27.2.2010
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 51/18
Kasační opravný prostředek podaný dne 4. prosince 2009 Evropskou komisí proti rozsudku Soudu prvního stupně vydanému dne 23. září 2009 ve věci T-183/07, Polsko v. Komise
(Věc C-504/09 P)
2010/C 51/29
Jednací jazyk: polština
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Evropská komise (zástupci: E. Kružíková, E. White, K. Herrmann, zmocněnci)
Další účastníci řízení: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Polská republika, Maďarská republika, Litevská republika a Slovenská republika
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
—
zrušit rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. září 2009 ve věci T-183/07 v plném rozsahu; -
—
uložit Polské republice náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelka uplatňuje čtyři důvody kasačního opravného prostředku. Zaprvé Soud překročil meze své přezkumné pravomoci a dopustil se vady řízení, což mělo negativní dopad na zájmy Komise; zadruhé porušil čl. 9 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (1); zatřetí nesprávně vyložil rozsah povinnosti odůvodnit rozhodnutí stanovené článkem 296 SFEU, a začtvrté se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že čl. 1 bod 1, čl. 2 bod 1 a čl. 3 bod 1 nepovažoval za oddělitelné od ostatních ustanovení napadeného rozhodnutí, a tudíž toto rozhodnutí zrušil v plném rozsahu.
V rámci prvního důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že Soud považoval žalobní důvod uplatňovaný žalobkyní, podle nějž Komise překročila své pravomoci, za přípustný teprve ve stádiu repliky, čímž porušil čl. 48 odst. 2 jednacího řádu. Krom toho Soud při rozhodování o tom, kterého ustanovení práva Společenství se týká druhý žalobní důvod žalobkyně, překročil meze svého soudního přezkumu.
V rámci druhého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že Soud nesprávně vyložil rozsah pravomocí Komise, které jí přiznává čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87, jakož i způsob výkonu těchto pravomocí. Uvedený důvod se člení na dvě části.
V první části tohoto důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Soud svým konstatováním, že Komise neměla pravomoc zaměřit se při přezkumu jí předložených národních alokačních plánů II (dále jen „NAP II“) na základě kritérií přílohy III směrnice 2003/87 na zkoumané údaje ohledně CO2 pocházející z téhož zdroje (z Community Independant Transaction Log) pro všechny členské státy v témže období (2005) a založit své rozhodnutí na předpovědích ohledně vývoje hrubého domácího produktu v letech 2005 až 2010 zveřejněných v témže období pro všechny členské státy, nesprávně vyložil čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87, čímž porušil zásadu rovného zacházení.
V druhé části tohoto důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka vytýká, že Soud, poté co popřel právo Komise nezohlednit při přezkumu NAP II údaje použité dotčeným členským státem, a stanovit v jejím rozhodnutí vydaném podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87, jímž odmítá NAP II, horní hranici celkového počtu povolenek, které může tento členský stát přidělit, nesprávně vyložil čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87, neboť nevzal na zřetel jeho cíl a předmět.
Předběžná kontrola NAP II provedená podle čl. 9 odst. 3 směrnice 2003/87 má umožnit dosažení cíle směrnice, jímž je podpořit snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a ekonomicky účinným a zaručit řádné fungování systému Společenství pro obchodování s povolenkami. Jelikož pravomoc vydat rozhodnutí, kterým se zamítá NAP II, je časově omezená, musí být při výkladu způsobu, kterým Komise vykonává své přezkumné pravomoci podle čl. 9 odst. 3 první věty směrnice 2003/87, zohledněn účel přezkumného řízení jako celku, jímž je zajistit, že pouze takové NAP II, které odpovídají kritériím stanoveným v příloze III, a zejména v bodech 1 až 3, se mohou stát konečnými a tvořit základ pro přijetí rozhodnutí členských států o celkovém počtu povolenek, které lze přidělit.
V rámci třetího důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka uvádí, že Soud svým konstatováním, že Komise byla povinna v napadeném rozhodnutí vyložit, proč byly údaje použité Polskou republikou v NAP II „méně spolehlivé“, opomenul vzít na zřetel celkový obsah důvodů obsažených v pátém bodě odůvodnění napadeného rozhodnutí, a v každém případě pojal povinnost odůvodnění podle článku 296 SFEU příliš široce.
V rámci čtvrtého důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka tvrdí, že Soud nesprávně uplatnil podmínku oddělitelnosti ustanovení napadeného rozhodnutí, když konstatoval, že body 2 až 5 článků 1 a 2 tohoto rozhodnutí, které se týkají neslučitelnosti NAP II s dalšími kritérii přílohy III směrnice, než těmi, jichž se týká bod 1, nejsou oddělitelné od tohoto naposled zmíněného bodu. Nesprávné posouzení Soudem vedlo k tomu, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno v plném rozsahu.
(1) Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631.
Full & Egal Universal Law Academy