7.3.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 55/15
Kasační opravný prostředek podaný dne 23. prosince 2008 People's Mojahedin Organization of Iran proti rozsudku Soudu prvního stupně (sedmého senátu) vydanému dne 23. října 2008 ve věci T-256/07: People's Mojahedin Organization of Iran v. Rada Evropské unie
(Věc C-576/08 P)
(2009/C 55/24)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: People's Mojahedin Organization of Iran (zástupci: J.-P. Spitzer, lawyer, D. Vaughan QC, M..-E. Demetriou, barrister )
Další účastníci řízení: Rada Evropské Unie, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Komise Evropských společenství, Nizozemské království
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
—
zrušit rozhodnutí Soudu prvního stupně v rozsahu, v němž zamítl návrh PMOI na zrušení rozhodnutí Rady 2007/445/ES (1) jako neopodstatněný;
—
zrušit rozhodnutí 2007/445/ES v rozsahu, v němž se dotýká PMOI;
—
uložit Radě náhradu nákladů navrhovatelky u tohoto soudu a ohledně rozhodnutí 2007/445/ES před Soudem prvního stupně.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka uvádí, že ve věci, která se týká základních práv a užití čl. 1 odst. 4 a čl. 1 odst. 6 společného postoje 931/2001 a čl. 2 odst. 3 nařízení 2580/2001 ohledně opatření Společenství, kterým byla organizace People's Mojahedin of Iran ponechána na seznamu zakázaných organizací:
(1)
Při zjišťování, zda se Rada dopustila zjevně nesprávného posouzení Soud prvního stupně nepřezkoumal rozhodnutí 2006/445/ES v plném rozsahu, jak to požaduje Smlouva o ES;
(2)
Soud prvního stupně neuplatnil zásadu účinné soudní ochrany, jelikož neprovedl vyčerpávající přezkum;
(3)
Soud prvního stupně se dopustil právního omylu svým konstatováním, že se Rada přijetím svého rozhodnutí nedopustila zjevně nesprávného posouzení. Rada a Soud prvního stupně měly k dispozici veškerá fakta a argumenty, které byly předloženy vnitrostátnímu soudu a měly podrobně zkoumat skutečnosti svědčící v její prospěch;
(4)
Soud prvního stupně se podle čl. 1 odst. 4 a 6 zmíněného společného postoje a čl. 2 odst. 3 zmíněného nařízení dopustil nesprávného právního posouzení odmítnutím tvrzení navrhovatele, že pouze současná teroristická činnost může odůvodňovat další ponechání určité osoby na zmiňovaném seznamu;
(5)
Soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, že Rada mohla správně vyloučit skutečnosti svědčící ve prospěch navrhovatelky na základě jeho závěrů ohledně záležitostí, jichž se týkal předcházející důvod kasačního opravného prostředku;
(6)
Soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, že Rada uvedla dostatečné důvody pro svůj závěr, že skutečnosti svědčící ve prospěch navrhovatelky, které tato předložila ohledně záležitostí týkajících se období po roce 2001, neodůvodňují [její žádost, o ne]ponechání navrhovatelky na seznamu zakázaných organizací.
(1) Rozhodnutí Rady ze dne 28. června 2007, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a zrušují rozhodnutí 2006/379/ES a 2006/1008/ES (2007/445/ES), Úř. věst. L 169, s. 58.
Full & Egal Universal Law Academy