7.11.2009
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 267/45
Kasační opravný prostředek podaný dne 2. září 2009 společností Perfetti Van Melle SpA proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 1. července 2009 ve věci T-16/08, Perfetti Van Melle SpA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), Cloetta Fazer AB
(Věc C-353/09 P)
2009/C 267/78
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Perfetti Van Melle SpA (zástupci: P. Perani a P. Pozzi, avvocati)
Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), Cloetta Fazer AB
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
—
vyhovět podle článku 61 Statutu Soudního dvora a článku 113 jednacího řádu kasačnímu opravnému prostředku, a v souladu s tím v plném rozsahu zrušit rozsudek Soudu prvního stupně ve věci T-16/08,
—
pokud to stav řízení umožňuje, vydat konečné rozhodnutí ve věci a zrušit rozhodnutí zrušovacího oddělení OHIM ze dne 24. listopadu 2005 vydané na základě návrhu na prohlášení neplatnosti č. 941 C 973065 a uložit odpůrcům náhradu nákladů řízení před Soudem prvního stupně, řízení před Soudním dvorem, jakož i řízení o prohlášení neplatnosti u OHIM.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
1. Právní důvody
Společnost Perfetti Van Melle SpA tímto kasačním opravným prostředkem napadá rozsudek Soudu prvního stupně vydaný dne 1. července 2009 ve věci T-16/08, který byl doručen dne 2. července 2009.
Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že napadený rozsudek Soudu prvního stupně je založen na nesprávném výkladu a nesprávném použití čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (NOZS) (1) ve spojení s čl. 53 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení.
1.1. První vytýkaná skutečnost: navrhovatelka namítá, že Soud prvního stupně dotčené ochranné známky nepřezkoumal na základě kritéria „celkového posouzení“ nebo „celkového dojmu“.
Je ustálenou zásadou, že celkové posouzení nebezpečí záměny v souvislosti s obrazovou, zvukovou a významovou podobností dotčených ochranných známek musí být založeno na celkovém dojmu, který ochranné známky vyvolávají, přičemž je třeba zejména zohlednit jejich rozlišovací a dominantní prvky. Navrhovatelka tvrdí, že Soud prvního stupně neuplatnil výše uvedenou zásadu a zvláště konstatoval pravděpodobnost záměny, přičemž své posouzení založil výhradně na tom, že obě ochranné známky vykazují prvek „CENTER“.
V napadeném rozsudku údajně ochranné známky nebyly posouzeny uplatněním „celkového posouzení“ nebo „celkového dojmu“, který vyvolávají. Napadený rozsudek namísto toho údajně použil analytický přístup a přezkoumal na jedné straně ochrannou známku „CENTER“ a na druhé straně počáteční slovní prvek „CENTER“ napadené ochranné známky, přičemž druhé části slova „SHOCK“ nepřikládal žádný význam. Je pravda, že napadený rozsudek zmínil kritérium celkového posouzení a celkového dojmu, ale je rovněž pravda, že uvedení a zopakování kritéria judikatury nestačí: řádné řízení vyžaduje, aby se podle tohoto kritéria postupovalo a aby bylo kritérium správně uplatněno na daný případ. To se v případě napadeného rozsudku nestalo. Napadený rozsudek se omezil na to, že konstatoval, že obě porovnávané ochranné známky jsou podobné, jelikož obě obsahují slovní prvek „CENTER“, přičemž nevysvětlil, proč slovní prvek „SHOCK“ nestačí k vyloučení nebezpečí záměny.
Vzhledem k výše uvedeným důvodům navrhovatelka dále tvrdí, že v napadeném rozsudku došlo ke zkreslení skutkových okolností a k porušení povinnosti odůvodnění.
1.2. Druhá vytýkaná skutečnost: navrhovatelka namítá, že Soud prvního stupně v napadeném rozsudku nevzal v úvahu některé mimořádně důležité a relevantní okolnosti.
Napadený rozsudek údajně čl. 8 odst. 1 písm. b) porušuje i proto, že neposoudil okolnosti, které jsou mimořádně důležité pro určení pravděpodobnosti záměny mezi ochrannými známkami. Soud prvního stupně údajně nezohlednil dlouhodobou koexistenci porovnávaných ochranných známek a absenci skutečné záměny, jak bylo obšírně vysvětleno v žalobě podané k Soudu prvního stupně.
Mimoto Soud prvního stupně údajně správně neposoudil další důležitou okolnost, a to stupeň pozornosti relevantní skupiny veřejnosti. Údajně je totiž skutečně nelogické, že Soud prvního stupně vyšel z toho, že by si řádně informovaný, přiměřeně pozorný a obezřetný spotřebitel nevšiml přítomnosti slova „SHOCK“, a nepoznal, že se dotčené ochranné známky odlišují nejen obrazově a zvukově, nýbrž i ve svém významu, jelikož ochranná známka „CENTER“ je slovem, které označuje „ústřední bod nějaké věci“ a ochranná známka „CENTER SHOCK“ je vzhledem k přítomnosti vysoce rozlišovacího prvku „SHOCK“ výrazem, který vyvolává představu silného pocitu (šoku), který spotřebitel vnímá při žvýkání vnitřku žvýkačky.
2. Návrhová žádání navrhovatelky:
—
vyhovět podle článku 61 Statutu Soudního dvora a článku 113 jednacího řádu kasačnímu opravnému prostředku, a v souladu s tím zrušit rozsudek Soudu prvního stupně v plném rozsahu,
—
pokud to stav řízení umožňuje, vydat konečné rozhodnutí ve věci a zrušit rozhodnutí zrušovacího oddělení OHIM ze dne 24. listopadu 2005 vydané na základě návrhu na prohlášení neplatnosti č. 941 C 973065 a uložit odpůrcům podle článku 122 jednacího řádu náhradu nákladů řízení před Soudem prvního stupně, řízení před Soudním dvorem, jakož i řízení o prohlášení neplatnosti u OHIM,
—
podpůrně, pokud to stav řízení neumožňuje, vrátit věc Soudu prvního stupně, aby rozhodl v souladu se závaznými kritérii stanovenými Soudním dvorem.
(1) Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146.
Full & Egal Universal Law Academy