20.12.2008
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 327/35
Žaloba podaná dne 6. října 2008 – Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt v. Komise
(Věc T-443/08)
(2008/C 327/63)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobci: Freistaat Sachsen a Land Sachsen-Anhalt (zástupce: U. Soltész, advokát)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobců
—
na základě čl. 231 odst. 1 ES zrušit článek 1 rozhodnutí Komise ze dne 23. července 2008, v rozsahu, v němž v něm Komise stanoví, že
a)
se v případě opatření k doplnění kapitálu poskytnutého Německem pro stavbu nové startovní a přistávací dráhy Jih a s tím souvisejících zařízení na Flughafen Leipzig/Halle jedná o státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES a
b)
tato „státní podpora“ činí 350 milionů eur;
—
uložit Komisi podle článku 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobci zpochybňují konstatování v první části článku 1 rozhodnutí Komise K (2008) 3512 v konečném znění, ze dne 23. července 2008 (C 48/2006, ex N 227/2006) o opatřeních Německa ve prospěch DHL a Flughafen Leipzig/Halle, že doplnění kapitálu poskytnuté Německem Flughafen Leipzig/Halle představuje státní podporu letišti a výše této podpory činí 350 milionů eur.
Na podporu své žaloby uplatňují žalobci sedm žalobních důvodů:
Zaprvé žalobci uvádějí, že předpisy o podporách nejsou použitelné již proto, že se v případě letiště, pokud jde o výstavbu infrastruktury regionálního letiště, nejedná o podnik ve smyslu těchto předpisů.
Zadruhé se v případě Flughafen Leipzig/Halle GmbH jedná o státní jednoúčelovou společnost („single purpose vehicle“), která užívá soukromoprávní organizační formu, a která tedy, v tom rozsahu, v němž od státu obdrží prostředky nezbytné k plnění svých úkolů, prokazatelně nepřichází v úvahu jako příjemce státní podpory.
Zatřetí je napadené rozhodnutí vnitřně rozporné, neboť je v něm s Flughafen Leipzig/Halle GmbH nakládáno jako s příjemcem podpory a zároveň i jako s jejím poskytovatelem.
Začtvrté je použití pokynů (1) uveřejněných v roce 2005 na skutkový stav existující před jejich uveřejněním v rozporu se zákazem zpětné účinnosti, požadavkem právní jistoty, ochranou dobré víry a zásadou rovnosti. Podle názoru žalobců byly použitelné výlučně pokyny Komise z roku 1994 (2).
Dovozují k tomu, že nové pokyny jsou v rozporu s primárním právem Společenství, neboť z důvodu nedostatku povahy podniku na straně provozovatele regionálních letišť jsou tyto pokyny věcně nepřípadné a vnitřně rozporné. Pokyny z roku 2005 podřizují právu upravujícímu podpory také zařízení letišť, zatímco tato činnost byla v předcházejících pokynech z roku 1994 z oblasti působnosti práva upravujícího podpory výslovně vyňata. Vzhledem ke zcela proti sobě stojícím obsahům starých a nových pokynů, jakož i vzhledem k nedostatku zrušení právní úpravy z roku 1994 je nejasné, jaké právní posouzení se zřetelem k financování letištní infrastruktury je zamýšleno.
Žalobci zašesté uvádějí, že se Komise dopustila porušení procesních předpisů, neboť na doplnění kapitálu, jí kvalifikovaného jako podpora, nepoužila předpisy nařízení (ES) č. 659/1999 (3) o existujících podporách.
Zasedmé ohrožují pokyny z roku 2005 také rozdělení pravomocí mezi členskými státy a Komisí, protože Komise širokým výkladem znaků „podniku“ v čl. 87 odst. 1 ES rozšířila v rozporu s rámcem stanoveným ve Smlouvě ES své pravomoci, a tímto širokým výkladem podřídila také postupy, které podléhají vnitrostátní správní svrchovanosti, kontrole ze strany orgánů Společenství.
(1) Sdělení Komise – Pokyny Společenství pro financování letišť a pro státní podpory na zahájení činnosti pro letecké společnosti s odletem z regionálních letišť (Úř. věst. 2005, C 312, s. 1).
(2) Sdělení Komise – Použití článků 92 a 93 Smlouvy ES jakož i článku 61 Dohody o EHP na státní podpory v letecké dopravě, Úř. věst. 1994, C 350, s. 7.
(3) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).
Full & Egal Universal Law Academy