19. Jak uvedl předkládající soud, z ustanovení směrnice 96/61 a její přílohy I bodu 6.6 písm. a) vyplývá, že zařízení intenzivního chovu drůbeže s prostorem větším než pro 40 000 kusů drůbeže podléhají režimu předběžného povolení.
20. Naproti tomu, jak také vyplývá z předkládacího rozhodnutí, stanoví nařízení č. 2005-989 v položce 2111 nomenklatury určených zařízení jako prahovou hodnotu pro povolení 30 000 ekvivalentů zvířat u chovu drůbeže a pernaté zvěře, přičemž určuje zejména koeficient pro přepočet ve výši 0,125 pro křepelky a 0,25 pro koroptve a holuby. Tento způsob výpočtu, který je odůvodněn snahou lépe zohlednit množství dusíku skutečně vyloučeného jednotlivými druhy do životního prostředí, umožňuje provozovat chov více než 40 000 kusů křepelek, koroptví nebo holubů v režimu předběžného ohlášení. Konkrétněji zařízení chovu křepelek podléhají předběžnému povolení až od prahové hodnoty 240 000 zvířat, zatímco zařízení chovu koroptví nebo holubů podléhají tomuto režimu od prahové hodnoty 120 000 ptáků(4).
21. Působnost bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 je určena třemi skutečnostmi, které musí být splněny kumulativně: chov musí mít intenzivní povahu, musí se jednat o chov drůbeže a dotčená zařízení musejí mít prostor pro více než 40 000 kusů.
22. Je nesporné, že směrnice 96/61 nedefinuje pojem „intenzivní chov“ ani pojmy „drůbež“ a „prostor pro určitý počet zvířat“.
23. Pokud jde o intenzivní chov, francouzská vláda ve svém vyjádření předloženém Soudnímu dvoru tvrdí, že na rozdíl od domácích druhů, jako jsou kuřata nebo kachny, nemohou být křepelky, koroptve a holubi pro svůj divoký původ chováni intenzivně, a proto nemohou spadat do působnosti bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61.
24. V tomto ohledu je třeba uvést, že otázka položená předkládajícím soudem, která se týká výlučně výkladu pojmů „drůbež“ a „prostor pro určitý počet zvířat“, jež jsou uvedeny ve směrnici 96/61, vychází z předpokladu, že křepelky, koroptve a holubi, uvedení v nařízení č. 2005-989, mohou být chováni intenzivně. Odůvodnění předkládacího rozhodnutí nijak nezmiňuje, že tato okolnost by byla mezi účastníky původního řízení sporná.
25. Přitom podle ustálené judikatury v rámci řízení upraveného v článku 234 ES, založeného na jasné dělbě činností mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem, spadá posouzení skutkových okolností věci do pravomoci vnitrostátního soudu a Soudnímu dvoru přísluší, aby vzal v rámci rozdělení pravomocí mezi soudy Společenství a vnitrostátními soudy v úvahu skutkový a legislativní kontext, do něhož jsou předběžné otázky zasazeny, tak jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí(5).
26. Navrhuji tedy, aby Soudní dvůr nepřezkoumával námitku vznesenou francouzskou vládou, podle níž křepelky, koroptve a holubi nemohou být chováni intenzivně.
27. Pokud nicméně Soudní dvůr bude mít za to, že o této otázce je nezbytné rozhodnout, v každém případě se mi zdá, že námitka francouzské vlády není opodstatněná.
28. Ledaže by to bylo prokázáno na základě náležitých dokumentů, čemuž tak v projednávaném případě není, nelze totiž a priori vyloučit, že v současné době nebo v budoucnosti mohou existovat zařízení pro chov křepelek, holubů a koroptví, která provozují intenzivní chov. Pouhá okolnost, zmíněná francouzskou vládou, že francouzské chovy křepelek a holubů zahrnují v průměru 3000 zvířat, však neznamená, že určitá zařízení pro chov těchto zvířat nemohou překročit prahovou hodnotu 40 000 kusů zvířat stanovenou směrnicí 96/61.
