22.11.2008
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 301/14
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale Amministrativo Regionale per la Sicilia (Itálie) dne 21. srpna 2008 – ERG Raffinerie Mediterraneee SpA a další v. Ministero dello Sviluppo Economico a další
(Věc C-378/08)
(2008/C 301/26)
Jednací jazyk: italština
Předkládající soud
Tribunale Amministrativo Regionale per la Sicilia.
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: ERG Raffinerie Mediterraneee SpA a další
Žalovaní: Ministero dello Sviluppo Economico a další
Předběžné otázky
1)
Brání zásada „znečišťovatel platí“ (článek 174, dříve čl. 130r odst. 2 Smlouvy o ES) a ustanovení směrnice 2004/35/ES (1) ze dne 21. dubna 2004, jak je uvedeno výše, vnitrostátnímu právnímu předpisu, jenž dovoluje veřejnému orgánu, aby uložil soukromým podnikatelům – pouze z toho důvodu, že v současnosti vykonávají svou činnost v oblasti, která je dlouhodobě znečišťována, nebo v sousedství dlouhodobě kontaminované oblasti – že mají provést opatření k nápravě bez ohledu na jakékoliv šetření zaměřené na zjištění toho, kdo je za znečištění odpovědný?
2)
Brání zásada „znečišťovatel platí“ (článek 174, dříve čl. 130r odst. 2 Smlouvy o ES) a ustanovení směrnice 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004, jak je uvedeno výše, vnitrostátnímu právnímu předpisu, jenž dovoluje veřejnému orgánu, aby stanovil zvláštním způsobem odpovědnost za náhradu škody na životním prostředí subjektu majícího věcná práva a/nebo vykonávajícího podnikatelskou činnost v kontaminované oblasti, a to pouze na základě vztahu „umístění“ subjektu (tedy na základě toho, že se jedná o podnikatele, jenž vykonává činnost v dané lokalitě), aniž by tedy bylo nutné předem zjišťovat příčinnou souvislost mezi chováním tohoto subjektu a znečištěním?
3)
Brání právní úprava Společenství podle článku 174, dříve čl. 130r odst. 2 Smlouvy o ES, a ustanovení směrnice 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 vnitrostátnímu právnímu předpisu, jenž přesahuje zásadu „znečišťovatel platí“ a dovoluje veřejnému orgánu, aby stanovil zvláštním způsobem odpovědnost za náhradu škody na životním prostředí subjektu majícího věcná práva a/nebo podnikajícího v kontaminované oblasti, aniž by bylo nutné kromě příčinné souvislosti mezi chováním tohoto subjektu a znečištěním předem zjišťovat ani existenci subjektivní podmínky úmyslu nebo jiného zavinění?
4)
Brání zásady Společenství ve věci ochrany hospodářské soutěže stanovené ve Smlouvě o založení Evropského společenství a v uvedených směrnicích 2004/18/ES (2), 93/97/EHS (3) a 89/665/EHS (4) vnitrostátnímu právnímu předpisu, jenž dovoluje veřejnému orgánu, aby přímo a bez předchozího potřebného veřejného řízení zadával soukromým subjektům (Società Sviluppo S.p.A. a Sviluppo Italia Aree Produttive S.p.A.) činnost popisu sedimentů, projektování a provedení sanace – tedy provádění veřejných prací – na území, jež je v majetku státu?
(1) Úř. věst. L 143, s. 56.
(2) Úř. věst. L 134, s. 114.
(3) Úř. věst. L 290, s. 1.
(4) Úř. věst. L 395, s. 33.
Full & Egal Universal Law Academy