2.8.2008
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 197/10
Žaloba podaná dne 14. května 2008 – Komise Evropských společenství v. Rakouská republika
(Věc C-198/08)
(2008/C 197/15)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupce: W. Mölls, zmocněnec)
Žalovaná: Rakouská republika
Návrhová žádání žalobkyně
—
určit, že Rakouská republika tím, že přijala a ponechala v platnosti právní předpisy, podle kterých jsou minimální prodejní ceny cigaret a jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret určovány státem, nesplnila povinnosti, které po ni vyplývají z čl. 9 odst. 1 směrnice Rady 95/59/ES ze dne 27. listopadu 1995 (1),
—
uložit Rakouské republice náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Tabákové výrobky jsou jednou ze tří skupin výrobků, které jsou předmětem harmonizace právními předpisy Společenství týkajícími se spotřebních daní. Směrnice 95/59/ES obsahuje obecná ustanovení použitelná na všechny tabákové výrobky a rovněž upravuje strukturu spotřební daně z cigaret. Článek 9 odst. 1 zakotvuje zásadu, že jak výrobce tak dovozce mají právo určit nejvyšší cenu každého tabákového výrobku. Toto ustanovení zaručuje nejen to, že na daňový základ se ve všech členských státech použijí stejné zásady; ale rovněž zamezuje tomu, aby dosažení cílů směrnice bylo zmařeno cenovými předpisy státu poškozujícími hospodářskou soutěž a vnitřní trh.
Předpis přijatý v Rakousku v roce 2006, podle kterého jsou minimální ceny cigaret a jemně řezaného tabáku k ruční výrobě cigaret určovány státními orgány, porušuje výše uvedené ustanovení směrnice 95/59/ES. Stanovení minimálních cen vylučuje cenové rozdíly mezi různými výrobky, které mohou existovat v důsledku rozdílných faktorů ovlivňujících utváření ceny, tím, že maloobchodní ceny v nižší cenové kategorii jsou ihned zvýšeny na minimální úroveň. Takový mechanismus vede nepochybně k narušení oběhu zboží mezi členskými státy, a to i pokud je minimální cena, jak tomu je v Rakousku, vyvozena z průměrných tržních cen.
Jedním ze zájmů, které členské státy mohou sledovat svou obchodní a daňovou politikou, je samozřejmě ochrana veřejného zdraví. To rovněž zahrnuje cíl držet cenu tabákových výrobků na vysoké úrovni. Ačkoli členské státy mohou využít v plném rozsahu daňové mechanismy pro účely zohlednění tohoto cíle, nemohou se opírat o tyto zájmy za účelem odchýlení se od ustanovení dotčené směrnice, jelikož by tak porušily fungování vnitřního trhu.
V souladu s Komisí je zdanění účinným a dostačujícím mechanismem cenové regulace. Příklady z jiných členských států rovněž prokazuji, že cenu tabákových výrobků lze zvýšit jak samotným daňovým tlakem, jelikož daň může být zvýšena libovolně za účelem zvýšení konečné ceny, bez ohledu na přesný zisk dotčených výrobců nebo rozsah, ve kterém jsou ochotni prodávat bez zisku nebo dokonce se ztrátou. Takový přístup, podle kterého zdanění funguje jako objektivní cenový faktor, nejenže zamezuje nepříznivým důsledkům minimálních cen na hospodářskou soutěž a na vnitřní trh, ale rovněž i následné nevýhodě související s minimálními cenami, a to ochraně marží výrobců tabákových výrobků. Tento důsledek nijak nenapomáhá ochraně zdraví, ale je ve skutečnosti kontraproduktivní. Komise je proto rovněž přesvědčena, že požadovanou ochranu veřejného zdraví lze zajistit prostřednictvím dynamické a úspěšné státní daňové politiky, aniž by bylo potřeba uchýlit se k minimálním cenám, které jsou neslučitelné s článkem 9 směrnice 95/59/ES.
(1) Úř. věst. L 291, s. 40; Zvl. vyd. 09/01, s. 283.
Full & Egal Universal Law Academy