29. Je pravda, že intenzivní chov se neurčuje pouze podle počtu zvířat přítomných v zařízení. Charakterizují jej také jiné skutečnosti, jako jsou koncentrace zvířat na čtvereční metr, neexistence venkovních výběhů, provozování chovu v halách (klece) nebo používání průmyslových způsobů produkce, jako je mechanizace chovu, jak tvrdila sdružení, která jsou žalobcem a vedlejším účastníkem v původním řízení, jakož i francouzská vláda. V tomto ohledu uvádím, že ministerská vyhláška ze dne 18. září 1985(6), kterou předložilo Soudnímu dvoru sdružení ANPER-TOS, jež je žalobcem v původním řízení, a která se týká hospodářské životaschopnosti zemědělských podniků a poskytuje jim nárok na různé finanční a sociální výhody, upřesňuje, že minimální plocha zařízení pro chov v halách je 200 000 křepelek prodávaných živých a 120 000 křepelek prodávaných mrtvých. Zajisté, jak tvrdila francouzská vláda na jednání taková ministerská vyhláška neuvádí podrobnosti o intenzivním charakteru stávajících chovů. Nicméně se mi zdá, že tento předpis může představovat vážnou indicii z toho důvodu, že intenzivní chovy těchto druhů ptactva, jako jsou chovy v halách, nejsou ve Francii a priori vyloučeny a mohou přinejmenším překročit prahovou hodnotu 40 000 kusů stanovenou směrnicí 96/61. To, co platí pro křepelky, může platit také pro holuby, kteří jsou výslovně uvedeni v uvedené vyhlášce, nebo pro koroptve.
30. Za těchto podmínek je nyní třeba přezkoumat nedefinovaný pojem „drůbež“ ve smyslu směrnice 96/61.
31. V tomto ohledu se jedná o otázku, zda je třeba tento pojem vykládat široce, jak navrhují žalobce a vedlejší účastník v původním řízení, jakož i Komise, nebo naopak úzce, jak tvrdí francouzská vláda.
32. K odpovědi na tuto otázku je podle mého názoru nutné především zvážit obecnou systematiku a účel směrnice 96/61, jak to vyplývá z judikatury(7).
33. Pokud jde o první z těchto dvou bodů, je třeba upozornit na to, že použití druhového pojmu „drůbež“, který ve svém obvyklém smyslu označuje všechny ptáky chované pro produkci vajec nebo masa(8), je v bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 v kontrastu s přesným zněním písm. b) a c) tohoto bodu, které uvádí „prasata na porážku (nad 30kg)“ [písm b)] a „prasnice“ [písm. c)]. Přitom, jak uvedla Komise na jednání, použití v písm. a) zmíněného bodu 6.6 tak obecného výrazu, jako je „drůbež“, má za cíl zabránit vynechání některých druhů, k němuž by došlo při použití výčtu druhů drůbeže, které mohou spadat do působnosti směrnice 96/61, vzhledem k tomu, že takový výčet totiž často, ne-li vždy obsahuje mezery.
34. Pokud jde o přezkum účelu směrnice 96/61, ten podle mého názoru také vede k volbě širokého výkladu pojmu „drůbež“. V tomto ohledu je třeba připomenout, že účelem uvedené směrnice je stanovit obecný rámec zásad pro integrovanou prevenci a omezování znečištění ovzduší, vody a půdy za účelem zabránění rozdílným přístupům, které by podporovaly přenos znečištění mezi jednotlivými složkami životního prostředí(9). Tento integrovaný přístup je konkretizován plnou koordinací postupů a podmínek pro udělování povolení průmyslovým zařízením, která mohou působit významné znečištění, jež umožňuje dosažení nejvyšší možné úrovně ochrany životního prostředí jako celku, přičemž tyto podmínky musí ve všech případech zahrnovat ustanovení týkající se minimalizace dálkového či přeshraničního znečištění a zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí jako celku(10).
