19.2.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 55/4
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 7. prosince 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Peter Pammer v. Reederei Karl Schlüter GmbH & Co KG (C-585/08), Hotel Alpenhof GesmbH v. Oliver Heller (C-144/09)
(Spojené věci C-585/08 a C-144/09) (1)
(Soudní příslušnost v občanských a obchodních věcech - Nařízení (ES) č. 44/2001 - Článek 15 odst. 1 písm. c) a odstavec 3 - Příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv - Smlouva týkající se plavby na nákladní lodi - Pojem „souborné služby pro cesty“ - Smlouva týkající se hotelového pobytu - Prezentace plavby a hotelu na internetové stránce - Pojem „činnost „zaměřená na“ členský stát, ve kterém má spotřebitel bydliště“ - Kritéria - Dostupnost internetové stránky)
2011/C 55/06
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberster Gerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobci: Peter Pammer (C-585/08), Hotel Alpenhof GesmbH (C-144/09)
Žalovaní: Reederei Karl Schlüter GmbH & Co KG (C-585/08), Oliver Heller (C-144/09)
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberster Gerichtshof (Rakousko) — Výklad čl. 15 odst. 1 písm. c) a odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42) — Příslušnost ve věcech spotřebitelských smluv — Minimální znaky internetové stránky, které jsou nezbytné pro to, aby bylo možné považovat na ní nabízené služby za činnosti „zaměřené“ na členský stát, ve kterém má spotřebitel své bydliště
Výrok
1)
Smlouva, jejímž předmětem je taková plavba na nákladní lodi, jako je plavba dotčená ve věci C-585/08, je přepravní smlouvou, která poskytuje kombinaci dopravy a ubytování zahrnutou v ceně ve smyslu čl. 15 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.
2)
Za účelem určení, zda podnikatel, jehož činnost je prezentována na jeho internetové stránce nebo na internetové stránce jeho zprostředkovatelské společnosti, může být považován za podnikatele „zaměřujícího“ činnost na členský stát, na jehož území má spotřebitel své bydliště ve smyslu čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení č. 44/2001, je třeba ověřit, zda před případným uzavřením smlouvy se spotřebitelem z uvedených internetových stránek a celkové činnosti podnikatele vyplývalo, že podnikatel zamýšlel obchodovat se spotřebiteli s bydlištěm v jednom či více členských státech, včetně členského státu, ve kterém má spotřebitel bydliště, v tom smyslu, že byl připraven uzavřít s nimi smlouvu.
Následující skutečnosti, jejichž výčet není taxativní, mohou představovat indicie umožňující se domnívat, že činnost podnikatele je zaměřena na členský stát bydliště spotřebitele: mezinárodní povaha činnosti, popis cesty do sídla podnikatele s počátkem v jiných členských státech, použití jiného jazyka nebo jiné měny, než jsou jazyk nebo měna, které jsou obvykle používány v členském státě, ve kterém má podnikatel sídlo s možností provést rezervaci a potvrdit ji v tomto jiném jazyce, uvedení telefonického spojení s mezinárodním předčíslím, vynaložení nákladů na službu sponzorovaných odkazů na internetu s cílem usnadnit spotřebitelům s bydlištěm v jiných členských státech přístup na stránku podnikatele nebo jeho zprostředkovatele, použití jiného jména domény prvního řádu, než je doména členského státu, ve kterém má podnikatel sídlo, a uvedení mezinárodní klientely složené ze zákazníků s bydlištěm v jiných členských státech. Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby existenci takových indicií ověřil.
Naproti tomu pouhá dostupnost internetové stránky podnikatele nebo jeho zprostředkovatelské společnosti v členském státě, na jehož území má spotřebitel bydliště, nepostačuje. Stejně je tomu v případě uvedení elektronické adresy, jakož i dalších kontaktních údajů nebo v případě využití jazyka nebo měny, které jsou obvykle používány v členském státě, ve kterém má podnikatel sídlo
(1) Úř. věst. C 44, 21.2.2009
Úř. věst. C 153, 4.7.2009
Full & Egal Universal Law Academy