13.3.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 63/7
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 28. ledna 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hof van Cassatie van België — Belgie) — Belgische Staat v. Direct Parcel Distribution Belgium NV
(Věc C-264/08) (1)
(„Celní kodex Společenství - Celní dluh - Částka cla - Články 217 a 221 - Vlastní zdroje Společenství - Nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 - Článek 6 - Požadavek zaúčtování částky cla před jejím sdělením dlužníkovi - Pojem částky „dlužné ze zákona““)
2010/C 63/10
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Hof van Cassatie van België
Účastníci původního řízení
Žalobce: Belgische Staat
Žalovaná: Direct Parcel Distribution Belgium NV
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Hof van Cassatie van België — Výklad čl. 217 odst. 1 a čl. 221 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (ve znění platném v roce 1992) (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307) a článku 6 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. L 130, s. 1; Zvl. vyd. 01/03, s. 169) — Dodatečný výběr dovozního nebo vývozního cla — Požadavek zaúčtování částky cla před jejím sdělením dlužníkovi — Pojem „zápis do účetních dokladů nebo na jiný rovnocenný nosič údajů“ — Vrácení částek zaplacených bez právního důvodu
Výrok
1)
Článek 221 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, musí být vykládán v tom smyslu, že „zaúčtování“ částky cla, které má být vybráno, upravené v tomto článku je „zaúčtováním“ uvedené částky, jak je definováno v čl. 217 odst. 1 uvedeného nařízení.
2)
„Zaúčtování“ ve smyslu čl. 217 odst. 1 nařízení č. 2913/92 je nutno rozlišovat od zápisu zjištěných nároků do účtů vlastních zdrojů ve smyslu článku 6 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství. Jelikož článek 217 nařízení č. 2913/92 neupravuje podrobná pravidla pro „zaúčtování“ ve smyslu tohoto ustanovení, a tudíž ani minimální technické nebo formální požadavky, musí být toto zaúčtování provedeno tak, aby bylo zajištěno, že příslušné celní orgány zapíší přesnou částku dovozního nebo vývozního cla, která vyplývá z celního dluhu, do účetních dokladů nebo na jiný rovnocenný nosič údajů, aby tak bylo zejména možné s jistotou prokázat zaúčtování dotyčných částek, a to i ve vztahu k dlužníkovi.
3)
Článek 221 odst. 1 nařízení č. 2913/92 musí být vykládán v tom smyslu, že sdělení částky dovozního nebo vývozního cla, které má být zaplaceno, celními orgány odpovídajícím postupem dlužníkovi může být platně provedeno pouze tehdy, byla-li předtím částka tohoto cla uvedenými orgány zaúčtována. Členské státy nemusejí přijmout zvláštní procesní pravidla týkající se podmínek, za kterých musí být dlužníkovi sdělena částka uvedeného cla, pokud mohou být na uvedené sdělení uplatněna vnitrostátní procesní pravidla s obecnou působností, která zajišťují adekvátní informovanost dlužníka cla a která této osobě mohou zaručit obhajobu jejích práv s úplnou znalostí skutkových okolností případu.
4)
Právo Společenství nebrání tomu, aby vnitrostátní soud vycházel z domněnky, týkající se prohlášení celních orgánů, že částka dovozního nebo vývozního cla byla „zaúčtována“ ve smyslu článku 217 celního kodexu před jejím sdělením dlužníkovi, za předpokladu, že bude dodržena zásada efektivity a zásada rovnocennosti.
5)
Článek 221 odst. 1 nařízení č. 2913/92 musí být vykládán v tom smyslu, že před sdělením částky cla, které má být vybráno, musí celní orgány dotyčného členského státu provést zaúčtování této částky a nebyla-li částka řádně zaúčtována v souladu s čl. 217 odst. 1 nařízení č. 2913/92, nemůže být těmito orgány vybrána; tyto si zachovávají možnost provést nové sdělení této částky, dodrží-li podmínky upravené v čl. 221 odst. 1 nařízení č. 2913/92 a ustanovení o promlčení platná k datu vzniku celního dluhu.
6)
Pokud částka dovozního nebo vývozního cla zůstává „dlužná ze zákona“ ve smyslu prvního pododstavce čl. 236 odst. 1 nařízení č. 2913/92, i když byla sdělena dlužníkovi, aniž by předtím byla zaúčtována v souladu s čl. 221 odst. 1 tohoto nařízení, nic to nemění na tom, že pokud již takové sdělení není možné z důvodu, že uplynula lhůta stanovená v čl. 221 odst. 3 uvedeného celního kodexu, musí být tato částka dlužníkovi členským státem, který ji vybral, v zásadě vrácena.
(1) Úř. věst. C 247, 27.9.2008.
Full & Egal Universal Law Academy