21.2.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 44/29
Žaloba podaná dne 25. listopadu 2008 – Komise Evropských společenství v. Francouzská republika
(Věc C-512/08)
(2009/C 44/48)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: G. Rozet a E. Traversa, zmocněnci)
Žalovaná: Francouzská republika
Návrhová žádání žalobkyně
—
určit, že Francouzská republika tím,
—
že podle článku R-332-4 Code de la sécurité sociale (zákon o sociálním zabezpečení) činí úhradu výdajů za zdravotní služby, které jsou dostupné v lékařské ordinaci a které vyžadují použití značného materiálního vybavení, jak je uvedeno v článku R-712-2 II des Code de la santé publique (zákon o veřejném zdraví), závislou na vydání předchozího povolení,
—
že ani v článku R-332-4 ani v jiném ustanovení francouzského práva nestanoví možnost přiznat pacientovi pojištěnému ve francouzském systému sociálního zabezpečení dodatečnou úhradu za podmínek stanovených v bodě 53 rozsudku ze dne 12. července 2001, Vanbraekel a další (C-368/98),
nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 49 smlouvy o ES;
—
uložit Francouzské republice náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu své žaloby Komise vznáší dva žalobní důvody.
Svým prvním žalobním důvodem Komise zpochybňuje nezbytnost předchozího povolení pro možnost obdržení úhrady některé, nikoli nemocniční zdravotní péče provedené v jiném členském státě. I když totiž tento požadavek může být odůvodněn, pokud se týká zdravotních služeb provedených v nemocničním zařízení, nezbytností zajistit jak dostatečný a trvalý přístup k vyvážené nabídce kvalitní nemocniční péče, tak i udržení tím způsobených výdajů ve zvládnutelných mezích, nezdá se podle žalobkyně přiměřený, pokud jde o zdravotní služby poskytnuté mimo nemocnici. Mnohé nástroje mohou omezit případný finanční dopad zrušení předchozího povolení, jako je možnost členských států určit rozsah péče hrazené zdravotním zabezpečením příslušející pojištěncům nebo vnitrostátní podmínky poskytování služeb, pokud nejsou diskriminační ani nevedou k omezení volného pohybu osob.
Svým druhým žalobním důvodem Komise mimoto vytýká, že ve francouzském právu chybí ustanovení umožňující přiznat pacientovi, který je pojištěncem francouzského sociálního zabezpečení, dodatečnou úhradu za podmínek stanovených v bodě 53 rozsudku ze dne 12. července 2001, Vanbraekel a další (C-368/98), totiž úhradu odpovídající rozdílu vzhledem k částce, na jakou by měl nárok, kdyby mu nemocniční péče byla poskytnuta v jeho vlastním členském státě. Pacienti pojištění v uvedeném systému sociálního zabezpečení tudíž údajně plně nepožívají práv, která jsou jim přiznána článkem 49 ES, ve světle výkladu Soudního dvora.
Full & Egal Universal Law Academy