16.5.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 113/22
Kasační opravný prostředek podaný dne 19. února 2009 Società Italiana per il gas SpA (Italgas) proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého rozšířeného senátu) vydanému dne 28. listopadu 2008 ve spojených věcech T-254/00, T-270/00 a T-277/00, Hotel Cipriani SpA a další v. Komise
(Věc C-76/09 P)
2009/C 113/43
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Società Italiana per il gas SpA (Italgas) (zástupci: M. Merola, M. Pappalardo, T. Ubaldi, advokáti)
Další účastníci řízení: Hotel Cipriani SpA, Italská republika, Coopservice — Servizi di fiducia Soc. coop. rl, Comitato „Venezia vuole vivere“, Komise Evropských společenství
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil napadený rozsudek;
—
zrušil články 1 a 2 rozhodnutí (1) v rozsahu, v němž prohlašují daňové úlevy poskytnuté Itálií za neslučitelné se společným trhem, jakož i článek 5 rozhodnutí nebo podpůrně vrátil podle článku 61 Statutu Soudního dvora věc zpět Soudu prvního stupně;
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
—
První důvod kasačního opravného prostředku se týká nesprávného právního posouzení při použití čl. 87 odst. 1 ES a nedostatku odůvodnění týkajícího se vyrovnávací povahy sporných úlev, jakož i důkazů o narušení hospodářské soutěže a vlivu na obchod. Soud totiž postupoval chybně, protože sice uznal, že opatření nepředstavuje podporu, pokud pouze vyrovnává objektivní hospodářské nevýhody, nicméně měl za to, že tato zásada není použitelná na projednávaný případ, protože i) musí existovat bezprostřední vztah mezi výší vyrovnání a výší dodatečných nákladů, které musí podniky nést z důvodu jejich umístění v laguně Benátek a Chioggia a ii) dodatečné náklady zvýhodněných podniků je třeba vypočítat s ohledem na průměrné náklady podniků ve Společenství a nikoliv podniků na pevnině. Krom toho Soud nepoukázal na rozpornost sporného rozhodnutí, která spočívá v tom, že Komise při hodnocení postavení podniku, kterému byla svěřena služba řízení integrovaného oběhu vody, konstatovala, že vyrovnávací povaha opatření může být uznána i tehdy, když neexistuje přesná shoda mezi orgánem provádějícím veřejné opatření a dodatečnými náklady nesenými podnikem, a že tyto náklady nemusí být nezbytně vypočítány na základě průměrných nákladů podniků Společenství.
—
Druhý důvod kasačního opravného prostředku se týká nesprávného právního posouzení při použití čl. 87 odst. 1 ES a judikatury soudů Společenství k důkaznímu břemenu, v rozsahu, v němž Komise kvalifikovala sporné opatření jako podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, jakož i nedostatku odůvodnění napadeného rozsudku. Obzvláště měl Soud nesprávně za to, že není věcí Komise, ale Italské republiky a zúčastněných třetích osob, aby prokázaly, že nejsou splněny podmínky použití čl. 87 odst. 1 ES ve vztahu k určitým kategoriím podniků nebo oblastí činnosti, kterých se týkají úlevy, z čehož dovodil, že sporné rozhodnutí neporušuje ani čl. 87 odst. 1 ES ani zásadu rovného zacházení a není ani rozporné nebo stižené nedostatkem odůvodnění. Soud se ani nezabýval výtkou, kterou navrhovatelka uvedla v žalobě a která se týká porušení čl. 87 odst. 1 ES s ohledem na zásadu zákazu diskriminace a zjevně rozporné odůvodnění týkající se přezkumu výjimky podle čl. 86 odst. 2 ES.
—
Třetím důvodem kasačního opravného prostředku se uplatňuje zkreslení skutečností a důkazů, jakož i nesprávné právní posouzení ohledně splnění procesních povinností Komise a zásady řádného a nestranného přezkumu, kterou musí Komise dodržet. Z dokumentů předložených v prvním stupni totiž vyplývá, že Soud zkreslil skutečnosti, se kterými byl seznámen a předložené důkazy a dopustil se vážného právního pochybení tím, že nestanovil, že Komise nesplnila procesní povinnosti a povinnosti řádného, přesného a nediskriminačního přezkumu, které jí přísluší při výkonu jejích pravomocí podle článků 87 ES a 88 ES.
—
Čtvrtý důvod kasačního opravném prostředku se opírá o nesprávné právní posouzení a nedostatečné a rozporné odůvodnění napadeného rozsudku při posouzení nedostatku odůvodnění sporného rozhodnutí s ohledem na právní dosah dopisů Komise ze dne 29. srpna a 29. října 2001 v souvislosti s přezkumem požadavku vlivu sporných úlev na hospodářskou soutěž a obchod. Názor Soudu je s ohledem na právní předpisy a zásady, které jsou základem systému kontroly státních podpor stanoveného ve Smlouvě nesprávný a nedostatečně odůvodněný v rozsahu, v němž Soud i) dospěl k závěru, že odůvodnění sporného rozhodnutí je dostatečné k tomu, aby italským orgánům umožnilo určit podniky, které jsou dle sporného rozhodnutí povinny navrátit získané podpory a ii) minimalizoval právní dosah údajů, které Komise sdělila italským orgánům dopisy ze dne 29. srpna a 29. října 2002 tím, že tyto kvalifikoval jako akty, které jsou provedeny v rámci loajální spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními orgány.
(1) Rozhodnutí Komise 2000/394/ES ze dne 25. listopadu 1999 o podporách poskytnutých podnikům na území Benátek a Chioggia stanovených zákony č. 30/1997 a č. 206/1995, kterými se zavádějí úlevy na sociálních příspěvcích (Úř. věst. 2000, L 150, s. 50)
Full & Egal Universal Law Academy