30.8.2008
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 223/22
Kasační opravný prostředek podaný dne 29. května 2008 Massimem Gianninim proti rozsudku Soudu prvního stupně (třetího senátu) vydanému dne 12. března 2008 ve věci T-100/04, Massimo Giannini v. Komise
(Věc C-231/08 P)
(2008/C 223/34)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Massimo Giannini (zástupci: L. Levi a C. Ronzi, advokátky)
Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
—
zrušit rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 12. března 2008 ve věci T-100/04;
—
v návaznosti na to vyhovět návrhovým žádání, která navrhovatel uplatnil v prvním stupni, a tedy:
—
zrušit rozhodnutí výběrové komise pro otevřené výběrové řízení KOM/A/9/01 o nezapsání navrhovatelova jména na seznam kandidátů vhodných pro přijetí, tj. rozhodnutí, o kterém byl navrhovatel vyrozuměn dopisem ze dne 11. června 2003, a rovněž, bude-li třeba, zrušit rozhodnutí, kterým byla zamítnuta navrhovatelova žádost o přezkum, tj. rozhodnutí, o kterém byl navrhovatel vyrozuměn dopisem ze dne 8. července 2003, a zrušit rozhodnutí, kterým se zamítá navrhovatelova stížnost, tj. rozhodnutí, o kterém byl navrhovatel vyrozuměn dopisem ze dne 2. prosince 2003;
—
přiznat náhradu škody za majetkovou újmu, přičemž tato škoda je vyčíslena zaprvé jako rozdíl mezi příspěvkem v nezaměstnanosti pobíraným po skončení pracovní smlouvy dočasného zaměstnance a platem úředníka s platovým zařazením A 7/4, a zadruhé, po uplynutí doby nezaměstnanosti, jako částka odpovídající odměňování úředníka s platovou třídou A7/5, a za nemajetkovou újmu, která je vyčíslena na částku 1 euro;
—
uložit odpůrkyni náhradu veškerých nákladů řízení vynaložených v řízení v prvním stupni a v řízení o kasačním opravném prostředku
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatel uplatňuje na podporu svého kasačního opravného prostředku v podstatě tři hlavní důvody.
Jako první důvod navrhovatel uvádí výtku, že Soud porušil právo na spravedlivý proces, a konkrétně právo na to, aby o věci bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Navrhovatel tvrdí, že ode dne podání žaloby Soudu do vyhlášení napadeného rozsudku uplynuly čtyři roky. Přitom takováto délka nebyla podle navrhovatele odůvodněna žádnou mimořádnou okolností. Spis k této věci nebyl ani mimořádně obsáhlý, ani právně složitý a žalobce měl skutečný zájem na výsledku řízení.
Jako druhý důvod navrhovatel uvádí, že Soud porušil články 4, 27 a 29 služebního řádu a opomněl vzít v úvahu jak pojem „služební zájem“, tak povinnosti řádné péče, k níž jsou orgány Společenství povinny ve vztahu ke svým zaměstnancům a úředníkům. Navrhovatel je toho názoru, že Soud směšuje vstup do veřejné služby Společenství na základě otevřeného výběrového řízení, jehož cílem je vytvořit rezervu kandidátů vhodných k přijetí, a pokračování kariéry osob, které již byly přijaty na základě mechanismů přeložení a povyšování upravených ve služebním řádu.
Jako svůj třetí důvod navrhovatel uvádí, že Soud porušil povinnost uvést odůvodnění rozsudku a zásadu nediskriminace a dodržování práv obhajoby, a dále uvádí, že Soud zkreslil důkazy, které mu byly předloženy k posouzení. Uvedený důvod se dělí na tři části.
V první části svého třetího důvodu navrhovatel tvrdí, že Soud porušil jak zásadu nediskriminace, tak povinnost uvést odůvodnění a pravidla, jimiž se řídí provádění důkazů, když dospěl k závěru, že okolnost, že někteří kandidáti ve výběrovém řízení znali dokument, který byl podkladem pro písemnou zkoušku, nebyla porušením zásady nediskriminace, a nevyžadoval od odpůrkyně, aby předložila konkrétní důkazy o neexistenci diskriminace spojené s touto okolností.
V druhé části téhož důvodu tvrdí, že došlo k porušení zásady nediskriminace a ke zkreslení důkazů, které byly Soudu předloženy k posouzení, v rozsahu, v němž měl Soud za to, že složení výběrové komise bylo natolik stabilní, aby bylo zajištěno srovnání a objektivní známkování kandidátů, i když informace obsažené ve spise naopak prokazovaly nedostatek stability ve složení této výběrové komise, a to, že odpůrkyně nesdělila Soudu několik zásadních faktických informací.
Ve třetí části tohoto důvodu se navrhovatel znovu dovolává porušení zásady nediskriminace a pravidel, kterými se řídí provádění důkazů, jakož i porušení práv obhajoby, která se vážou k závěrům, k nimž dospěl Soud ohledně nestrannosti výběrové komise.
Full & Egal Universal Law Academy