30.1.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 24/28
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bayerischer Verwaltungsgerichtshof (Německo) dne 13. listopadu 2009 — Karl Heinz Bablok, Stefan Egeter, Josef Stegmeier, Karlhans Müller, Barbara Klimesch v. Freistaat Bayern — Vedlejší účastnice řízení: Monsanto Technology Llc., Monsanto Agrar Deutschland GmbH, Monsanto Europe S.A./N.V.
(Věc C-442/09)
2010/C 24/51
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bayerischer Verwaltungsgerichtshof
Účastníci původního řízení
Žalobci: Karl Heinz Bablok, Stefan Egeter, Josef Stegmeier, Karlhans Müller, Barbara Klimesch
Žalovaná: Freistaat Bayern
Vedlejší účastnice řízení: Monsanto Technology Llc., Monsanto Agrar Deutschland GmbH, Monsanto Europe S.A./N.V.
Předběžné otázky
1.
Je třeba pojem „geneticky modifikovaný organismus“ nebo „GMO“ obsažený v čl. 2 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1) vykládat v tom smyslu, že zahrnuje také materiál z geneticky modifikovaných rostlin (v projednávaném případě pyl geneticky modifikované kukuřice typu MON810), který sice obsahuje geneticky modifikovanou DNA a geneticky modifikované proteiny (v projednávaném případě Bt-toxin), ale v okamžiku, kdy se stane součástí potraviny (v projednávaném případě medu) nebo kdy je určen k použití jako potravina/doplněk stravy, již nedisponuje žádnou konkrétně individuální možností reprodukce?
2.
V případě, že je třeba na první otázku odpovědět záporně:
a)
Je každopádně v případě potravin, které jsou ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (ES) č. 1829/2003 „vyrobeny z GMO“, dostačující, že potravina obsahuje materiál pocházející z geneticky modifikovaných rostlin, který v minulosti disponoval konkrétně individuální možností reprodukce?
b)
V případě, že je třeba na tuto otázku odpovědět kladně:
Je třeba pojem „vyrobené z GMO“ ve smyslu čl. 2 bodu 10 a čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1829/2003 vykládat v tom smyslu, že ve vztahu ke GMO nepožaduje žádný vědomý účelově zaměřený proces výroby a zahrnuje i případy, kdy dojde k nechtěnému a náhodnému zanesení (původního) GMO do potraviny (v projednávaném případě do medu, resp. pylu jako doplňku stravy)?
3.
V případě, že na první nebo druhou otázku je třeba odpovědět kladně:
Je třeba čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1829/2003 vykládat tak, že jakékoliv zanesení v přírodě legálně se vyskytujícího geneticky modifikovaného materiálu do potravin živočišného původu, jako je med, zakládá povinnost získání povolení pro uvedení těchto potravin na trh a povinnost dohledu nad nimi, nebo mohou být odpovídajícím způsobem použity jinak platné prahové hodnoty (např. podle čl. 12 odst. 2 nařízení)?
(1) Úř. věst. L 268, s. 1; Zvl. vyd. 13/32, s. 432.
Full & Egal Universal Law Academy