4.7.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 153/13
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 14. května 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van beroep te Antwerpen — Belgie) — Internationaal Verhuis- en Transportsbedrijf Jan de Lely BV v. Belgický stát
(Věc C-161/08) (1)
(„Volný pohyb zboží - Tranzitní režim Společenství - Přepravy uskutečňované na podkladě karnetu TIR - Porušení předpisů nebo nesrovnalosti - Lhůta pro oznámení - Lhůta pro poskytnutí důkazu o místu, na kterém byly spáchány porušení předpisů nebo nesrovnalosti“)
2009/C 153/25
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Hof van beroep te Antwerpen
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Internationaal Verhuis- en Transportsbedrijf Jan de Lely BV
Žalovaný: Belgický stát
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hof van beroep te Antwerpen — Výklad článku 2 nařízení Komise (EHS) č. 1593/91 ze dne 12. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 719/91 o používání karnetů TIR a ATA ve Společenství jako tranzitních dokladů (Úř. věst. L 148, s. 11) ve spojení s čl. 11 odst. 1 Úmluvy TIR — Porušení předpisů nebo nesrovnalosti — Lhůta pro oznámení
Výrok
1)
Článek 2 odst. 1 nařízení Komise (EHS) č. 1593/91 ze dne 12. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 719/91 o používání karnetů TIR a ATA ve Společenství jako tranzitních dokladů, ve spojení s článkem 11 odst. 1 Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží v rámci karnetů TIR, podepsané v Ženevě dne 14. listopadu 1975, musí být vykládán v tom smyslu, že nedodržení lhůty pro oznámení držiteli karnetu TIR, že tento karnet nebyl uvolněn, nemá za následek, že příslušné celní orgány ztrácejí oprávnění provést výběr cel a daní z mezinárodní přepravy zboží uskutečněné na podkladě uvedeného karnetu.
2)
Článek 2 odst. 2 a 3 nařízení č. 1593/91 ve spojení s čl. 11 odst. 1 a 2 Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží v rámci karnetů TIR, podepsané v Ženevě dne 14. listopadu 1975, musí být vykládán v tom smyslu, že stanoví pouze lhůtu pro podání důkazu ohledně řádného průběhu přepravy, a nikoli lhůtu pro podání důkazu ohledně místa, kde byly spáchány porušení předpisů nebo nesrovnalost. Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby podle zásad svého vnitrostátního práva použitelných na důkazy určil, zda v konkrétním případě, který projednává, a vzhledem ke všem okolnostem byl posledně uvedený důkaz předložen ve lhůtě. Vnitrostátní soud tuto lhůtu nicméně posoudí při dodržení práva Společenství a zohlední přitom zejména skutečnost, že lhůta nesmí být příliš dlouhá, a to za tím účelem, aby byl výběr dlužných částek právně a fyzicky možný v jiném členském státě, a dále to, aby tato lhůta fyzicky umožňovala držiteli karnetu TIR výše uvedený důkaz předložit.
(1) Úř. věst. C 183, 19.7.2008.
Full & Egal Universal Law Academy