35. Zdá se tudíž, že účel směrnice je široký.
36. Přitom podle mého názoru by byl tento účel ohrožen, pokud by byl pojem „drůbež“ vykládán úzce tak, že by umožňoval, aby se postup a podmínky pro povolení stanovené ve směrnici 96/61 nevztahovaly na některé kategorie průmyslových zařízení, jako jsou zařízení, která provozují intenzivní chov křepelek, koroptví a holubů, přestože tato zařízení překročila prahovou hodnotu stanovenou v bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61, a mohou tedy způsobit významné a nekontrolované znečištění ovzduší, vody nebo půdy.
37. S ohledem na tyto úvahy není podle mého názoru nezbytné se zabývat otázkou vznesenou předkládajícím soudem, na niž mají opačné názory také účastníci řízení, kteří předložili vyjádření Soudnímu dvoru, a jež se týká relevance pojmu „drůbež“ obsaženého v jiných předpisech Společenství přijatých v oblastech veterinárního a hygienického dozoru(11) a životního prostředí(12).
38. Pokud nicméně bude mít Soudní dvůr, po vzoru postoje, který zastává francouzská vláda a Komise, za to, že směrnice 85/337 může být relevantní pro výklad pojmu „drůbež“ obsažený ve směrnici 96/61, zejména z důvodu společného účelu, který tyto dva akty sdílejí(13), mám za to, že na základě toho nejde dojít k závěru, jak tvrdí francouzská vláda, že působnost směrnice 96/61 se má vztahovat pouze na kuřata a slepice. Zajisté je pravda, že bod 17 písm. a) přílohy I směrnice 85/337 podřizuje předběžnému posouzení stanovenému v čl. 4 odst. 1 této směrnice záměry týkající se zařízení k intenzivnímu chovu s více než 85 000 místy pro kuřata nebo 60 000 místy pro slepice. Nicméně působnost směrnice 85/337 se neomezuje na zmíněná zařízení, protože do ní spadají v souladu s bodem 1 písm. e) přílohy II téže směrnice rovněž záměry týkající se „zařízení k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat (záměry neuvedené v příloze I)“. I když záměry vyjmenované v posledně uvedené příloze nemusí být podle pravidla stanoveného v čl. 4 odst. 2 směrnice 85/337 systematicky předběžně posouzeny, nic to nemění na tom, že všechna zařízení k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat, tudíž včetně zařízení k chovu drůbeže, která nejsou vyjmenována v bodu 17 písm. a) přílohy I směrnice 85/337, spadají do působnosti této směrnice. Proto nelze s odkazem na ustanovení směrnice 85/337 tvrdit, že zařízení intenzivního chovu křepelek, koroptví a holubů nespadají do působnosti směrnice 96/61.
39. Krom toho si na rozdíl od argumentace vyložené francouzskou vládou nemyslím, že referenční dokument o nejlepší dostupné technice pro intenzivní chov drůbeže a prasat, zveřejněný Komisí v červenci 2003 (dále jen „dokument BREF 2003“)(14), může být nějak nápomocný při výkladu výrazu „drůbež“ ve smyslu směrnice 96/61.
40. Zdá se mi, že taková argumentace nemůže být zajisté zamítnuta pouze na základě toho, že dokumenty BREF nejsou právně závazné, jak navrhuje Komise.
41. Je totiž třeba uvést, že přestože tyto dokumenty nejsou právně závazné, Soudní dvůr již měl příležitost v rámci usnesení Saetti a Frediani(15), přijatého podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu, odkázat mezi jiným na údaje uvedené v dokumentu BREF, přijatém na základě směrnice 96/61, ohledně podmínek produkce a využívání ropného koksu v ropné rafinérií, za účelem ověření, zda takové podmínky umožňují vyloučit kvalifikaci jakožto „odpad“ ve smyslu směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech(16).
