8.9.2007
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 211/39
Žaloba podaná dne 3. července 2007 – Koninklijke Grolsch v. Komise
(Věc T-234/07)
(2007/C 211/75)
Jednací jazyk: nizozemština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Koninklijke Grolsch NV (zástupci: M. B. W. Biesheuvel, advokát, a J. K. de Pree, advokát)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
—
zcela nebo zčásti zrušit rozhodnutí, které je jí určeno, každopádně však v rozsahu, v němž se dotýká žalobkyně;
—
zrušit nebo podpůrně snížit pokutu, která jí byla uložena;
—
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise ze dne 18. dubna 2007 v řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (věc COMP/B-2/37.766 – Nizozemský trh s pivem), kterým jí byla uložena pokuta.
Žalobkyně svou žalobu opírá o tři procesní vady. Zaprvé trvalo řízení neomluvitelně dlouho, takže byla překročena přiměřená doba jeho trvání. Zadruhé byla porušena práva na obhajobu tím, že jí bylo zabráněno v nahlížení do odpovědí ostatních účastníků na oznámení o námitkách. Zatřetí byla porušena zásada řádné správy včetně povinnosti péče a presumpce neviny tím, že se Komise při zkoumání nechovala nestranně, nevzala na vědomí poznatky ve prospěch žalobkyně a zkoumání prováděla neúplně nebo bez řádné péče.
Žalobkyně dále vznáší šest námitek proti skutkovým zjištěním Komise. Komise ve svých zjištěních porušila článek 81 ES, povinnost uvést odůvodnění a zásadu řádné správy zaprvé ohledně údajného účelu schůzek, zadruhé ohledně údajného přidělování zákazníků v segmentech spotřeby v restauracích a domácnostech, k němuž mělo dojít u příležitosti těchto schůzek, zatřetí ohledně údajné koordinace ostatních obchodních podmínek, začtvrté ohledně údajné dohody o cenách či jejich zvýšení nebo jejich stanovení či zvýšení v segmentech spotřeby v restauracích a domácnostech, včetně prodeje piva pod značkou distributora, zapáté ohledně údajné doby trvání protiprávního jednání a zašesté ohledně údajné účasti žalobkyně na tvrzeném protiprávním jednání.
Závěrem uvádí žalobkyně dva důvody proti výši uložené pokuty. Komise porušila čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 (1) tím, že při uplatnění stanovené horní hranice vycházela z definice obratu, který zahrnuje i spotřební daně. Navíc není uložená pokuta vzhledem k dlouhému trvání řízení a v porovnání s paralelním řízením ve věci belgického piva (2) přiměřená.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1 s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205.
(2) Věc IV/37.614/F3 PO/Interbrew a Alken-Maes) (Úř. věst. 2003, L 200, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy