18.12.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 346/20
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. října 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d’État — Francie) — Union syndicale Solidaire Isère v. Premier ministre, Ministère du travail, des relations sociales, de la famille, de la solidarité et de la ville, Ministère de la santé et des sports
(Věc C-428/09) (1)
(Sociální politika - Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků - Směrnice 2003/88/ES - Úprava pracovní doby - Články 1, 3 a 17 - Rozsah působnosti - Příležitostná a sezónní činnost osob, které uzavřely „smlouvu o příležitostné mimoškolské výchovné činnosti“ - Omezení pracovní doby těchto pracovníků v rekreačních a volnočasových zařízeních na 80 dnů ročně - Vnitrostátní právní úprava, která nestanoví pro tyto pracovníky minimální dobu denního odpočinku - Odchylky stanovené v článku 17 - Podmínky - Záruka rovnocenné náhradní doby odpočinku nebo, ve výjimečných případech, záruka náležité ochrany)
2010/C 346/32
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Conseil d’État
Účastníci původního řízení
Žalobce: Union syndicale Solidaire Isère
Žalovaní: Premier ministre, Ministère du travail, des relations sociales, de la famille, de la solidarité et de la ville, Ministère de la santé et des sports
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Conseil d'État (Francie) — Výklad čl. 17 odst. 1 a 2 a čl. 17 odst. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381), ve spojení s čl. 1 odst. 1 téže směrnice — Příležitostná a sezónní činnost osob, které uzavřely smlouvu o příležitostné mimoškolské výchovné činnosti — Slučitelnost vnitrostátní právní úpravy omezující pracovní činnost těchto osob v rekreačních a volnočasových zařízeních na osmdesát dnů ročně, ale nezajišťující minimální dobu denního odpočinku — Pojmy „rovnocenná náhradní doba odpočinku“ a „náležitá ochrana poskytnutá dotčeným pracovníkům“
Výrok
1)
Na osoby, které uzavřely takovou smlouvu, jako je smlouva o příležitostné mimoškolské výchovné činnosti, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, a které vykonávají příležitostné a sezónní činnosti v rekreačních a volnočasových zařízeních nejdéle 80 pracovních dnů v roce, se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.
2)
Na osoby, které uzavřely takovou smlouvu, jako je smlouva o příležitostné mimoškolské výchovné činnosti, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, a které vykonávají příležitostné a sezónní činnosti v rekreačních a volnočasových zařízeních, se vztahuje odchylné ustanovení čl. 17 odst. 3 písm. b) nebo c) směrnice 2003/88.
Vnitrostátní právní úprava omezující pracovní činnost osob, které uzavřely takovou smlouvu, na 80 odpracovaných dnů ročně, nesplňuje podmínky stanovené v čl. 17 odst. 2 této směrnice pro použití uvedeného odchylného ustanovení, podle kterých musí být dotyčným pracovníkům poskytnuty rovnocenné náhradní doby odpočinku nebo ve výjimečných případech, kdy není z objektivních důvodů možné tyto náhradní doby odpočinku poskytnout, jim musí být poskytnuta náležitá ochrana.
(1) Úř. věst. C 24, 30.1.2010.
Full & Egal Universal Law Academy