7.7.2007
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 155/30
Žaloba podaná dne 7. května 2007 – United Technologies v. Komise
(Věc T-146/07)
(2007/C 155/57)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: United Technologies Corp. (Harford, Spojené státy) (zástupci: A. Winckler, lawyers, a J. Temple Lang, Solicitor)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
—
zrušit nebo podpůrně snížit pokutu uloženou UTC na základě rozhodnutí;
—
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
—
přijmout jakákoliv jiná opatření, jež uzná Soudní dvůr za vhodná.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně se touto žalobou domáhá na základě článku 230 ES částečného zrušení rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 (ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators), kterým bylo rozhodnuto, že se žalobkyně společně s dalšími podniky dopustila ve čtyřech samostatných, komplexních a trvajících porušení článku 81 ES odst. 1 ES na základě kartelové dohody rozdělením trhu, zadáváním veřejných zakázek a kupních smluv, smluv o instalaci, údržbě a modernizaci výtahů a eskalátorů.
Žalobkyně na podporu této žaloby nejprve uplatňuje, že Komise nesprávně usoudila, že toliko vlastnictví v právním smyslu celé dceřiné společnosti odůvodňuje odpovědnost mateřské společnosti. Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1) vyžaduje důkaz o úmyslu nebo nedbalosti, ii) že mateřská společnost musí vykonávat skutečnou kontrolu nad obchodní politikou dceřiné společnosti během období, kdy došlo k porušení, nebo si musí být vědoma jednání a neučinit nic k jeho ukončení, a iii) že odpovědnost mateřské společnosti za kartelové dohody jejich dceřiných společností se musí zakládat na jejím skutečném jednání a nikoliv možnosti vlivu.
Žalobkyně dále tvrdí, že domněnka odpovědnosti byla vyvrácena, neboť dceřiné společnosti určovaly nezávisle své každodenní obchodní jednání a příslušní zaměstnanci nerespektovali pokyny poté, co žalobkyně podnikla přiměřené kroky k zajištění souladu s pravidly hospodářské soutěže. Žalobkyně se dále domnívá, že Komise neuvedla důvody svého zjištění, že žalobkyně nevyvrátila domněnku odpovědnosti.
Žalobkyně krom toho tvrdí, že 70 % zvýšení pokuty uložené žalobkyni za rozsah a odrazení je neopodstatněné a nepřiměřené.
Konečně žalobkyně uplatňuje, že Komise porušila zásadu rovného zacházení, když považovala žalobkyni odpovědnou za protiprávní jednání jejích dceřiných společností, neboť Komise zvolila jiné právní posouzení, při němž došla k závěru, že Mitsubishi Electric Corporation Japan není odpovědná za jednání svých dceřiných společností.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy