7.5.2011
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 139/7
Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 10. března 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Tanja Borger v. Tiroler Gebietskrankenkasse
(Věc C-516/09) (1)
(Sociální zabezpečení pracovníků - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Osobní působnost - Výklad pojmu „zaměstnaná osoba“ - Přídavky na péči o dítě - Prodloužení neplacené dovolené)
2011/C 139/11
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberster Gerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Tanja Borger
Žalovaná: Tiroler Gebietskrankenkasse
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberster Gerichtshof — Výklad čl. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, s. 2; Zvl. vyd. 05/01, s. 35) — Přídavky na péči o dítě — Osobní působnost — Výklad pojmu „pracovník“ — Osoba s bydlištěm ve Švýcarsku, která se se svým zaměstnavatelem usazeným v členském státě dohodla na přerušení pracovního poměru z důvodu narození dítěte („Karenz“), a jež přesáhla dvouletou dobu takového přerušení, která je upravena zákonem tohoto členského státu
Výrok
Osobě, která se nachází v situaci žalobkyně ve věci v původním řízení, musí být během šestiměsíčního prodloužení neplacené dovolené po narození jejího dítěte přiznáno postavení „zaměstnané osoby“ ve smyslu čl. 1 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971, o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, samostatně výdělečně činné osoby a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1606/98 ze dne 29. června 1998, pokud je dotyčná osoba během této doby pojištěna, a to i pro případ pouze jedné pojistné události, na základě povinného nebo volitelného pojištění v rámci obecného nebo zvláštního systému sociálního zabezpečení uvedeného v čl. 1 písm. a) tohoto nařízení. Je na vnitrostátním soudu, aby ověřil, zda ve sporu, který mu byl předložen, je tato podmínka splněna.
(1) Úř. věst. C 63, 13.3.2010.
Full & Egal Universal Law Academy