6.6.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 129/8
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Spojené království) dne 13. března 2009 — The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs v. Weald Leasing Limited
(Věc C-103/09)
2009/C 129/13
Jednací jazyk: angličtina
Předkládající soud
Court of Appeal
Účastníci původního řízení
Žalobce: The Commissioners for Her Majesty's Revenue & Customs
Žalovaná: Weald Leasing Limited
Předběžné otázky
1)
Za takových okolností, jakými jsou okolnosti projednávané věci, kdy obchodník, který je ve značném rozsahu osvobozen od daně, používá strukturu finančního pronájmu majetku, která zahrnuje prostředníka, namísto přímého nákupu majetku, vede taková struktura finančního pronájmu nebo jakákoliv její část k daňovému zvýhodnění, které je v rozporu se šestou směrnicí (1) ve smyslu bodu 74 rozsudku ve věci C-255/02, Halifax plc, Leeds Permanent Development Services Ltd, Country Wide Property Investments Ltd v. Commissioners of Customs & Excise (dále jen „rozsudek ve věci Halifax“)?
2)
Vzhledem ke skutečnosti, že šestá směrnice o DPH předpokládá finanční pronájem majetku obchodníky, kteří jsou úplně nebo částečně osvobozeni od daně, a s přihlédnutím k odkazu Soudního dvora na „obvyklá obchodní plnění“ v bodech 69 a 80 rozsudku ve věci Halifax a bodu 27 rozsudku ve věci C-162/07, Ampliscientifica, a též s ohledem na neexistenci takového odkazu v rozsudku ve věci C-425/06, Part Service, jedná se o zneužívající praktiky, pokud tak obchodník, který je úplně či částečně osvobozen od daně, činí, i když se v kontextu svých obvyklých obchodních plnění nepodílí na plněních spočívajících ve finančním pronájmu?
3)
V případě kladné odpovědi na otázku 2:
a)
jaká je relevantnost pojmu „obvyklá obchodní plnění“ v kontextu bodů 74 a 75 rozsudku ve věci Halifax; je relevantní ve vztahu k bodu 74, bodu 75 nebo oběma bodům;
b)
je odkaz na „obvyklá obchodní plnění“ odkazem na:
(1)
plnění, kterýma se dotčená osoba povinná k dani obvykle zabývá;
(2)
plnění, která se obvykle uskutečňují mezi dvěma či více smluvními stranami;
(3)
plnění, která jsou obchodně životaschopná;
(4)
plnění, která vytváří obchodní zátěž a rizika typicky spojená se souvisejícími obchodními přínosy;
(5)
plnění, které nejsou vykonstruovaná v tom smyslu, že mají obchodní podstatu;
(6)
jiný typ nebo kategorie plnění?
4)
Pokud bude shledáno, že struktura finančního pronájmu majetku nebo jakákoliv její část představuje zneužívající praktiky, co je odpovídajícím řešením? Konkrétně, má vnitrostátní soud nebo správce daně:
(a)
nebrat v úvahu existenci prostředníka a nařídit, aby DPH byla odvedena z obvyklého nájemného;
(b)
překvalifikovat strukturu finančního pronájmu na přímý nákup;
(c)
překvalifikovat plnění jakýmkoliv jiným způsobem, který bude soud nebo správce daně považovat za vhodný prostředek k nastolení situace, která by byla běžná při neexistenci plnění představujících zneužívající praktiky?
(1) Šestá směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23).
Full & Egal Universal Law Academy