42. Nicméně údaje uvedené v dokumentu BREF, jež zmiňuje Soudní dvůr ve výše uvedeném usnesení Saetti a Frediani, se týkaly nejběžnějších způsobů využívání ropného koksu, a na rozdíl od projednávané věci se tedy netýkaly otázky výkladu pojmu práva Společenství a vymezení působnosti směrnice 96/61. Krom toho byly tyto údaje použity Soudním dvorem v rámci požadavku uloženého judikaturou, podle něhož musí být skutečná existence odpadu ověřena s ohledem na všechny okolnosti, přičemž se zohlední účel směrnice 75/442 a dbá se na to, aby nebyla ohrožena její účinnost(17). Přitom z výše uvedeného usnesení vyplývá, že údaje uvedené v dokumentu BREF představují pouze jednu z celé řady dalších informací, které mohou předkládajícímu soudu umožnit ověření podmínek produkce a využívání ropného koksu v ropné rafinérii.
43. S ohledem na kontext, v němž učinil Soudní dvůr odkaz na dokument BREF, jakož i na povahu informací, které ze zmíněného dokumentu použil, se mi tedy zdá nevhodné snažit se uplatnit přístup použitý ve výše uvedeném usnesení Saetti a Frediani na situaci v projednávané věci.
44. Pokud jde o dokument BREF 2003, je třeba upozornit na to, že tento dokument sice uvádí pouze nosnice, brojlery, krůty, kachny a perličky a podrobně se zabývá pouze prvními dvěma kategoriemi drůbeže, avšak jasně se jeví, že dotčený výčet platí pouze pro „tento dokument“(18), aniž by byl v důsledku toho dotčen výklad pojmu „drůbež“ ve smyslu směrnice 96/61. Jak ostatně Komise připomenula ve svém písemném vyjádření, dokument nazvaný „IPPC BREF Outline and Guide“, který zveřejnila v prosinci 2005(19), výslovně upřesňuje, že dokument BREF nevykládá směrnici 96/61. V tomto ohledu dodávám, že pokud by byl dokumentu BREF 2003 přisouzen význam pro výklad této směrnice, znamenalo by to například vyloučení hus z působnosti pojmu „drůbež“ ve smyslu uvedené směrnice, zatímco všichni účastníci řízení, kteří předložili vyjádření Soudnímu dvoru, se správně shodují na tom, že tato zvířata do této druhové kategorie patří. Jinými slovy skutečnost, že v dokumentu BREF 2003 jsou zmíněny nebo přezkoumány pouze některé kategorie drůbeže, neznamená, že obsah výrazu „drůbež“ ve smyslu směrnice 96/61 je omezen na zmíněné kategorie. Krom toho přijetí restriktivního výkladu pojmu „drůbež“, který by byl omezen na druhy vyjmenované v dokumentu BREF 2003, by ohrozilo účel směrnice 96/61, jak jsem již měl příležitost v tomto stanovisku vyzdvihnout.
45. Konečně mám za to, že je třeba zamítnout také tvrzení francouzské vlády, podle něhož návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrovaná prevence a omezování znečištění), předložený Komisí dne 21. prosince 2007(20), jehož účelem je shrnout do jednoho právního předpisu různé předpisy Společenství včetně směrnice 96/61, podporuje úzké pojetí pojmu „drůbež“ ve smyslu směrnice 96/61. Stačí totiž konstatovat, že bez ohledu na svůj obsah tento návrh zajisté nepředstavuje současný stav práva Společenství(21).
46. Proto navrhuji odpovědět na první část předběžné otázky v tom smyslu, že bod 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 musí být vykládán tak, aby křepelky, koroptve a holubi spadali do působnosti této směrnice.
