21.2.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 44/30
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Monomeles Protodikeio Athinon (Řecko) dne 27. listopadu 2008 – Archontia Koukou v. Elliniko Dimosio (Řecký stát)
(Věc C-519/08)
(2009/C 44/50)
Jednací jazyk: řečtina
Předkládající soud
Monomeles Protodikeio Athinon (Řecko)
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Archontia Koukou
Žalovaný: Elliniko Dimosio
Předběžné otázky
1)
Má být ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, která tvoří přílohu směrnice 1999/70/ES, vykládáno tak, že objektivním důvodem ospravedlňujícím uzavření po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou může být okolnost, že tyto smlouvy byly uzavřeny na základě legislativního ustanovení, které stanoví uzavírání pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou nezávisle na tom, zda tyto smlouvy nebo poměry ve skutečnosti slouží k uspokojování stálých a trvalých potřeb zaměstnavatele?
2)
Představuje přidání kriterií zjištění zneužití, prostřednictvím opatření přijatých pro provedení ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou (např. maximální délka trvání smluv a počet obnovení, v rámci nichž je zaměstnání možné i bez udání objektivního důvodu, který by ospravedlňoval uzavření nebo obnovení pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou), nepřípustné snížení, ve smyslu ustanovení 8 bodu 3 rámcové dohody, obecné úrovně ochrany poskytované před vstupem směrnice 1999/70/ES v platnost, vzhledem k tomu, že v právním režimu předcházejícím směrnici 1999/70/ES bylo jediným kritériem umožňujícím zjištění zneužití kriterium zaměstnání na základě pracovní smlouvy nebo poměru uzavřených bez objektivního důvodu na dobu určitou?
3)
Představuje ustanovení obsahující obecné a nevyčerpávající výčty výjimek, které jsou obsaženy v trvalých ustanoveních nařízení prezidenta č. 164/2004, z maximálních hranic stanovených v zásadě pro uzavírání po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou, účinné opatření pro předcházení zneužití vznikajícímu využitím po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou, ve smyslu ustanovení 5 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou?
4)
Lze za opatření účinná pro předcházení zneužití a ochranu před tímto zneužitím, ve smyslu ustanovení 5 rámcové dohody, považovat taková opatření, která jsou předmětem věci v původním řízení, obsažená v článku 7 nařízení prezidenta č. 164/2004, pokud:
a.
tato opatření stanoví jako prostředek k předcházení zneužití a ochraně zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou před tímto zneužitím povinnost zaměstnavatele zaplatit odměnu a „odstupné“ v případech zneužívajícího zaměstnání na základě po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou, vzhledem k tomu, že i) povinnost zaplatit odměnu a „odstupné“ je stanovena vnitrostátním právem pro každý případ pracovního poměru a jejím specifickým účelem není předcházet zneužití, ve smyslu rámcové dohody, a ii) zejména povinnost zaplatit „odstupné“ při výpovědi pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou je následkem uplatnění ustanovení 4 rámcové dohody, které se týká zákazu diskriminace zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou oproti srovnatelným zaměstnancům v pracovním poměru na dobu neurčitou, a
b.
tato opatření stanoví jako prostředek k předcházení zneužití uplatnění sankcí na příslušné orgány zaměstnavatele v případě, že bylo shledáno, že totožné nebo obdobné sankce, které byly stanoveny rovněž v minulosti pro veřejný sektor, nebyly účinné pro účely předcházení zneužití vznikajícímu využitím po sobě jdoucích pracovních smluv nebo poměrů na dobu určitou?
5)
Představují správné provedení směrnice 1999/70/ES do řeckého právního řádu, i když jsou účinná, taková opatření, jako jsou opatření obsažená v článku 11 nařízení prezidenta č. 164/2004, která vstoupila v platnost dne 19. července 2004, tj. po uplynutí lhůty stanovené ve směrnici 1999/70/ES, kterým byla přiznána zpětná účinnost pouze v délce 3 měsíců, takže se vztahují pouze na po sobě jdoucí pracovní smlouvy nebo poměry na dobu určitou platné po 19. dubnu 2004 a nevztahují se na pracovní smlouvy nebo poměry na dobu určitou, které byly uzavřeny jako po sobě jdoucí rovněž po uplynutí lhůty pro provedení směrnice 1999/70/ES a před 19. dubnem 2004?
6)
Je v případě, že by bylo shledáno, že opatření obsažená v nařízení prezidenta č. 164/2004, přijatá za účelem provedení ustanovení 5 rámcové dohody nejsou účinná, soud v rámci své povinnosti výkladu vnitrostátního práva v souladu s právem Společenství povinen použít v souladu se směrnicí 1999/70/ES řecké právo platné před vstupem nařízení prezidenta v platnost (jako čl. 8 odst. 3 zákona č. 2112/1920), na základě kterého je možné zajistit ochranu žalobce před zneužitím tak, že vede k odstranění následků porušení práva Společenství?
7)
Je v případě, že by bylo shledáno, že opatření obsažená v nařízení prezidenta č. 164/2004 nejsou účinná a že se uplatní dříve platný právní režim (čl. 8 odst. 3 zákona č. 2112/1920), v rámci povinnosti výkladu vnitrostátního práva v souladu s právem Společenství, slučitelné s právem Společenství vykládat nadřazené právní normy vnitrostátního právního řádu (čl. 103 odst. 8 Ústavy) v tom smyslu, že tyto normy absolutně zakazují přeměnu smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou, i když se ukáže, že tyto smlouvy byly ve skutečnosti uzavřeny zneužívajícím způsobem na základě ustanovení určených k uspokojování výjimečných a obecně dočasných potřeb, zatímco těmito smlouvami byly naopak uspokojovány stálé a trvalé potřeby zaměstnavatele ve veřejném sektoru (viz rozsudky pléna Areios Pagos č. 19/2007 a č. 20/2007), přestože přichází v úvahu též výklad, podle něhož se takový zákaz musí omezit pouze na pracovní smlouvy na dobu určitou, které byly skutečně uzavřeny za účelem uspokojování dočasných, nepředvídaných, naléhavých a výjimečných potřeb, a netýká se případů, kdy tyto smlouvy byly ve skutečnosti uzavřeny za účelem uspokojování stálých a trvalých potřeb (viz rozsudek pléna Areios Pagos č. 18/2006)?
8)
Je s právem Společenství slučitelná skutečnost, že po vstupu nařízení prezidenta č. 164/2004 v platnost spadají spory týkající se pracovních poměrů na dobu určitou a ustanovení 5 rámcové dohody do výlučné pravomoci správních soudů, pokud to zejména ztěžuje přístup k soudní ochraně žalujícího zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou, vzhledem k tomu, že před přijetím nařízení prezidenta č. 164/2004 spadaly všechny spory týkající se pracovních poměrů na dobu určitou do pravomoci občanských soudů, v rámci zvláštního řízení v pracovněprávních sporech, které bylo výhodnější, pokud jde o formální náležitosti, jednodušší a méně nákladné pro žalujícího zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou a zpravidla rychlejší?
Full & Egal Universal Law Academy