3.7.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 179/6
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 20. května 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Oldenburg — Německo) — Arnold und Johann Harms als Gesellschaft bürgerlichen Rechts v. Freerk Heidinga
(Věc C-434/08) (1)
(„Společná zemědělská politika - Integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor - Nařízení (ES) č. 1782/2003 - Režim jednotné platby - Převod platebních nároků - Konečný převod“)
2010/C 179/09
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberlandesgericht Oldenburg
Účastníci původního řízení
Žalobce: Arnold und Johann Harms als Gesellschaft bürgerlichen Rechts
Žalovaný: Freerk Heidinga
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberlandesgericht Oldenburg — Výklad čl. 46 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, s. 1; Zvl. vyd. 03/40, s. 269) — Smluvní ujednání obsažené v dohodě, jímž se navenek provádí úplný a konečný převod platebních nároků a podle něhož nabyvatel, jakožto formální vlastník platebních nároků, má tyto nároky aktivovat obhospodařováním příslušné půdy, ale je povinen část přiznaných plateb odvádět převodci
Výrok
Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání takovému ujednání, jako je ujednání dotčené v původním řízení, jehož předmětem je konečný převod platebních nároků a na základě něhož je postupník jakožto držitel platebních nároků povinen uvedené nároky aktivovat a odvést postupiteli bez jakéhokoliv časového omezení všechny platby, které jsou mu z tohoto důvodu vyplaceny, nebo jejich část, pod podmínkou, že účelem takovéhoto ujednání není umožnit postupiteli, aby si ponechal část platebních nároků, které formálně postoupil, ale určit odkazem na hodnotu této části platebních nároků cenu dohodnutou za postoupení všech platebních nároků.
(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009.
Full & Egal Universal Law Academy