31.3.2012
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 98/2
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 14. února 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht — Německo) — Flachglas Torgau GmbH v. Spolková republika Německo
(Spojené věci C-204/09) (1)
(Řízení o předběžné otázce - Aarhuská úmluva - Směrnice 2003/4/ES - Přístup k informacím o životním prostředí - Instituce nebo subjekty působící v zákonodárné funkci - Důvěrnost řízení u orgánů veřejné správy - Podmínka, podle níž tato důvěrnost musí být upravena v zákonem stanovených případech)
2012/C 98/03
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesverwaltungsgericht
Účastnice původního řízení
Žalobkyně: Flachglas Torgau GmbH
Žalovaná: Spolková republika Německo
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesverwaltungsgericht — Výklad čl. 2 bodu 2 druhého pododstavce a čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, s. 26) — Vnitrostátní právní úprava, která nejvyšší spolkové orgány zprošťuje povinnosti poskytnout informace, pokud jednají v rámci zákonodárného procesu, a která obecně stanoví, že žádost o informace musí být odmítnuta, pokud by zveřejnění informací mělo nepříznivý vliv na důvěrnost řízení — Meze pravomoci členských států vyloučit z pojmu „orgán veřejné správy“ upraveného směrnicí 2003/4/ES instituce působící v zákonodárné funkci — Podmínky pro uplatnění odchylky související s důvěrností řízení
Výrok
1)
Článek 2 bod 2 druhý pododstavec první věta směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS musí být vykládán v tom smyslu, že se možnost, která je na základě tohoto ustanovení poskytnuta členským státům, aby „instituce nebo subjekty působící v […] zákonodárné funkci“ nepovažovaly za orgány veřejné správy, může vztahovat na ministerstva v rozsahu, v němž se účastní zákonodárného procesu, zejména prostřednictvím předkládání návrhů zákonů nebo stanovisek, a že tato možnost nepodléhá dodržení podmínek uvedených v čl. 2 bodu 2 druhém pododstavci druhé větě této směrnice.
2)
Článek 2 bod 2 druhý pododstavec první věta směrnice 2003/4 musí být vykládán v tom smyslu, že možnost, kterou toto ustanovení poskytuje členským státům, aby instituce a subjekty působící v zákonodárné funkci nepovažovaly za orgány veřejné správy, již nelze uplatnit v případě, že byl dotčený zákonodárný proces ukončen.
3)
Článek 4 odst. 2 první pododstavec písm. a) směrnice 2003/4 musí být vykládán v tom smyslu, že lze mít za to, že podmínka, kterou stanoví, podle níž důvěrnost řízení u orgánů veřejné správy musí být upravena v zákonem stanovených případech, je splněna v důsledku toho, že ve vnitrostátním právu dotčeného členského státu existuje pravidlo, které obecným způsobem stanoví, že důvěrnost řízení u orgánů veřejné správy představuje důvod pro odmítnutí přístupu k informacím o životním prostředí v držení těchto orgánů, avšak za podmínky, že vnitrostátní právo jasně určí pojem „řízení“, což přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.
(1) Úř. věst. C 193, 15.08.2009.
Full & Egal Universal Law Academy