7.2.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 32/15
Kasační opravný prostředek podaný dne 11. listopadu 2008 Claudií Gualtieri proti rozsudku Soudu prvního stupně (čtvrtého senátu) vydanému dne 10. září 2008 ve věci T-284/06, Gualtieri v. Komise
(Věc C-485/08 P)
(2009/C 32/25)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Claudia Gualtieri (zástupci: P. Gualtieri a M. Gualtieri, advokáti)
Další účastnice řízení: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)
—
zamítnut všechny ostatní návrhy, námitky a žalobní důvody;
—
přijmout nejvhodnější rozhodnutí a učinit nejvhodnější zjištění;
—
vyhovět uvedeným důvodům týkajícím se různých projednávaných otázek a s nimi souvisejícím návrhovým žádáním, která jsou v každém případě v plném rozsahu zopakovaná v tomto kasačním opravném prostředku;
—
uvést právní zásady týkající se toho, že vztah mezi dočasně přidělenými národní odborníky (NDO) a Komisí Evropských společenství je podřízeným pracovněprávním vztahem srovnatelným se vztahem dočasných zaměstnanců a že příspěvky placené NDO mají povahu odměny;
—
prohlásit, že v souladu s právem Společenství musí stejná pracovní plnění vést k platbě stejné odměny a že v každém případě platba případných vyrovnání ženatým (vdaným) osobám, které se liší od vyrovnání placených osobám svobodným nebo žijícím v partnerském vztahu, vede k diskriminaci v neprospěch člena zákonné rodiny;
—
podpůrně prohlásit, že příspěvky stanovené v článku 17 rozhodnutí o NDO se mají navrhovatelce zaplatit v plném rozsahu od okamžiku jejího skutečného rozchodu nebo podání dohody o rozvodu k soudu v Bruselu;
—
v důsledku toho zrušit celý, nebo část napadeného rozsudku, vydaného Soudem prvního stupně Evropských společenství dne 10. září 2008 a vyhlášeného následujícího dne, a vyhovět zcela nebo částečně návrhům a návrhovým žádáním předloženým v prvním stupni a ve fázi kasačního opravného prostředku, nebo vrátit věc Soudu prvního stupně, aby případně rozhodl ve věci samé;
—
uložit Komisi Evropských společenství náhradu všech nákladů řízení v obou stupních, a podpůrně náhradu nákladů řízení v prvním stupni.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Zaprvé, ze všech ustanovení upravujících právní postavení NDO nezpochybnitelně a zjevně vyplývá, že vztah s původním správním orgánem se přerušuje po celou dobu dočasného přidělení a že během tohoto období se národní odborník plně začleňuje do orgánu Komise, v jehož výlučný prospěch je povinen vykonávat vlastní funkce, takže v důsledku toho dochází ke zjevnému přiblížení (přesněji ke shodě) jeho právního postavení s postavením zaměstnanců (přinejmenším dočasných zaměstnanců), kteří mají zase podobné postavení jako úředníci, pokud jde o pracovní podmínky a otázky odměňování.
Podle výše uvedeného, jakož i ustanovení čl. 141 odst. 2 ES (podle kterého se odměnou rozumí rovněž veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním), které jsou normou vyšší právní síly než ustanovení článku 17 rozhodnutí o NDO, a podle ustanovení služebního řádu úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství (čl. 62 třetí pododstavec: „odměna se skládá ze základního platu, rodinných přídavků a jiných příspěvků“) mají příspěvky placené NDO povahu odměny jako obdobné příspěvky, na které mají právo úředníci a ostatní zaměstnanci.
Navrhovatelka tedy tvrdí, že existuje obecná zásada, zakotvená zejména v právu Společenství, podle které musí být za stejnou práci vyplacena poskytovateli stejná odměna v souladu s tím, co stanoví článek EÚLP, směrnice 2000/43/CE (1) ze dne 29. června 2000, směrnice 2000/78/CE (2) ze dne 27. listopadu 2000 a články 3 odst. 2, 136, 137 písm. i) a čl. 141 odst. 1 ES.
Naopak výklad Soudu prvního stupně vede k tomu, že dva pracovníci, kteří vykonávají stejnou práci, jsou odměňováni rozdílně, pokud manžel/manželka jednoho z nich má v okamžiku aktu přidělení již bydliště v Bruselu, což způsobuje závažnou diskriminaci v neprospěch členů zákonné rodiny, a to přes významnou ochranu, kterou má tento institut ve vnitrostátních a mezinárodních právních předpisech, jakož i snahu práva rozdílných členských států, služebního řádu úředníků (čl. 1 odst. 1 a 2 písm. c) přílohy VII) a judikatury Evropského soudu pro lidská práva přiblížit jej k faktickému spolužití.
Dále, platba všech příspěvků měla být uskutečněna přinejmenším ode dne ukončení spolužití, protože v právních ustanoveních neexistuje zmínka o údajné nezbytnosti odkázat na počátek vztahu, aniž by se zohlednily pozdější změny.
Pokud jde o námitku protiprávnosti článku 20 rozhodnutí o NDO, navrhovatelka tvrdila, přičemž odkázala na článek 241 ES, že skutkové a právní důvody, na kterých se tato námitka zakládá, byly vysvětleny podrobně a srozumitelně, takže žalovaná nevznesla žádnou námitku, a že odkaz na tento článek 241 v každém případě jasně směřoval k obdržení rozhodnutí o sporných otázkách, a to i ve zpochybněném případě opožděnosti žaloby.
Navíc navrhovatelka vzala zpět žalobní důvod vycházející z porušení zásady legitimního očekávání a požádala o změnu rozhodnutí o nákladech sporu, které měly být podle článků 87 a 88 jednacího řádu Soudu prvního stupně zcela uhrazeny. Nakonec uplatnila, že skutečnost, že se Soud zabýval sporem ve věci samé a rozhodl v něm, znamená nezpochybnitelně uznání přípustnosti žaloby, které nemůže být v této fázi již zpochybněno.
Navrhovatelka tedy navrhuje, aby Soudní dvůr poté, co oznámí právní zásady, podle kterých je vztah mezi NDO a Komisí podřízeným pracovněprávním vztahem, srovnatelným se vztahem dočasných zaměstnanců, a příspěvky placené těmto NDO mají povahu odměny, prohlásil, že podle práva Společenství musí stejná pracovní plnění vést k platbě stejné odměny a že v každém případě platba případných vyrovnání osobám žijícím v manželském svazku lišící se od vyrovnání placených osobám svobodným nebo žijícím v partnerském vztahu způsobuje diskriminaci v neprospěch člena zákonné rodiny, nebo podpůrně, že příspěvky stanovené v článku 17 rozhodnutí o NDO se mají navrhovatelce zaplatit v plném rozsahu ode dne jejího skutečného rozchodu nebo podání dohody o rozvodu k soudu v Bruselu.
(1) Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, s. 22; Zvl. vyd. 20/01, s. 23).
(2) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, s. 16; Zvl. vyd. 05/04, s. 79).
Full & Egal Universal Law Academy