47. Pokud jde o druhou část předběžné otázky, je třeba připomenout, že předkládající soud chce zjistit, zda bod 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 brání tomu, aby členský stát zavedl systém spočívající ve stanovení prahových hodnot pro předběžné povolení zařízení intenzivního chovu drůbeže s odkazem na pojem „ekvivalenty zvířat“, jenž je založen na mechanismu vážení zvířat připadajících na prostor podle druhů za účelem zohlednění množství dusíku skutečně vylučovaného jednotlivými druhy. V projednávaném případě je nesporné, že tento mechanismus vede k tomu, že zařízení intenzivního chovu křepelek podléhají předběžnému povolení až od 240 000 kusů křepelek, zatímco zařízení intenzivního chovu koroptví nebo holubů podléhají tomuto povolení, jakmile překročí 120 000 ptáků.
48. Jak bylo uvedeno výše, z bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 vyplývá, že zařízení intenzivního chovu drůbeže musejí podléhat předběžnému povolení, pokud disponují prostorem „větším než pro 40 000 kusů drůbeže“, bez ohledu na dotčené druhy drůbeže.
49. I když výraz „prostor pro [někoho nebo něco]“ není definován ve směrnici 96/61, jeho smysl se podle mého názoru nemůže lišit od jeho běžného smyslu, a sice, že určuje místo nebo prostor, který někdo nebo něco zabírá(22). Toto posouzení se mi zdá potvrzeno srovnáním různých jazykových verzí bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61, které ve velké většině používají výraz „místa“(23). Jelikož jedno místo obecně nemůže být obsazeno více než jednou bytostí, v projednávaném případě jedním zvířetem, zdá se logické mít za to, že zařízení intenzivního chovu drůbeže s prostorem větším než pro „40 000 kusů drůbeže“ ve skutečnosti označují zařízení, jejichž kapacita chovu nebo produkce překračuje 40 000 kusů drůbeže, bez ohledu na dotčené druhy drůbeže, vzhledem k tomu, že bod 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 nestanoví ostatně žádný rozdíl mezi druhy ptáků, kteří spadají do působnosti pojmu „drůbež“ ve smyslu uvedené směrnice.
50. Zdá se mi, že tento výklad vyplývá rovněž ze struktury směrnice 96/61. Jednak totiž vzhledem k tomu, že prahová hodnota 40 000 kusů se musí uplatňovat zejména na nová zařízení intenzivního chovu drůbeže s prostorem pro takový počet kusů, nemůže záviset na skutečném obsazení zmíněných zařízení, které se může ostatně měnit podle ročních období, ale odpovídá spíše kapacitě chovu nebo produkce. Krom toho jiná ustanovení bodu 6 přílohy I směrnice 96/61 výslovně odkazují na výrobní kapacitu nebo na kapacitu zpracování.
51. To přirozeně neznamená, že rozměr každého prostoru je stejný v případě chovu hus, kachen nebo křepelek. Nicméně pokud poté, co byla velikost prostoru definována pro každý druh, což je úloha, která může spadat do pravomoci každého členského státu, zařízení disponuje prostorem větším než pro 40 000 kusů drůbeže, jeho provoz musí podléhat předběžnému povolení stanovenému směrnicí 96/61.
52. Proto mám za to, že takový systém, jaký je stanoven v nařízení č. 2005-989, který vede k tomu, že předběžnému povolení stanovenému ve směrnici 96/61 podléhají pouze zařízení intenzivního chovu křepelek, holubů a koroptví, která překračují 240 000 kusů křepelek nebo 120 000 kusů koroptví nebo holubů, je v rozporu s bodem 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61.
53. Nezdá se mi, že toto posouzení je vyvráceno argumentem, který má obecný charakter a jejž uvádí předkládající soud, jakož i francouzská vláda, podle něhož vážení druhů drůbeže, stanovené nařízením č. 2005-989, je odůvodněno snahou zohlednit množství dusíku skutečně vylučovaného těmito jednotlivými druhy, a je tedy v souladu s účelem sledovaným směrnicí 96/61.
