8.3.2008
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 64/24
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State (Nizozemsko) dne 27. prosince 2007 – Minister voor Wonen, Wijken en Integratie v. Woningstichting Sint Servatius
(Věc C-567/07)
(2008/C 64/36)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Raad van State
Účastníci původního řízení
Žalobce: Minister voor Wonen, Wijken en Integratie
Žalovaná: Woningstichting Sint Servatius
Předběžné otázky
1.
Jedná se o případ omezení volného pohybu kapitálu ve smyslu čl. 56 smlouvy o ES, jestliže podnik, který je ze zákona oprávněn zabezpečovat zájmy bydlení v Nizozemsku, k čemuž může využít veřejných prostředků, a který podle zákona smí vykonávat činnost výlučně v tomto zájmu a v zásadě má svou oblast působnosti v Nizozemsku (dále jen „registrovaný subjekt“), nesmí bez předchozího povolení ministra vykonávat žádné přeshraniční činnosti?
2.a)
Mohou být zájmy členského státu v oblasti bydlení považovány za zájem veřejného pořádku ve smyslu článku 58 Smlouvy o ES?
2.b)
Mohou být zájmy členského státu v oblasti bydlení považovány za naléhavý důvod obecného zájmu uznaný v judikatuře Soudního dvora?
2.c)
Může být zejména zájem na účinnosti a schopnosti financování systému bydlení členského státu považován za zájem veřejného pořádku ve smyslu článku 58 Smlouvy o ES nebo za naléhavý důvod obecného zájmu uznaný v judikatuře Soudního dvora?
3.a)
Je požadavek předchozího povolení pro registrovaný subjekt ve smyslu první otázky, za předpokladu, že představuje omezení pro které existuje odůvodnění ve smyslu otázek 2.a, 2.b a 2.c, nezbytný a přiměřený?
3.b)
Má členský stát, který se odvolá na toto odůvodnění, při určení rozsahu dotčeného obecného zájmu a způsobu, jak je tento zájem zabezpečován, širokou posuzovací pravomoc? Je při tom rovněž rozhodné, že Společenství v oblasti bydlení nemá žádné nebo jen velmi malé pravomoci?
4.a)
Může se členský stát pro odůvodnění omezení volného pohybu kapitálu kromě nebo ve spojení s naléhavými důvody obecného zájmu uvedenými v článku 58 Smlouvy o ES a uznanými v judikatuře Soudního dvora zároveň odvolat na čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES, jestliže jsou dotčeným podnikům poskytnuta zvláštní práva a tyto podniky jsou pověřeny poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu?
4.b)
Shodují se obecné zájmy ve smyslu článku 58 Smlouvy o ES a naléhavé důvody obecného zájmu uznané v judikatuře Soudního dvora obsahově s obecnými hospodářskými zájmy ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES?
4.c)
Má odvolání se dotčeného členského státu na čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES s argumentem, že dotčené podniky, kterým jsou poskytnuta zvláštní práva, zabezpečují úkoly obecného hospodářského zájmu ve srovnání s odvoláním se na obecné zájmy ve smyslu článku 58 Smlouvy o ES a na naléhavé důvody obecného zájmu uznané v judikatuře Soudního dvora dodatečný význam?
5.a)
Mohou být podniky, jako jsou registrované subjekty ve smyslu první otázky, které jsou jednak povinny použít všechny své prostředky v zájmy bydlení, avšak zároveň vykonávají také hospodářské činnosti v oblasti bydlení, ohledně všech nebo části svých úkolů považovány za podniky, které jsou pověřeny poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES?
5.b)
Je pro kladnou odpověď na otázku 5 a) nezbytné, aby dotčené podniky vedly oddělené účetnictví, pomocí něhož může být jednoznačně určeno, jaké výdaje a jaké příjmy jsou spojeny na jedné straně s jejich sociálními činnostmi a na druhé straně s jejich činnostmi hospodářskými, a aby tato povinnost byla stanovena ve vnitrostátním právním předpise? Musí pak přitom být zajištěno, aby finanční prostředky poskytnuté členským státem byly použity výhradně pro sociální činnosti a jejich kontinuitu?
6.a)
V případě, že je nutno registrovaný subjekt ve smyslu první otázky ohledně všech nebo části jeho činností považovat za podnik, který je pověřen poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES, může pověření k poskytování takových služeb odůvodňovat skutečnost, že registrovanému subjektu je uloženo omezení volného pohybu kapitálu ve smyslu článku 56 Smlouvy?
6.b)
Má členský stát, který se odvolá na toto odůvodnění, při určení rozsahu dotčeného obecného hospodářského zájmu a způsobu, jak je tento zájem zabezpečován, širokou posuzovací pravomoc? Je při tom rovněž rozhodné, že Společenství v oblasti bydlení nemá žádné nebo jen velmi malé pravomoci?
7.a)
Může okolnost, že členský stát určitému podniku ve smyslu čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES poskytne finanční prostředky, vyvolat nezbytnost územního omezení jeho činností, aby tak bylo zabráněno tomu, že by tyto finanční prostředky představovaly nepřípustnou státní podporu, a že by podniky použitím těchto prostředků v rozporu s tržními podmínkami v jiném členském státě soutěžily s podniky v tomto členském státě?
7.b)
Může členský stát, v tomto případě Nizozemsko, registrovaným subjektům ve smyslu první otázky, které mají v úmyslu v jiném členském státě vykonávat činnosti sociální a hospodářské povahy v oblasti bydlení, uložit požadavek předchozího povolení, jestliže v prvním uvedeném členském státě ještě neexistuje žádná zákonná povinnost, tyto dvě činnosti rozlišovat? Je požadavek předchozího povolení s ohledem na dodržení článků 87 a 88 Smlouvy o ES v tomto případě nezbytným a přiměřeným prostředkem?
Full & Egal Universal Law Academy