1.8.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 180/15
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 4. června 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Finanzamt Düsseldorf-Süd v. SALIX Grundstücks-Vermietungsgesellschaft mbH & Co. Objekt Offenbach KG
(Věc C-102/08) (1)
(„Šestá směrnice o DPH - Článek 4 odst. 5 druhý a čtvrtý pododstavec - Možnost členských států považovat činnosti veřejnoprávních subjektů, které jsou podle článků 13 a 28 osvobozeny od daně, za činnosti orgánů veřejné správy - Způsoby výkonu - Nárok na odpočet - Výrazné narušení hospodářské soutěže“)
2009/C 180/25
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesfinanzhof
Účastníci původního řízení
Žalobce: Finanzamt Düsseldorf-Süd
Žalovaná: SALIX Grundstücks-Vermietungsgesellschaft mbH & Co. Objekt Offenbach KG
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesfinanzhof — Výklad čl. 4 odst. 5 druhého a čtvrtého pododstavce jakož i článku 13 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Kvalifikace dlouhodobého pronájmu kancelářských prostor a parkovacích míst veřejnoprávním subjektem jako hospodářská činnost nebo jako správa majetku — Podrobnosti výkonu oprávnění členských států považovat činnosti veřejnoprávních subjektů, které jsou podle článku 13 nebo článku 28 směrnice 77/388/EHS osvobozeny od daně za činnosti, které tyto subjekty vykonávají jako orgány veřejné správy.
Výrok
1)
Členské státy musí přijmout výslovné ustanovení, aby mohly uplatnit možnost stanovenou v čl. 4 odst. 5 čtvrtém pododstavci šesté směrnice Rady ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, tj. možnost podle které se určité činnosti veřejnoprávních subjektů osvobozené podle článků 13 nebo 28 uvedené směrnice považují za činnosti orgánů veřejné správy.
2)
Článek 4 odst. 5 druhý pododstavec šesté směrnice 77/388 musí být vykládán v tom smyslu, že veřejnoprávní subjekty musí být považovány za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi či plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, nejen tehdy, pokud by jejich nepodléhání dani na základě prvního nebo čtvrtého pododstavce uvedeného ustanovení vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže v neprospěch jejich soukromoprávních konkurentů, ale rovněž tehdy, pokud by vedlo k takovémuto narušení v jejich vlastní neprospěch.
(1) Úř. věst. C 142, 7.6.2008.
Full & Egal Universal Law Academy