23.2.2008
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 51/48
Žaloba podaná dne 17. prosince 2007 – Hangzhou Duralamp Electronics v. Rada
(Věc T-459/07)
(2008/C 51/89)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Hangzhou Duralamp Electronics Co., Ltd (Hangzhou City, Čína) (zástupci: M. Gambardella a V. Villante, advokáti)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání žalobkyně
—
zrušit nařízení Rady (ES) č. 1205/2007 ze dne 15. října 2007, kterým se na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 ukládá antidumpingové clo z dovozu elektronických integrovaných kompaktních fluorescenčních výbojek (CFL-i) pocházejících z Čínské lidové republiky a rozšiřuje se na dovoz téhož výrobku z Vietnamské socialistické republiky, Pákistánské islámské republiky a Filipínské republiky, zveřejněné v Úř. věst. L 272/1 dne 17. října 2007, v rozsahu, v němž se použije na žalobkyni;
—
uložit Radě náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně, čínská společnost, požaduje zrušení nařízení Rady (ES) č. 1205/2007 ze dne 15. října 2007, kterým se na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 ukládá antidumpingové clo z dovozu elektronických integrovaných kompaktních fluorescenčních výbojek (CFL-i) pocházejících z Čínské lidové republiky a rozšiřuje se na dovoz téhož výrobku z Vietnamské socialistické republiky, Pákistánské islámské republiky a Filipínské republiky (1) v rozsahu, v němž se tato opatření použijí na žalobkyni.
Na podporu své žaloby tvrdí, že názor Rady, že se u všech CFL-i jedná o srovnatelné výrobky bez ohledu na jejich rozdíly, jako je životnost, výkon, kryt, další integrovaná zařízení, délka, rozměry, diagonální nebo koncový uživatel, je nesprávný.
Žalobkyně dále tvrdí, že se Rada při výpočtu dumpingových rozpětí, rozpětí cenového podbízení a mezí újmy dopustila zjevně nesprávného posouzení. Metodika, jakou byly údaje získány z databáze Eurostatu, nebyla podle žalobkyně v napadeném nařízení vysvětlena, a Rada měla účastníkům šetření poskytnout nedůvěrné shrnutí použité metodiky a příkladů výpočtu.
Krom toho žalobkyně tvrdí, že bylo porušeno její právo být vyslechnuta, pokud jde o určení srovnatelné země, jelikož jí nebyla dána možnost vyjádřit se během šetření, které vedlo k přijetí napadeného nařízení, k nahrazení Mexika Koreou, jako srovnatelnou zemí.
Dále žalobkyně uvádí, že Rada porušila články 7, 9 a 21 základního nařízení (2) tím, že uložila antidumpingová cla, když zájem Společenství nevyžadoval zásah.
Konečně žalobkyně tvrdí, že Rada porušila čl. 5 odst. 4 základního nařízení a uložením antidumpingových cel se dopustila zjevně nesprávného posouzení navzdory skutečnosti, že stížnost, kterou bylo zahájeno šetření, nepodporovalo výrobní odvětví ve Společenství, jelikož část výrobců ze Společenství, která se stavěla proti stížnosti, představovala více než 50 % celkové výroby Společenství obdobného výrobku.
(1) Úř. věst. 2007, L 272, s. 1.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. 1996, L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45).
Full & Egal Universal Law Academy