15.1.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 13/11
Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 18. listopadu 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Baden-Württemberg — Německo) — Alketa Xhymshiti v. Bundesagentur für Arbeit — Familienkasse Lörrach
(Věc C-247/09) (1)
(Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob - Nařízení (EHS) č. 1408/71 a č. 574/72, jakož i nařízení (ES) č. 859/2003 - Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Rodinné dávky - Státní občan třetího státu, který pracuje ve Švýcarsku a se svými dětmi žije v členském státě, jehož státní občanství mají děti)
2011/C 13/18
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Finanzgericht Baden-Württemberg
Účastníci původního řízení
Žalobce: Alketa Xhymshiti
Žalovaná: Bundesagentur für Arbeit — Familienkasse Lörrach
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Finanzgericht Baden-Württemberg — Výklad nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (Úř. věst. L 124, s. 1; Zvl. vyd. 05/04, s. 317), a článků 2, 13 a 76 nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35), jakož i čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 (Úř. věst. L 74, s. 1; Zvl. vyd. 05/01, s. 83) — Státní příslušník třetí země, který pracuje ve Švýcarské konfederaci a bydlí společně se svou manželkou a dětmi v členském státě, jehož státními příslušníky jsou děti — Odmítnutí členského státu bydliště přiznat rodinné dávky — Slučitelnost takového odmítnutí přiznat rodinné dávky s výše uvedenými ustanoveními práva Společenství
Výrok
1)
V případě, kdy státní příslušník třetího státu oprávněně bydlí v členském státě Evropské unie a pracuje ve Švýcarsku, nařízení Rady (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se působnost nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 rozšiřuje na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti, se na tohoto státního příslušníka v členském státě bydliště neuplatní, pokud toto nařízení č. 859/2003 není uvedeno mezi akty Společenství v části A přílohy II Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, podepsané v Lucemburku dne 21. června 1999, které se smluvní strany této dohody zavázaly uplatňovat. V důsledku toho nelze shledat, že členský stát bydliště je povinen na uvedeného zaměstnance a jeho manželku uplatnit nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1992/2006 ze dne 18. prosince 2006, a nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1408/71, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97.
2)
Články 2, 13 a 76 nařízení č. 1408/71, jakož i čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení č. 574/72 nejsou relevantní ve vztahu ke státní příslušnici třetího státu v situaci žalobkyně v původním řízení, neboť její situace spadá do působnosti právních předpisů členského státu bydliště. Samotná skutečnost, že děti této státní příslušnice jsou občany Unie, nemůže vést k tomu, že by odmítnutí přiznat nárok na rodinné přídavky v členském státě bydliště bylo protiprávní, pokud nejsou, jak to vyplývá ze zjištění učiněných předkládajícím soudem, splněny zákonné podmínky takového přiznání.
(1) Úř. věst. C 233, 26.9.2009.
Full & Egal Universal Law Academy