Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 24. března 2009 – Komise v. Lucembursko
(Věc C‑184/08)
„Nesplnění povinnosti státem – Nařízení (ES) č. 648/2004 – Článek 18 – Trh detergentů a povrchově aktivních látek, které mají být součástí detergentů – Sankce v případě nesplnění“
1. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Přezkum opodstatněnosti Soudním dvorem – Stav, který je třeba vzít v úvahu – Stav po uplynutí lhůty stanovené v odůvodněném stanovisku (Článek 226 ES) (viz bod 8)
2. Členské státy – Povinnosti – Nesplnění povinnosti – Odůvodnění (Článek 226 ES; nařízení Evropského parlamentu a Komise č. 648/2004, čl. 17 odst. 4, a 18) (viz bod 10)
Předmět
Nesplnění povinnosti státem – Nepřijetí nebo neoznámení odrazujících, účinných a přiměřených sankcí za každé porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (Úř. věst. L 104, s. 1; Zvl. vyd. 13/34, s. 48) ve stanovené lhůtě
Výrok
1)
Lucemburské velkovévodství tím, že ve stanovené lhůtě nepřijalo sankce na základě článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z tohoto článku.
2)
Lucemburskému velkovévodství se ukládá náhrada nákladů řízení.
Full & Egal Universal Law Academy