54. V tomto ohledu je třeba upozornit na to, že francouzská vláda nezpochybnila referenční normy předložené Soudnímu dvoru sdružením ANPER-TOS, které byly převzaty z příloh oběžníku ministerstva životního prostředí, trvale udržitelného rozvoje a územního plánování ze dne 7. září 2007 týkajícího se určených zařízení (chovy, drůbež) – používání nových referenčních norem týkajících se výkalů“(24). Přitom z těchto informací vyplývá, že vztah mezi vylučováním dusíku křepelkou, holubem nebo koroptví a mezi vylučováním dusíku kuřetem zjevně neodpovídá vážení těchto druhů drůbeže stanovenému na základě mechanismu ekvivalentů zvířat v nařízení č. 2005-989. Zatímco toto nařízení totiž stanoví, že kuře odpovídá osmi křepelkám, čtyřem holubům nebo čtyřem koroptvím, z referenčních norem přiložených k oběžníku vyplývá, že výměšky křepelky obsahují množství dusíku, které se rovná polovině množství dusíku vyloučeného kuřetem, přičemž toto množství je mírně vyšší u koroptví, zatímco holub vyloučí dusíku pětkrát více(25). Z přezkumu těchto oficiálních údajů – a pokud se zaměříme pouze na množství dusíku, které uplatňuje předkládající soud, jakož i francouzská vláda – vyplývá, jak uvedla sdružení, která jsou žalobcem a vedlejším účastníkem v původním řízení, že nařízení č. 2005-989 vede k tomu, že z předběžného povolení stanoveného směrnicí 96/61 jsou vyňata francouzská zařízení intenzivního chovu s prostorem pro 40 001 až 240 000 kusů křepelek nebo s prostorem pro 40 001 až 120 000 kusů holubů nebo koroptví, bez ohledu na skutečnost, že tato zařízení mohou vyprodukovat větší množství dusíku než zařízení intenzivního chovu s prostorem pro 40 000 kusů běžných kuřat(26).
55. Francouzská vláda tedy nevysvětlila, jak prahové hodnoty stanovené nařízením č. 2005-989, které se vztahují k zařízením intenzivního chovu křepelek, koroptví nebo holubů, splňují účel sledovaný směrnicí 96/61, který směřuje k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.
56. Pro úplné objasnění dodávám, že na rozdíl od závěru původně navrženého Komisí v jejím písemném vyjádření, který na jednání správně relativizovala, toto posouzení neznamená, že takový mechanismus ekvivalentů zvířat, jaký je stanoven v nařízení č. 2005-989, je per se v rozporu se směrnicí 96/61. Tato směrnice totiž nijak nebrání tomu, aby členský stát zavedl takový mechanismus, pokud vede, jak je tomu v případě mnohých druhů drůbeže uvedených v nařízení č. 2005-989, ke stanovení prahových hodnot pro předběžné povolení dotčených zařízení intenzivního chovu, které jsou nižší nebo stejné, jako je prahová hodnota stanovená v bodu 6.6 písm. a) příloze I směrnice 96/61.
57. Po tomto upřesnění mám za to, že na druhou část předběžné otázky je třeba odpovědět v tom smyslu, že bod 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 brání vnitrostátní právní úpravě, která vede k výpočtu prahových hodnot pro povolení na základě systému ekvivalentů zvířat, který provádí vážení počtu zvířat připadajících na prostor podle druhů za účelem zohlednění množství dusíku skutečně vylučovaného jednotlivými druhy, pokud takový systém vede k tomu, že z působnosti směrnice 96/61, a zejména z předběžného povolení, které tato směrnice zavedla, jsou vyloučena zařízení intenzivního chovu drůbeže, která překračují 40 000 kusů, aniž by se zdálo, že uvedený systém ve skutečnosti odpovídá účelu stanovenému vnitrostátní právní úpravou, který je v souladu s účelem sledovaným směrnicí 96/61, jenž směřuje k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.
