28.8.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 234/4
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. července 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné Verwaltungsgerichtshof — Rakousko) — Susanne Gassmayr v. Bundesminister für Wissenschaft und Forschung
(Věc C-194/08) (1)
(Sociální politika - Směrnice 92/85/EHS - Zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň - Článek 5 odst. 3 a čl. 11 body 1 až 3 - Přímý účinek - Těhotná zaměstnankyně, které je přiznáno během těhotenství pracovní volno - Zaměstnankyně na mateřské dovolené - Nárok na vyplácení odměny za pracovní pohotovost)
2010/C 234/06
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Verwaltungsgerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Susanne Gassmayr
Žalovaný: Bundesminister für Wissenschaft und Forschung
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Verwaltungsgerichtshof — Výklad čl. 11 bodů 1, 2 a 3 směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (Úř. věst. L 348, s. 1; Zvl. vyd. 05/02, s. 110) — Přímý účinek — Nárok zaměstnankyně na vyplácení nepaušální odměny za pohotovostní služby mimo obvyklou pracovní dobu („Journaldienstzulage“) během období, kdy platí zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně, nebo během mateřské dovolené
Výrok
1)
Článek 11 body 1 až 3 směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) má přímý účinek a zakládá ve prospěch jednotlivců práva, kterých se mohou dovolávat vůči členskému státu, který tuto směrnici neprovedl do vnitrostátního práva nebo ji provedl nesprávně, tedy práva, která musí vnitrostátní soudy chránit.
2)
Článek 11 bod 1 směrnice 92/85 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že těhotná zaměstnankyně, které bylo dočasně přiznáno z důvodu těhotenství pracovní volno, má nárok na odměnu za práci ve výši průměrného výdělku, kterého dosahovala v průběhu referenčního období před začátkem svého těhotenství, s výjimkou odměny za pracovní pohotovost.
3)
Článek 11 body 2 a 3 směrnice 92/85 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že zaměstnankyně na mateřské dovolené má nárok na odměnu za práci ve výši průměrného výdělku, kterého dosahovala v průběhu referenčního období před začátkem této mateřské dovolené, s výjimkou odměny za pracovní pohotovost.
(1) Úř. věst. C 197, 2.8.2008.
Full & Egal Universal Law Academy