2.7.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 194/3
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 5. května 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesfinanzhof — Německo) — Hauptzollamt Koblenz v. Kurt Etling, Thomas Etling (C-230/09), Hauptzollamt Oldenburg (C-231/09) v. Theodor Aissen, Hermann Rohaan
(Spojené věci C-230/09 a C-231/09) (1)
(Zemědělství - Odvětví mléka a mléčných výrobků - Nařízení (ES) č. 1788/2003 - Dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků - Nařízení (ES) č. 1782/2003 - Režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky - Převod individuálních referenčních množství - Důsledky pro výpočet dávky - Důsledky pro výpočet prémie pro mléčné výrobky)
2011/C 194/03
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesfinanzhof
Účastníci původního řízení
Žalobci: Hauptzollamt Koblenz (C-230/09), Hauptzollamt Oldenburg (C-231/09)
Žalovaní: Kurt Etling, Thomas Etling (C-230/09), Theodor Aissen, Hermann Rohaan (C-231/09)
Za přítomnosti: Bundesministerium der Finanzen
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Bundesfinanzhof — Výklad čl. 5 písm. k) nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (JO L 270, p. 123; Zvl. vyd. 03/40, s. 391) — Převzetí referenčního množství mléka během referenčního období po zrušení pachtovní smlouvy — Zohlednění množství již dodaného předchozím pachtýřem při stanovení referenčního množství disponibilního pro propachtovatele?
Výrok
1)
Článek 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků, ve znění nařízení Rady (ES) č. 2217/2004 ze dne 22. prosince 2004, musí být vykládán v tom smyslu, že nevyužitou část vnitrostátního referenčního množství přiděleného na dodávky je třeba přerozdělovat úměrně k individuálnímu referenčnímu množství každého producenta, který překročil své referenční množství, to znamená k množství stanovenému k 1. dubnu příslušného období dvanácti měsíců, anebo podle objektivních kritérií, která stanoví členské státy. Pojem „individuální referenční množství“ použitý v tomto ustanovení neumožňuje zohlednění převodů referenčních množství, k nimž by došlo v průběhu tohoto období.
2)
Vnitrostátní právní úprava, kterou se realizuje možnost stanovená v čl. 10 odst. 3 nařízení č. 1788/2003, ve znění nařízení č. 2217/2004, a sice možnost stanovit objektivní kritéria, podle kterých se přerozděluje nevyužitá část vnitrostátního referenčního množství přiděleného na dodávky, musí být v souladu zejména s obecnými zásadami práva Unie a s cíli sledovanými společnou zemědělskou politikou, a zejména s cíli sledovanými společnou organizací trhů v odvětví mléka.
3)
Tyto cíle nebrání vnitrostátní právní úpravě, přijaté při realizování uvedené možnosti, která umožňuje producentům, kteří překročili svá referenční množství, na které bylo v souladu s nařízením č. 1788/2003, ve znění nařízení č. 2217/2004, v průběhu příslušného období dvanácti měsíců převedeno určité referenční množství, v jehož rámci již bylo mléko v tomtéž období vyprodukováno a dodáno producentem, který tímto množstvím disponoval před převodem, účastnit se uvedeného přerozdělování tím, že toto referenční množství bude zahrnuto částečně či v celém rozsahu. Členské státy však měly dbát, aby taková právní úprava nevedla k převodům, jejichž jediným cílem by i přes dodržení formálních podmínek stanovených tímto nařízením bylo umožnit některým producentům, kteří překročili svá referenční množství, zajistit si výhodnější postavení při tomto přerozdělování.
4)
Pojem „individuálního referenčního množství, na které lze poskytnout prémii a které je dostupné v zemědělském podniku,“ obsažený v čl. 95 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001, ve znění nařízení Komise (ES) č. 118/2005 ze dne 26. ledna 2005, jenž odpovídá pojmu „disponibilní referenční množství“ definovanému v čl. 5 písm. k) nařízení č. 1788/2003, ve znění nařízení č. 2217/2004, je třeba vykládat v tom smyslu, že v případě, kdy je na určitého producenta v průběhu příslušného období dvanácti měsíců převedeno určité referenční množství, v rámci kterého již bylo v témž období mléko dodáno převodcem, tento pojem nepokrývá u nabyvatele tu část převedeného referenčního množství, kterou převodce již využil k dodávkám bez platby dávky.
(1) Úř. věst. C 220, 12.9.2009.
Full & Egal Universal Law Academy