VI – Závěry
58. S ohledem na výše uvedené navrhuji odpovědět na předběžnou otázku Conseil d’État takto:
„Bod 6.6 písm. a) přílohy I směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění, který se týká zařízení intenzivního chovu drůbeže s prostorem větším než pro 40 000 kusů drůbeže, musí být vykládán v tomto smyslu, že do jeho působnosti spadají křepelky, koroptve a holubi a že brání vnitrostátní právní úpravě, která vede k výpočtu prahových hodnot pro povolení na základě systému ekvivalentů zvířat, který provádí vážení počtu zvířat připadajících na prostor podle druhů za účelem zohlednění množství dusíku skutečně vylučovaného jednotlivými druhy, pokud takový systém vede k tomu, že z působnosti směrnice 96/61, a zejména z předběžného povolení, které tato směrnice zavedla, jsou vyloučena zařízení intenzivního chovu drůbeže, která překračují 40 000 kusů, aniž by se zdálo, že uvedený systém ve skutečnosti odpovídá účelu stanovenému vnitrostátní právní úpravou, který je v souladu s účelem sledovaným směrnicí 96/61, jenž směřuje k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.“
1 – Původní jazyk: francouzština.
2 – Úř. věst. L 257, s. 26; Zvl. vyd. 15/03, s. 80.
3 – JORF ze dne 13. srpna 2005, s. 13195.
4 – Zatímco směrnice 96/61 stanoví jako prahovou hodnotu, od níž musí být zařízení intenzivního chovu předběžně povoleno, prostor pro 40 000 kusů drůbeže, v režimu stanoveném nařízením č. 2005-989 se prahová hodnota pro povolení ve výši 30 000 ekvivalentů zvířat liší podle dotčených druhů.
5 – Viz zejména rozsudek ze dne 18. prosince 2007, Laval un Partneri (C‑341/05, Sb. rozh. s. I‑11767, body 45 a 47).
6 – Vyhláška ministerstva zemědělství, kterou se stanoví koeficienty rovnocennosti pro produkci v halách (JORF ze dne 8. října 1985, s. 11683).
7 – Viz v tomto ohledu zejména rozsudek ze dne 24. října 1996, Kraaijeveld a další (C‑72/95, Recueil, s. I‑5403, bod 38) ohledně výkladu výrazu nedefinovaného ve směrnici 85/337.
8 – Podle definice, kterou podává Le Grand Robert de la langue française, Dictionnaires Le Robert, Paris, 2005.
9 – Viz body 7 a 8 odůvodnění a článek 1 směrnice 96/61.
10 – Viz body 14, 17 a 27 odůvodnění a článek 9 směrnice 96/61.
11 – Jako jsou směrnice Rady 90/539/EHS ze dne 15. října 1990 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. L 303, s. 6; Zvl. vyd. 03/11, s. 3), která do své působnosti zahrnuje křepelky, koroptve a holuby, nebo směrnice Rady 71/118/EHS ze dne 15. února 1971 o hygienických otázkách obchodu s čerstvým drůbežím masem (Úř. věst. L 55, s. 23; Zvl. vyd. 03/01, s. 209), která maso zmíněných druhů drůbeže ze své působnosti vylučuje.
12 – Jako je směrnice 85/337.
13 – Zdá se, že takový přístup vyplývá z rozsudku ze dne 7. září 2004, Waddenvereniging a Vogelbeschermingsvereniging (C‑127/02, Sb. rozh. s. I‑7405, bod 26), ve kterém Soudní dvůr připustil, že pojem „záměr“, jak je definován ve směrnici 85/337, je relevantní pro vymezení pojmu „plán“ nebo „projekt“ ve smyslu směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, s. 7; Zvl. vyd. 15/02, s. 102), jelikož tato směrnice „má za cíl, stejně jako směrnice 85/337, vyloučit, aby činnosti, které mohou mít vliv na životní prostředí, byly povoleny bez předběžného posouzení jejich vlivů na životní prostředí“. Relevance směrnice 85/337 pro výklad pojmů uvedených ve směrnici 96/61 se zdá být posílena také vzájemnými odkazy, které tyto dva akty obsahují. Směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997 (Úř. věst. L 73, s. 5; Zvl. vyd. 15/03, s. 151) konkrétně ve svém článku 2a upřesňuje, že členské státy mohou stanovit jednotné řízení pro splnění požadavků těchto dvou směrnic.
