20.12.2008
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 327/31
Žaloba podaná dne 30. září 2008 – Sacem v. Komise
(Věc T-422/08)
(2008/C 327/58)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Société des auteurs, compositeurs et éditeurs de musique (Sacem) (Neuilly-sur-Seine, Francie) (zástupce: H. Calvet, advokát)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhové žádání žalobkyně
—
zrušit rozhodnutí vydané Komisí dne 16. července 2008 ve věci COMP/C2/38.698 – CISAC, v rozsahu, v němž i) ve svém článku 1 shledává, že žalobkyně porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP tím, že použila ve svých dohodách o vzájemném zastupování omezení členství, která byla obsažena v článku 11 (II) vzorové smlouvy CISAC, nebo tím, že tato omezení fakticky uplatňovala a ii) žalobkyni v důsledku toho, v článku 4.1 rozhodnutí, ukládá okamžitě ukončit toto protiprávní jednání, pokud tak již neučinila, a uvědomit Komisi o všech opatřeních přijatých za tímto účelem;
—
zrušit rozhodnutí vydané Komisí dne 16. července 2008 ve věci COMP/C2/38.698 – CISAC, v rozsahu, v němž i) ve svém článku 3 shledává, že žalobkyně porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP tím, že koordinovala územní rozdělení takovým způsobem, jaký omezuje působnost licence každé z organizací kolektivní správy práv na příslušné domovské území a ii) žalobkyni v důsledku toho, ve svém článku 4.2 ukládá, ukončit ve lhůtě 120 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí protiprávní jednání a uvědomit Komisi ve stejné lhůtě o všech opatřeních přijatých za tímto účelem;
—
zrušit rozhodnutí vydané Komisí dne 16. července 2008 ve věci COMP/C2/38.698 – CISAC v rozsahu, v němž ukládá žalobkyni zdržet se nadále veškeré činnosti nebo jednání popsaných v článcích 1 a 3 tohoto rozhodnutí, nebo veškeré činnosti nebo jednání, jež by měly stejný nebo podobný cíl nebo účinek.
—
uložit Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně se v projednávané věci domáhá částečného zrušení rozhodnutí Komise ze dne 16. července 2008 v řízení podle článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/C2/38.698 – CISAC), které se týká jednání ve vzájemné shodě v rámci podmínek správy práv na veřejné předvádění hudebních děl, jakož i udělování příslušných licencí organizacemi pro kolektivní správu autorských práv, prostřednictvím takových omezení členství použitých v dohodách o vzájemném zastupování, jaká byla uvedena ve vzorové smlouvě Confédération Internationale des Sociétés d'auteurs et compositeurs (Mezinárodní konfederace společností autorů a skladatelů) („vzorová smlouva CISAC“), nebo jaká byla v praxi uplatňována.
Žalobkyně na podporu své žaloby zaprvé namítá, že Komise porušila její právo na obhajobu a podstatné procesní náležitosti:
—
tím, že žalobkyni v napadeném rozhodnutí obvinila z účasti na údajném jednání ve vzájemné shodě, zatímco oznámení námitek určené žalobkyni se zakládalo na teorii síťového účinku; žalobkyně v důsledku toho nebyla schopna předložit svou obhajobu ohledně své účasti na údajném jednání ve vzájemné shodě;
—
tím, že neodůvodnila to, že nadále vůči žalobkyni uplatňovala výtky týkající se omezení členství, která jsou obsažena v dohodách o vzájemném zastupování uzavřených mezi společnostmi evropských autorů nebo která jimi byla de facto uplatňována, třebaže žalobkyně prokázala, že tato ustanovení zrušila a neuplatnila je;
—
tím, že nedefinovala činnost, která byla předmětem napadeného rozhodnutí, pokud jde o porušení týkající se údajného jednání ve vzájemné shodě a tudíž dosah příkazu obsaženého v rozhodnutí.
Zadruhé žalobkyně namítá, že Komise porušila článek 81 ES a článek 53 Dohody o EHP:
—
tím, že obvinila žalobkyni z porušení na základě ustanovení o členství, třebaže žalobkyně prokázala, že tato ustanovení zrušila a že je neuplatnila;
—
tím, že se dopustila zjevně nesprávného posouzení, pokud jde o družicové vysílání, jelikož každá společnost autorů byla zmocněna vydávat provozovatelům družicového vysílání multiteritoriální povolení, které pokrývá celý rozsah družice používaný k vysílání jejich programů;
—
tím, že použila nepřesnou definici trhu;
—
tím, že obvinila žalobkyni z účasti na údajném jednání ve vzájemné shodě, aniž o tom poskytla důkazy;
—
tím, že došla k závěru, že se jedná o jednání ve vzájemné shodě, třebaže údajná vzájemná shoda mezi společnostmi autorů nemohla vést k omezování hospodářské soutěže;
—
tím, že uložila společnostem autorů zdržet se „veškeré činnosti nebo jednání, jež by měly stejný nebo podobný cíl nebo účinek“ jako údajná jednání ve vzájemné shodě, která vedla k územním omezením obsaženým v dohodách o vzájemném zastupování, přičemž však zároveň tvrdila, že každá společnost měla možnost dvoustranně určit působnost dohod o vzájemném zastupování, které uzavřela, jelikož tyto rozpory porušují právní jistotu.
Full & Egal Universal Law Academy