31.7.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 209/5
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 3. června 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden — Nizozemsko) — Ladbrokes Betting & Gaming Ltd, Ladbrokes International Ltd. v. Stichting de Nationale Sporttotalisator
(Věc C-258/08) (1)
(Článek 49 ES - Omezení volného pohybu služeb - Hazardní hry - Provozování hazardních her po internetu - Právní úprava, která vyhrazuje povolení jedinému subjektu - Odmítnutí vydat povolení k provozování subjektu, který má povolení v jiných členských státech - Odůvodnění - Proporcionalita - Přezkum každého konkrétního prováděcího opatření vnitrostátní právní úpravy)
2010/C 209/06
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Hoge Raad der Nederlanden
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Ladbrokes Betting & Gaming Ltd, Ladbrokes International Ltd.
Žalovaný: Stichting de Nationale Sporttotalisator
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hoge Raad der Nederlanden — Výklad článku 49 ES — Vnitrostátní právní úprava, která zakazuje organizování her a přijímání sázek bez povolení a vyhrazuje případné povolení jedinému operátorovi za účelem ochrany veřejného zájmu a veřejného zdraví — Neudělení povolení operátorovi (provozujícímu svou činnost po internetu), který již má povolení v jiných členských státech, včetně členského státu svého sídla — Naléhavé důvody obecného zájmu
Výrok
1)
Taková vnitrostátní právní úprava, jako je ta, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, která má za cíl potlačovat závislost na hazardních hrách, jakož i boj proti podvodům a která skutečně přispívá k dosažení těchto cílů, může být považována za úpravu, která koherentním a systematickým způsobem omezuje sázkovou činnost, i když je držiteli nebo držitelům výhradního povolení dovoleno zatraktivnit jeho nebo jejich nabídku na trhu prostřednictvím zavedení nových hazardních her a prostřednictvím reklamy. Je na předkládajícím soudu, aby ověřil, zda ilegální hry mohou v dotyčném členském státě představovat problém, kterému by bylo možné čelit rozšířením povolených a regulovaných činností a zda toto rozšíření nemá rozsah, který by ho mohl učinit neslučitelným s cílem potlačovat uvedenou závislost.
2)
Při použití právní úpravy členského státu týkající se hazardních her, která je v souladu s článkem 49 ES, není vnitrostátní soud povinen v každém konkrétním případě ověřit, zda je prováděcí opatření k zajištění dodržování této právní úpravy způsobilé zaručit uskutečnění cíle sledovaného touto právní úpravou a zda je v souladu se zásadou proporcionality, pokud je toto opatření nezbytným prvkem pro zajištění užitečného účinku uvedené právní úpravy a pokud v porovnání s omezeními, která vyplývají z téže právní úpravy, neobsahuje žádné dodatečné omezení. Okolnost, zda bylo prováděcí opatření přijato na základě zásahu orgánů veřejné správy, který má zajistit dodržování vnitrostátní právní úpravy, nebo na základě návrhu jednotlivce v rámci občanskoprávního řízení za účelem ochrany práv, která pro něj vyplývají z této právní úpravy, nemá žádný dopad na rozhodnutí sporu, který byl předkládajícímu soudu předložen.
3)
Článek 49 ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě členského státu, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, která podřizuje organizování a propagaci hazardních her režimu exkluzivity ve prospěch jediného hospodářského subjektu a která zakazuje všem ostatním hospodářským subjektům, včetně hospodářských subjektů se sídlem v jiném členském státu, nabízet prostřednictvím internetu služby, na něž se vztahuje uvedený režim, na území prvně uvedeného členského státu.
(1) Úř. věst. C 223, 30.8.2008.
Full & Egal Universal Law Academy