14 – Úplné znění tohoto dokumentu BREF, nazvaného „Integrated Pollution and Control (IPPC – Reference Document on Best Available Techniques for Intensive Rearing of Poultry and Pigs)“, je přístupné na této internetové adrese: .
15 – Usnesení ze dne 15. ledna 2004 (C‑235/02, Recueil, s. I‑1005, body 41 až 44).
16 – Úř. věst. L 194, s. 39; Zvl. vyd. 15/01, s. 23.
17 – Výše uvedené usnesení Saetti a Frediani (bod 40 a uvedená judikatura).
18 – Viz strana i) shrnutí dokumentu BREF předloženého Soudnímu dvoru sdružením ANPER-TOS.
19 – Do tohoto dokumentu lze nahlédnout na internetové adrese .
20 – KOM (2007) 844 konečné.
21 – Navíc je třeba upozornit na to, že tento návrh je v současné době v prvním čtení v Evropském parlamentu, jehož Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin předložil pozměňovací návrh týkající se mimo jiné bodu 6.6 písm. a) přílohy I směrnice 96/61 [viz návrh zprávy Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu, 2007/0286 (COD), 2. července 2008, s. 39 a 40].
22 – Viz například definice v Le Grand Robert de la langue française, op. cit.
23 – Tak je tomu v případě anglické verze tohoto ustanovení („40 000 places“), dánské verze („40 000 pladser“), finské verze („40 000 paikkaa“), italské verze („40 000 posti“), německé verze (40 000 „Plätzen“), nizozemské verze (40 000 „plaatsen“) a švédské verze („40 000 platser“). Španělská verze používá výraz „emplazamientos“, zatímco portugalská verze neuvádí žádné upřesnění.
24 – Úřední věstník ministerstva životního prostředí, trvale udržitelného rozvoje a územního plánování ze dne 30. října 2007, MEDAD 2007/20, předpis 15, s. 1. Je nutno poznamenat, že i když byl tento oběžník přijat několik měsíců po podání žalob na neplatnost ke Conseil d’État ve věci v původním řízení, je nicméně založen na údajích vycházejících z prací provedených v roce 2006 skupinou „Drůbež“ Řídícího výboru pro zemědělskou činnost respektující životní prostředí (Corpen), který je zřízen pod záštitou ministerstva zemědělství a rybolovu, jakož i ministerstva životního prostředí, trvale udržitelného rozvoje a územního plánování, jak uvádí zmíněný oběžník a jak vyplývá z písemností, jež předložilo sdružení ANPER-TOS.
25 – Viz údaje v tabulce A, nazvané „Množství vyloučených kontrolovatelných látek po odečtení ztráty v budově nebo při skladování (v g na zvíře, kromě Cu a Zn, které jsou uvedeny v mg)“, přiložené k výše uvedenému oběžníku.
26 – Pro úplnost je třeba uvést, že sdružení, která jsou žalobcem a vedlejším účastníkem v původním řízení, také ve svých písemných vyjádřeních předložených Soudnímu dvoru poukázala na vylučování fosforu, mědi a zinku, tedy látek a kovů, které jsou rovněž uvedeny v tabulkách sestavených Corpen a přiložených k výše uvedenému oběžníku ministerstva. Na základě údajů uvedených v těchto tabulkách je množství fosforu, mědi a zinku pocházejících z výkalů 240 000 kusů křepelek, 120 000 kusů koroptví nebo 120 000 kusů holubů vyšší, nebo někdy dokonce značně vyšší než množství těchto látek obsažených ve výkalech 40 000 kusů běžných kuřat.
Full & Egal Universal Law Academy